Jak jsem se stal velrybou

Vydáno: 21.09.2005 15:00 v sekci Recenze - Radek Londin | foto: facebook interpreta

Björk se už asi definitivně rozhodla, že na pop kašle. Tentokrát se dala na soundtrack k filmu "Drawing Restraint 9" svého chotě Matthewa Barneyho, kde si také zahrála. Stejně jako má film daleko k popcornu, není jeho hudební podklad žádná limonáda. Už samotné zpracování bookletu napoví a doufáme, že také tato recenze.

8/10

Björk - Drawing Restraint 9 (soundtrack)

Celkový čas: 52:06

Skladby: Gratitude, Pearl, Ambergris March, Bath, Hunter Vessel, Shimenawa, Vessel Shimenawa, Storm, Holographic Entrypoint, Cetacea, Antarctic Return

Vydavatel: Universal

Björk je sice známá především jako ta věčně dětsky vypadajicí Islanďanka, co dělá divný pop, ale poznala už i svět filmový. Není řeč o jejích úžasných videoklipech, na nichž se podílely vždy výrazné režisérské osobnosti, na mysli mám Björk jako herečku a skladatelku filmové hudby. Každému se jistě vybaví film "Tanec v temnotách" ("Dancer In The Dark") dánského řežiséra Larse von Triera. Ten je natolik silnou (myšleno spíše umíněnou či tvrdohlavou) osobností, až se Björk po šílených zážitcích z natáčení zařekla, že už se ve filmu nikdy neobjeví, ačkoli její herecký výkon byl veleben ze všech stran. Soundtrack k tomuto neobvyklému muzikálu se sice v její epické biografii řadí k méně dobrodružným položkám, ale ve spojení s filmem vytvořil něco, co by fanoušek "Červeného trpaslíka" nazval Emocucem. Nic ve zlém...

Björk však svůj slib o ignoraci filmového světa porušila. Důvod byl prostý. Čekala ji spolupráce s Matthewem Barneyem, jenž je už pět let jejím životním partnerem a s nímž má dceru Isadoru. Barney je známý jako režisér nezávislých snímků, zejména díky svému pětidílnému cyklu "Cremaster". Výrazná vizualita a symbolika, žádné či minimální dialogy a velká úloha přisuzovaná hudbě jsou poznávacími znaky jeho stylu. Doposud byl známý spíše jen filmovým fandům a bandičkám hipsterů, díky spolupráci s manželkou možná nalezne nové diváky. Jeho poslední opus "Drawing Restraint 9" (ne, nejedná se o devátý díl, Barney prostě čísla rád) se zaobírá zejména šintoismem a odehrává se na japonské verlybářské lodi, na níž se dějí podivné události související nějak s tajemným Polem. Díky jeho působení se později Hosté (Björk a Barney) stávají velrybami... Toto vysoce abstraktní a fantasktní dílo dotváří odpovídající hudba. Kdo čeká muzikálové melodie ve stylu "Tanec v temnotách", čeká marně.

Björk ve spoustě směrů navazuje na předchozí počin "Medúlla", zejména co se práce s lidským hlasem a jeho přetváření týče. Slyšet je zde ale i "Vespertine"; o nástroje a jejich neobvyklé aranže tu není nouze. Opět spojuje kořeny současné, reprezentované užitím elektroniky, a staré - ať už jde o lidský hlas, či historické nástroje jako harfa, cembalo, zvonkohra nebo tradiční japonské ústní varhánky Šó. Soundtrack kopíruje časovou osu filmu, otevírá ho "Gratitude". Na harfu hraje Zeena Parkins a Will Oldham (známý především jako bývalý leader formace Palace Music) melodicky recituje dopis z roku 1946, který má být poděkováním japonského občana Američanům za otevření zákazu lovu velryb. Aranžemi a otevřenými melodiemi jde o první z připomínek "Vespertine". Už následující "Pearl" ale zahušťuje abstraktní oceán. Poprvé je zde ke slyšení technicky neuvěřitelně obtížný nástroj Šó, který dokonale ožívá mistrovstvím Mayumi Miyata. Zvonkohra poprvé zazní v "Ambergris March". Nádherná je atmosférická "Bath", kde Björk vrství svůj hlas do roztodivných harmonií nad kompozicí zvukového experimentátora Akira Rabelaise. Při poslechu máte pocit jako byste se ocitli někde uvniř Björk, snad v jejím hrdle. "Hunter Vessel" a "Vessel Shimewana" pak využívají gradujících minimalistických dechových aranží ve stylu Philipa Glasse. Asi nejpůsobivějším místem alba je děsuplná a temná "Storm", jež ve filmu podkresluje scénu selhání palubních systémů, a tak je plná roztodivných ruchů a efektů, nad kterými se klene úchvatný vokál Björk. Tahle skladba se bezpečně zařadí mezi zlatý fond Islanďanky. "Holographic Entrypoint" prezentuje tradiční japonské hudební drama "Noh". Shiro Nomura japonsky deklamuje útržkovité poselství o Hostech. Po počátečním kulturním šoku se dostaví žádaný trans. "Catacea" o věčném návratu přírody je posledním vokálním příspěvkem autorky. Šó pak v "Antarctic Return" celou prapodivnou fresku uzavírá.

U soundtracků se to má tak, že se jejich plná síla projeví až ve filmovém celku. Tady to asi bude stejné, ale ačkoli jsem film ještě neviděl, připadám si, jako už bych si ho nějak prožil, tak podmanivou atmosféru dílko má. Björk a jejím dlouhodobým spolupracovníkům (Mark Bell, Valgeir Sigursson) se podařilo stvořit hudbu, o které se dobře přemýšlí a která se dobře se rozebírá - prostě zaměstná mozek, zároveň jde o něco neskutečně jednoduchého, niterného a emotivního. U Björk žádná novinka, až na to, že si vybírá stále klikatější cestičky. Mohla si už dávno pohodlně hovět ve škatulce alternativní pop, ale místo toho se rozhodla pro další dobrodružství. Ačkoli je Island stále slyšet prakticky ve všem, co dělá, stala se z ní jakási globální šamanka, která od teď klidně může začít vydávat výhradně hudbu pro experimenty svého manžela a dále vířit debaty, jestli už nezačíná tvořit pro své vlastní potěšení. Ano, Björk je svým způsobem stále více exkluzivní, stejně TO tam ale pořád je! Jenom se TO skrývá a převléká. O čem tu blábolím? Vlastně sám ani nevím, dostala mě! Asi už jsem napůl velryba.

  • nadhera (blidloch, 28.09.2005 00:07) Reagovat

    skladma storm se okamzite zaradila mezi nejlepsi skladby bjork. bez legrace:) album je vynikajici, jak je u ni zvykem.

  • tak nevím... (ivo, 03.10.2005 17:50) Reagovat

    Také já jsem velmi pozorně poslouchal tento soundtrack a Radkovo nadšení příliš nesdílím. Asi se až příliš jedná o filmovou hudbu a to navíc k spektáklu, který nebude jen tak lehce k rozlousknutí. Zde mi tvorba jinak mé oblíbené Bjork (mimochodem - potkal jsem ji letos na Islandu v jednom bistru) připadá snad vůbec nejvzdálenější. No - počkáme si spíše na nové album. Pokud se však bude pohybovat v této rovině, nevím zda ještě najde posluchače.

  • ivo, (Rosťa, 03.10.2005 18:27) Reagovat

    neviděl bych to tak černě. Všechno si najde své posluchače, a Björk rozhodně nepatří k tomu "extrémnímu". Když John Zorn úspěšně vydává různým "avantgardistům" CD na svém labelu Tzadik, pak vůbec nemám obavy, že by Björk utrpěla nějakým odlivem posluchačů. Zkus si např. Anne Gosfield nebo Ikue Mori nebo Chrise Browna z onoho labelu a asi se budeš divit, že i to má své posluchače. Hezký den přeje R.

  • Hudební skvost... (Stiina, 03.07.2006 12:14) Reagovat

    Vážně... shledávám toto album jako šperk. Velice mě v recenzi pobavila zmínka o "kulturním škoku", protože přesně to jsem u tohoto alba Björk zažila, když jsem ho slyšela poprvé... (Jen tak mimochodem, to samé se mi stalo například u alba Medúlla...) Byla jsem z toho dost rozčarovaná, a po pár nucených obehráních jsem ho odložila. Sice mezi moje nejoblíbenější cédéčka, ale dlouho jsem po něm nesáhla. A pak, asi po čtvrt roce na mě DR 9 zavolalo samo... Pomaloučku celý ten čtvrt rok hlodalo tiše někde v podvědomí mého mozku a když si vydobilo vlastní pevnost zalilo mě přívalovou vlnou. Jsem z DR 9 naprosto unešená. Pocit pobytu na japonské velryb. lodi je skutečně autentický. Ach ano Storm je kolosální skladba :o)
    K jednomu předchozímu názoru bych jen ráda podotkla, že Björk, díky bohu, patří mezi osoby, které se hudebně rozvíjejí a nekejsnou na jednom a tom samém... Otevřenější typy osob to většinou spíš ocení. Je fajn, že nás ještě někdo v tomhle světě může něčím šokovat a něco nového naučit. :o) Jinak by to byla asi velká otrava :o)

  • DR9 (maťo, 05.08.2006 11:29) Reagovat

    tento film je k nezohnaniu, nevie niekto poradiť, kde ho zohnať, alebo ho prípadne máte, prosím?
    Inak k soundtracku: zasluhuje si u mňa asi hodnotenie 6,5/10, ale je môj najmenej počúvaný album od Bjork. Už je toho trochu priveľa, ale snažím sa. Ale ozaj nádherné skladby sú Ambergris March, Storm a Cetacea. Nemám rád Holographic Entrypoint.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy
Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde
Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 42/2025 - od Brandi Carlile přes The Lemonheads po Sigrid (29.10.2025 15:00)
- Recenze: Björk na živáku "Cornucopia" zhmotnila svůj obraz sci-fi popu (24.10.2025 15:00)
- Björk zúčtovala se Spotify a s tím, co udělal streaming hudbě (23.10.2025 13:44)
- Björk vydá živák z Lisabonu - "Cornucopia Live" dorazí kromě CD také na vinyly, DVD i Blu-ray (14.10.2025 18:42)
- Video: Björk a Rosalía spolu i proti sobě. Díky AI se v klipu "Oral" mlátí hlava nehlava (22.11.2023 10:41)
- Naživo: Fantastická Björk představila pražské O2 areně svou snovou utopii (17.09.2023 12:00)
- Publicistika: Björk a vizualita aneb Technologie, sny, pohádky a kontroverze (12.09.2023 08:00)
- Publicistika: Björk a Hildur aneb O vztahu matky s dcerou (08.09.2023 17:05)
- Video: Björk vzala 800 dronů a ovládla jimi festival Coachella (02.05.2023 19:12)
- Video: Björk se v psychedelickém klipu k songu "Fossora" vrací do světa hub (01.04.2023 16:56)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 11.01.
Pocta Davidu Stypkovi (CZ) (O2 universum, Praha)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
Út 27.01.
ZAZ (FR) (O2 universum, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Ewa Farna Madonna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe