Hudební label Escape uspořádal koncertní mejdan. A my jsme byli u toho. Vystoupila Iva Frühlingová, Umakart Revival Band, Roe-Deer a Priessnitz. Poslední dvě jmenované kapely zároveň pokřtily své nové singly. Udílely se švihlé ceny, hrál se virtuální fotbal a rozhodně nebyla nuda. Následující reportáž obsahuje i bohatou fotogalerii z akce.
© Lukáš Písek / musicserver.cz Letmý pohled do katalogu:
Here,
Southpaw,
November 2nd,
Priessnitz,
Ecstasy Of St. Theresa,
Kryštof,
Umakart,
Bow Wave,
Swordfishtrombones,
Iva Frühlingová nebo třeba úplně čerstvě
Roe-Deer. Vcelku slušná společnost, co říkáte? Label
Escape, který vznikl v roce 2000 jako nová vydavatelská platforma pro mladé české kapely, má být právem na co pyšný. Drobná oslavička tudíž není vůbec od věci. Už na začátku večera hlavní konferenciér michal nanoru předeslal, že se organizátoři, tedy otec zakladatel Libor Lisý a jeho kumpáni, budou celou akci snažit pojmout jako nezávazný, veřejně přístupný mejdan, v rámci kterého chtějí představit svou "Escape Family". Tedy nejenom exponované umělce z pódií, ale taky ty, kdo povětšinou nenápadně postávají v zákulisí, za zvukařskými pulty nebo za hledáčky kamer a fotoaparátů.
© Lukáš Písek / musicserver.cz Avšak jako vůbec první se před prakticky ještě prázdný sál pražského Paláce Akropolis postavila osoba v poslední době nechtěně mediálně přeexponovaná. Bulvárem pečlivě propírané osobní trable však
Iva Frühlingová ten večer evidentně hodila za hlavu a představila se coby sympatická a oproti minulým koncertům mnohem jistější a sebevědomější zpěvačka. Svůdně se vlnila za mikrofonem a do kytarovějších skladeb typu "A part" se i přes evidentní limity svého hlasu dokázala solidně položit. Ono s jistotou uvolněně hrající doprovodné kapely v zádech to jde hnedka lépe. Snad jenom škoda, že nezaznělo víc skladeb z povedené novinky "
Baby Doll". Následující časovou prodlevu, než se přichystala aparatura pro vystoupení zcela exkluzivního hosta, vyplnilo předávání jakýchsi interních escapeackých nejen hudebních cen (dále IENHC), v tomto případě v
kategorii klid roku. V tvrdé konkurenci nakonec zvítězila skupina
Ecstasy Of St. Theresa, na jejíž novou desku se čeká netrpělivě a už opravdu dlouho. Při přebírání ceny z rukou Kláry Nemravové a Šmityho z
Roe-Deer Jan P. Muchow pronesl:
"Doufám, že tohle za rok neobhájíme." A nám nezbývá než doufat společně s ním.
© Lukáš Písek / musicserver.cz Pak to ale, milí přátelé, přišlo.
Umakart Revival Band! Tenhle projekt tvoří členové tzv. vizuální buňky provázející původní
Umakart na turné. Martin Večeřa, Jiří Libánský, Tomáš Luňák a hlavně nonšalantní, jak z učebnice R&P vystřižený frontman michal nanoru, který na pódiu působil jako "něco" mezi scvrklým Petrem Novákem a zmrtvýchvstalým Ianem Curtisem. Svým suverénním vokálním projevem hravě strčil do kapsy i veličiny formátu stávkujícího dýdžeje Štěpána Turka. Bohužel zůstalo jen u jedné ukázky v podobě skladby "Mámený", na konci mashupnuté s "Nenashledanou". Ani bouřlivá reakce už poměrně solidně zaplněné Akropole chlapce nevyprovokovala k přídavku. Holt, hvězdy...
© Lukáš Písek / musicserver.cz V další - asi jak pro koho - vtipné kategorii IENHC nazvané
singl roku poté před Richardem Krajčem a Ivou Frühlingovou triumfoval režisér-výtvarník Tomáš Luňák, jehož děkovačka sestávala z všeříkajícího zvolání
"Čajánek na hrad!" (Jen pro úplnost: vše se odehrálo dlouho před semifinálovým zápasem se Švédskem). A jelo se dál. Poprvé v barvách
Escape se představila nová akvizice labelu, kapela
Roe-Deer. Začalo se pomalu, přebasovaným dojákem "Vertigo" z poslední
lízátkové desky. Pak už ale následovaly samé nové kousky, mezi nimiž nechyběl ani stručný-vtipný-zpěvný singl "2nd Floor Boy" (slyšte
zde). Frontman Andrzej si víc než kytary všímal khoibího synťáčku, kytarista Adam Voneš sebou nervně škubal a hudebně to bylo někde mezi aktuálními
Mew a
Placebo. Jenom tomu občas scházel nosný melodický motiv. Ale jinak tímto
Roe-Deer definitivně pasuji na nejvystajlovanější českou kytarovku (tolik načesaných patek v kapele totiž nemaj ani FF, takže sorry, Kayi). K úplné dokonalosti teď už schází pouze maličkost - aby se povedla chystaná deska. Předpoklady tu jsou, tak se těšme.
© Lukáš Písek / musicserver.cz V třetí kategorii IENHC šlo o nej
rodinné album. Šťastným vyvoleným se stal novopečený otec
Dušan Neuwerth, který byl následně společně s námi (prostřednictvím projekčního plátna) svědkem napínavého playstationového fotbalového mače ČR vs.
Escape. Gamepadu se chopil zkušený player Muchow, přesto nakonec v prodloužení zvítězili Češi v poměru 3:1. Škoda, že neměl čas Míra Bosák, takhle zpočátku vtipná záležitost brzy omrzela (a to i přes heroický výkon virtuálních fotbalových dvojčat pánů Krajča, Váni, Lisého a spol.). Komu ale tahle duškovsky natahovaná legrácka nesedla, ten si jistě spravil chuť při závěrečném vystoupení
Priessnitz. Těžce se vzpomínalo - "Sny", "Jaro", Jeremiáš", "Kotě", "Děláže", "Drahá". Pro věrné fanoušky naprosté blaho (názor michala nanoru, který téhle kapele ještě před pár lety odpíral právo na existenci, se nám bohužel nepodařilo získat). Zvlášť když si Švejdík jistě do omrzení obehrané skladby zazpíval s takovou chutí! Dobrým znamením do budoucna budiž fakt, že nové, singlové, při této příležitosti pokřtěné "Střepy" po hitové smršti rozhodně nezapadly, ba naopak. Ostatně to můžete
posoudit sami.
Z výše napsaného je snad patrné, že Escape ani v tomto roce evidentně nebude zahálet, což je dobře hlavně pro nás.
Escape Forever 2, Palác Akropolis, Praha, 23.2.2006
Fotogalerie:
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz
© Lukáš Písek / musicserver.cz