Pro muzikanty v různých zemích jsou pomyslnou Meccou různé sály. V Británii je to slavná Wembley, v Americe Madison Square Garden, ve Francii mají hned dvě haly, ve které si každý muzikant touží zahrát - Bercy a L'Olympia, no a u nás to byla donedávna pražská Lucerna. Za dob totality to byl vlastně vrchol zahrát si před vyprodanou Lucernou a i když jsou dnes cíle českých muzikantů někde jinde (Sazka Arena či T-Mobile Aréna), velký sál Lucerny stále ještě má jistý punc výjimečnosti. Aneta Langerová tedy po mnoha oceněních dosáhla dalšího muzikantského vrcholu tím, že vyprodala tento sál takovým způsobem, že bylo nutno přidat ještě jeden termín.

Je jasné, že hned od počátku byla po strop naplněná Lucerna hodně nedočkavá. Publikum, které se přišlo podívat na Anetu, bylo opravdu pestré. Vedle malých holčiček s maminkami tu stály pubertální fanynky a hned vedle přešlapovali pánové středního věku. Koncert začal přesně, jak Aneta avizovala na svých stránkách. O půl osmé se na pódium nahrnula čtyřčlenná partička Folk3mail, která měla velice těžký úkol - rozehřát publikum než začne hrát ta, na kterou všichni čekali. Publikum už bylo hodně nažhaveno, ale rozhodně ne na Folk3mail. Špatně nazvučení pokračovatelé Čechomoru příliš nezaujali. Nemohu si pomoci, ale jejich vystoupení bylo nudné, zkrátka bez jakékoliv energie a stejně to cítili i diváci, kteří tu a tam začali vyvolávat Anetu a písničky Folk3mailu odměňovali velice chladným, spíše zdvořilým potleskem.

Po malé úpravě scény se poprvé, ale rozhodně ne naposled ukázalo, že mimo své hudby Aneta do Lucerny přivezla i hodně našlápnutý světelný park včetně výkonné laserové aparatury, takže to v Lucerně občas vypadalo spíše jako na koncertu Pink Floyd. Zpočátku si Aneta s publikem lehce pohrávala. Světla v sále potemněla a na projekčním plátně za pódiem se za zvuku mohutného intra začaly objevovat různobarevné motivy. Už už to vypadalo, že se nedočkavé obecenstvo konečně dočká vytouženého idolu, ale na plátně se stejně jako v Akropoli začal odvíjet animovaný příběh obyčejného života s velice zajímavou pointou, který připravili studenti pražské FAMU.

Konečně se za bouřlivého potlesku a křiku poté, co se objevila doprovodná kapela, na scénu přiřítila i Aneta Langerová a trochu nervózně spustila "Skvělej nápad". Většina písniček dostala zcela jiný háv, který některým slušel více a samozřejmě jiným méně. "Skvělej nápad" byl zrovna tím druhým případem, zatímco například "Když nemůžu spát" dostala výborné odění, daleko živější než na desce. Ovšem, jak jsem již napsal, ne všechny aranže se povedly. V některých skladbách zněly tóny, které tam neměly co dělat, a snaha nechat vyniknout kapelu mi v některých fázích přišla jako lichá. Zatím to můžeme připisovat velice krátké přípravě a budeme doufat, že se to zlepší. Koncert byl rozdělen hned do několika částí, první z nich končila s úderem "17", v níž se kytaristé pokoušeli o jakés takés podpůrné vokály, což jim ale moc nešlo.

Krátkou pauzu vyplnila kapela instrumentální vsuvkou, po níž již lasery vytvořily na stěnách vlnky, v nichž připlul první singl z debutu Anety "Delfín". Zatímco v první části ještě působila první SuperStar trošku vystrašeně, postupně z ní nervozita opadávala a v druhé části z ní již byla sebevědomá, výborně zpívající slečna. Po "Delfínovi" přišel jeden z vrcholů večera. Při "Hříšných tělech křídlech motýlích" se rozzářily zapalovače, rozprskaly se prskavky a celá Lucerna se zpěvem jako jeden muž připojila k Anetě. V téhle chvíli jsem trochu litoval, že ještě neumí navázat bližší kontakt s diváky, protože mohla nechat alespoň kousíček téhle písničky zpívat publikum. Velkou radost mi udělal "Srdcotepec" a hlavně "Pár důvodů", jež dostaly naživo ještě větší náboj. Obzvláště druhá jmenovaná, po níž se Aneta poprvé rozloučila s publikem, se povedla par excelence.

První část přídavků odstartovala "You're A Creep", kterou považuji na desce "Spousta andělů" za nejslabší písničku, ale v Lucerně se dala docela dobře poslouchat. Poté přišlo malé překvapení, když Aneta vzala do ruky španělku a složila v podobě "Thank U" poctu svému velkému idolu Alanis Morissette. "Zvláštní zájem" uvedený výborným bubenickým sólem ukončil tuto etapu a skupina včetně Anety zmizla opět v zákulisí, ale i tak bylo jasné, že jestliže nezahraje "Vodu živou", pak to pražská Lucerna, kde se nedávno prováděly rozsáhlé statické průzkumy, nevydrží. Ač je to s podivem, tento song z pera Michala Hrůzy dokonce předčil "Hříšná těla křídla motýlí" a postaral se o vyvrcholení celého koncertu.

Jak zpívá slovenská Peha: "Na prvý pokus to nebolo zlé." Je sice znát, že Aneta ještě není s kapelou tolik sžitá, ale pokud v této sestavě vydrží a odehraje o něco víc koncertů, zmizí počáteční nervozita, ustálí se aranže a z Anety bude velká koncertní hvězda. Jsem docela zvědavý, jak si bude vést v letošní festivalové sezóně a jak se vydaří nový repertoár, který slibuje. Faktem ale je, že opět o kolo předběhla své kolegy ze SuperStar, jejichž koncerty spíše připomínají estrády než solidní vystoupení, což o Anetě nemůže prohlásit snad ani Richard Krajčo.

Setlist koncertu:
Skvělej nápad
Nebe v loužích
Nahá noc
Když nemůžu spát
Spousta andělů
17
Delfín
Hříšná těla, křídla motýlí
Srdcotepec
I Think I'm Paranoid
Pár důvodů

Přídavky č.1:
You're A Creep
Thank U
Zvláštní zájem

Přídavek č.2:
Voda živá

Aneta Langerová, Folk3mail, Velký sál Lucerny, Praha, 8.4.2005