Lakeside Church na sklonku minulého roku vydali velmi povedenou desku "Sunrise". V singlových úpravách jsou podchycené skladby "It's Still Me", "Looking For You" a "Forest", druhá zmíněná má i své vlastní video. Ve skupině působí Janne, Robbie a Max - první dva jmenovaní dorazili i na rozhovor, během něhož došlo na několik překvapujících momentů a odhalení. "Sunrise" vyšlo u labelu X-Production, pod jejichž ochranná křídla spadají i živelní Moimir Papalescu & The Nihilists. Během hovoru došlo na přetřes petice na obnovení činnosti legendy Oceán nebo jak to vlastně je s jejich oblibou Depeche Mode. Dotkli jsme se též situace na naší scéně a možností získání nahrávací smlouvy.

Jak vlastně Lakeside Church vznikli?

Robbie: My už jsme to mnohokrát říkali. (smích) S Jannem jsme často jezdili na koncerty do zahraničí a jednou, když jsme se vraceli z Berlína, nás takhle napadlo, že budem muset založit kapelu. Je dobrý koukat z davu na pódium, ale ještě lepší je, když můžeš koukat ty z pódia.
Janne: Protože kapela na koncertech nejlíp vidí. (smích)

"Sunrise" je vaše první deska, vydali jste dříve třeba nějaká dema?

Robbie: Vydali jsme jich několik, tedy vypálili, a byly tuším tři.
Janne: Na konci roku 1997 jsme vydali takový větší demo, kde už byly i některý skladby, který se objevily na "Sunrise". Pak jsme dlouho nic nedělali a až někdy v roce 2003 jsme začali znovu hrát a psát nový materiál.

Co bylo příčinou tak dlouhé pauzy?

Janne: Tak nějak jsme cítili únavu z toho všeho, nechali jsme v tom dost práce a třeba lidi nám říkali, že anglicky zpívaný texty tady nemají šanci. Nedařilo se nám ani vydat desku nebo prosadit nějaký ten song do rádia. Tehdy prostě nebyly takový možnosti jako dnes.

Jaký impuls vás tedy do toho znova zatáhl, že se vám podařilo natočit povedené album, jakým "Sunrise" bezesporu je?

Robbie: My jsme se vlastně nerozpadli, byli jsme stále při sobě, ale naše snažení se utlumilo do ticha. Vždycky jsme se bavili o kapele, ale nic se dlouho nedělo. Janne byl dlouho mimo republiku a já jsem pracoval po večerech. Šance na hraní moc nebyly, spíš skoro vůbec, neměli jsme žádný nový skladby a pořádný vybavení. Koncem roku 2002 nás oslovil Marek Fábry s projektem "Some Great Celebration", abychom udělali nějaký cover Depeche Mode. Natočili jsme "Higher Love", začali psát nový věci a nějak se vše opět rozhýbalo. Přes webové stránky nás kontaktoval současný vydavatel, že by nám chtěl vydat desku. Na "Sunrise" jsou nové i starší věci, ale ty jsou v novém kabátě.
Janne: Ten cover nás hodně nakopnul. Zjistili jsme, že nás to opět hodně baví, že nám na tom záleží a že to chceme někam dotáhnout.

Jaké hudební vlivy na vás působily při natáčení "Sunrise", stále ti Depeche Mode?

Janne: Já bych neřekl, že by to byli zrovna Depeche Mode. Oni tam nějak jsou, ale to, co poslední dobou natáčejí, že by mě tolik bavilo, nemůžu říct. Spíš poslouchám temnější elektroniku, třeba Massive Attack, Underworld a poslední dobou i hodně kytarovky jako Placebo, Coldplay. Máme rádi Jesus Jones nebo EMF, Leftfield, jejich deska "Leftism" je podle mě zásadní deskou celých devadesátých let. Od Depeche Mode mě bavilo období roku 1993, kdy podle mě vydali nejlepší desku "Songs Of Faith And Devotion".

Na "Sunrise" je remix "Looking For You" od Honzy Vozáryho, bylo těžké ho na to ukecat?

Robbie: Naopak, bylo to poměrně snadný. (smích) Jednou jsme takhle s Jannem seděli na pivu a říkali jsme si, že by bylo fajn mít od někoho na desce remix. Napadl nás Honza Vozáry, napsal jsem kamarádovi, jestli neví o někom, kdo má na něj číslo. Záhy přišla vizitka a několik dní na to už bylo vše domluvený, on tím byl hodně nadšený a my vlastně taky.

Na vašem webu je hodně věcí ke stáhnutí pro fanoušky, třeba radiové verze některých skladeb. Máte s tím nějaký speciální záměr v době stahování z netu?

Janne: My nejsme úplně proti stahování, ale na druhou stranu by nás potěšilo, kdyby si naši desku někdo koupil. Snažili jsme se do toho dát víc, než aby to bylo jen o pár písničkách, proto jsme desku udělali jako artefakt, něco, co stojí za to mít doma. Internet je ale dnes asi nejrychlejší a nejlepší komunikační prostředek a my chceme tímto způsobem dát o nás vědět.
Robbie: Ohledně těch mp3 jsme vedli hodně velké diskuse, nakonec jsme se rozhodli, že tam dáme jiné verze, než jsou na albu. Původně jsme měli na webu i krátké ochutnávky z alba, ale byly v mizerné kvalitě, takže to nemělo až tak velký smysl. Nakonec jsme je tedy stáhli. Chceme tam dávat rádiové verze nebo remixy, které nejsou na cédéčku a asi ani nikde oficiálně nevyjdou. Je fajn, když lidé na koncertech tvoje skladby znají, mají je naposlouchané a podpoří tě.

A myslíte si, že třeba cédéčko ten boj přežije?

Janne: Já si myslím, že za takových dvacet let padne.
Robbie: Mně se všeobecně CD nelíbí, více se mi líbí klasická černá deska - elpíčko, designově neporovnatelné. CD je ovšem praktičtější, takže vinyl už nekupuju.
Janne: Ono to nějakou dobu půjde společně, ale pak spíš zvítězí stahování, ať už placené nebo pirátské. Pokud na desce budou dvě dobrý skladby a zbytek bude vata, tak je asi i lepší si za nějaký ten poplatek ty dva singly stáhnout. Ovšem artwork koupeného cédéčka mě asi bude vždy víc lákat.
Robbie: Pokud je člověk fanouškem konkrétní skupiny, vždycky bude chtít mít něco v ruce a stáhnutý z netu nebude stačit. Je hezký si něco vypálit, ale originál je originál.

Kde v nejbližší době lze živě vidět Lakeside Church?

Robbie: Poslední dubnovou sobotu, tuším že třicátého, hrajeme v klubu X-files v Českých Budějovicích (rozhovor vznikl v polovině dubna - pozn.red.). Pak nemáme žádné oficiálně potvrzené termíny, ale rádi bychom vyrazili na Moravu, protože tam máme spousty fanoušků, kteří nám píši a ptají se, kdy dorazíme. Morava je tedy v jednání a určitě ještě zahrajeme v klubu 007 na Strahově.

Chystáte už následovníka "Sunrise"?

Janne: Nápadů je spousty a pomalu na nich pracujeme. Teď jsme měli hodně práce s koncerty, máme nového bubeníka a kytaristu. Chceme, aby to na koncertech fungovalo skvěle, a snažíme se stále zlepšovat. Kdy se do té desky pustíme naplno, není nic určitého, viděl bych, že by mohla vyjít na jaře příštího roku.

Vydáte ji opět u X-Production?

Janne: My jsme s nima hodně spokojený, tak není důvod vydávat desku někde jinde.
Robbie: On je mezi námi až takový přátelský vztah, do ničeho nás nenutí a je to velká pohoda.
Janne: S tímto přístupem si myslím, že tahle firma má hodně dobrý vyhlídky do budoucnosti.

Myslíte si, že český kapely se dnes mohou dostat snadněji ven nebo získat nahrávací smlouvu?

Robbie: To asi záleží na typu kapely, ty možnosti tady dnes již jsou, nedokážu je plně porovnat.
Janne: Já si myslím, že je hodně kapel, který jsou z Čech, ale jsou úspěšný venku a tady o nich nikdo pořádně neví. Hodně záleží na snaze kapely, čeho chce dosáhnout. Znám lidi, kteří by chtěli hrát venku, ale nedokáží proto něco obětovat.
Robbie: Sami to nemůžeme posoudit, protože když jsme se rozhodli konečně vydat desku, tak jsme byli osloveni ze strany X-Production a neřešili jsme další možnosti. Z dřívějška jen víme, že když jsme obcházeli recenzenty, tak na hudbu a na anglický texty chodily dobrý zpětný reakce, ale bylo nám doporučováno, že máme dělat muziku, která se tu prodává, a proto zpívat česky.

Co potom říkáte na aktuální poprask okolo táborských Sunshine?

Janne: Mně to přijde fajn. Předtím je nikdo pořádně neznal a teď je okolo takový humbuk a všichni je najednou poslouchají. Je to takový zvláštní zvyk Čechů - buď tě ignorujou, nebo ti lezou do zadku. Hrajou skvěle a přeju jim to.
Robbie: U nás jsou buď kapely známý tady, nebo venku. Sunshine možná budou první, kteří budou pořádně profláknutý jak tady, tak i mimo republiku.
Janne: Možná někteří čtenáři se nechají zmást tím, že se o nich všude píše, a pak vyrazí na jejich koncert a budou překvapení, kam se to vlastně dostali. Ten humbuk je hodně velký, ale snad jim neuškodí.
Robbie: Zvláštní je fakt, že je hrajou na Evropě 2, kde kapela podobného typu nemá šanci. Když jim pošleš CD, odepíšou, že se to do jejich formátu nehodí. Asi je určitá výhoda být u major labelu.

Tak mě napadá: co vy a hurá akce, tedy petice na znovuobnovení Oceánu?

Robbie: My k nim máme hodně kladný vztah. Kdyby fungovali bez přestávky doteď, myslím, že by byli na hodně vysoký úrovni. Když skončili, tak mě to tehdy mrzelo, ale asi bych si už nedokázal představit, že to dají znovu dohromady v čele s Mukem. To doopravdy ne, raději ať to zůstane, jak je.
Janne: Mně tenkrát přišli hodně zajímavý, měli co říct, ale dnes je rok 2005.
Robbie: Já si nedokážu přestavit, že by měl frontman Oceánů vystupovat v estrádě, kde bude zpívat národní písničky. A pak nám uvaří v "Prima vařečce" a nakonec bude číst vtipy v další estrádě. Ale rozhodně nechci Petra Muka odsuzovat, ať si dělá, co chce. Do "Prima vařečky" bych šel třeba taky. (smích) Tedy vlastně ani nevím, jestli tam on skutečně byl, ale ber to jako přirovnání.
Janne: Raději koukat do budoucnosti, než se hrabat v minulosti. Dnes je fůra dobrých kapel, petice nemá smysl, ať Oceán je jen tím, čím byl.

Co říkáte na kolegy z labelu Moimir Papalescu & The Nihilists?

Robbie: Jo, tak ty jsme zapomněli jmenovat, ta deska je hodně dobrá.
Janne: Ještě než jim vyšlo album, tak jsem byl na několika koncertech. Hodně jim fandím, je to něco jinýho, než jsme tady zvyklý, ale super.

Depeche Mode teď chystají novou desku, myslíte si, že ještě někdy udělají něco zásadního?

Robbie: Těžko říct. Pro mě to už asi nebude nějak extrémně zajímavý. Oni jsou schopní natočit dobrou desku, ale nemyslím, že to bude tak dobrý jako v devadesátých letech, a hlavně tam chybí Alan Wilder.
Janne: Když něco vydají, bude to fajn, ale už to asi nebude nic zásadního.

Která ze sólových aktivit členů Depeche Mode je vám nejblíže?

Janne: On je každý úplně jiný. Mně se asi nejvíc líbí, co dělá Alan, jeho desky jsou složitější a takové symfonie. Martin je spíš minimalista a Dave má rád rock. Já nejsem tak ortodoxní fanda, abych z toho byl unešený.
Robbie: Když jsem viděl Martinův koncert - měl jsem husí kůži na zádech, naprosto skvělé. Dave mě zklamal, podle mě si spíš deskou ublížil, možná ještě víc svým koncertováním. Nelíbil se mi jeho setlist písniček od Depeche Mode, co hrál. Hudebně je asi doopravdy nejlepší Alan.

Díky za rozhovor.