Ostravská ČEZ Aréna stojí pár metrů od Vítkovic, což je příznačné, protože scéna pro vystoupení kapely Rammstein evokovala industriální továrenské prostory, nebo mohla připomenout i starší český film "Tajemství ocelového města" dle Julese Verna, což jistě platí i pro atmosféru celého koncertu. Byl to fascinující zážitek i pro člověka, který nutně nemusí být zapřísáhlým fanouškem skupiny. Rammstein se v prosinci představili v Praze a v rámci téže "Reise, Reise Tour" neměli problém vyprodat i ostravskou štaci. Diváci si mohli vychutnat ve špičkovém provedení směs pochodového industriálního metalu (přičemž by se hudba Rammstein určitě dala popsat deseti dalšími různými způsoby) s úchvatnou světelnou a pyrotechnickou show. ČEZ Arénou se tak převalila obrovská lomozná mašina, rachotící kovové monstrum.

Týden před koncertem této německé kapely v hale vyhořeli naši futsaloví reprezentanti, ale koncert Rammstein zažehl úplně jiné plameny. Oheň a studená ocel byly hlavními složkami jejich představení, jež bylo burácející, strojově přesné, zvrácené, ale samozřejmě i zábavné. Hlasům, obviňujícím kapelu snad z nějakých sympatií k jistým totalitárním hnutím, bych si dovolil oponovat - domnívám se, že na Rammstein jde vidět, jak pochodové rytmy a symboly používají s nadhledem a jen jako způsob vyjádření znepokojivých myšlenek. A jistě se hudba, mechanická monotónnost a hlasitá pódiová prezentace Rammstein svou drásavostí a někdy snad až nechutností nemusí líbit každému.

Plameny, pyrotechnika a světla byly důležitou zbraní koncertu. Nebylo třeba velkoplošných projekcí, vizuální efekty skvěle zdůrazňovaly náladu skladeb - při skladbě "Feuer Frei!" halu protínala ostrá červená světla skvěle synchronizovaná s údery bicích a kytarami a divák si mohl připadat jako uprostřed leteckého náletu. Před úvodní písní večera "Reise, Reise" si technici v bílých košilích a černých kravatách posvítili baterkami na diváky, kteří kontrovali lesem rukou s foťáky v mobilech. Zpěvák Till Lindemann s diváky komunikoval minimálně, ale sborové zpěvy a vytleskávání fungovalo perfektně. Vrcholnými okamžiky koncertu bylo jednak neuvěřitelné vaření nebohé oběti ve velkém kotli, pod nímž zpěvák ustrojený jako kanibalský řezník s dlouhými noži přikládal plamenometem (skladba "Mein Teil" - zasvěcení vědí, o čem je) a v samotném závěru (což byla svérázná coververze depešácké "Stripped") baskytaristova plavba v raftovém člunu na rukách diváků až doprostřed publika.

Parádními momenty byla i přídavková spolupráce Rammstein s Apocalypticou při "Ohne Dich" (mimochodem, Apocalyptica, tentokrát coby cellový kvartet s podporou bubeníka, byla velmi solidním předskokanem hvězd večera - letos u nás budou hrát ještě minimálně dvakrát), téměř unplugged zahraná skladba "Los" nebo halou vyskákaná "Moskau". Při závěrečné položce koncertu před přídavkem, což byla "Amerika", halu zaplavily červené, bílé a modré konfety. Vůbec největšího varu bylo v Aréně dosaženo při matrixovské "Du Hast", pekelná atmosféra. Nesmím zapomenout pochválit velmi kvalitní zvuk, alespoň tedy v místech, kde jsem stál, tedy zhruba uprostřed plochy. Výborně nazvučené bicí a kytary zařezávající se do posluchačů (hutný kytarový riff byl pánem večera, to bezpochyby) podporovaly samplované zvuky, jenž vyplňovaly přechody mezi skladbami. Kapela hrála velmi precizně a efektivně, bez zbytečných kudrlinek - koneckonců, hudba Rammstein je postavena na strojové přesnosti.

Několikrát jsem se přistihl při myšlenkách, jak to tenhle teatrální německý sextet má vyřešeno v otázce BOZP, tedy Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rammsteinovci se pohybovali mezi plameny a detonacemi, padaly na ně jiskry, oni sami hořeli, manipulovali s plamenomety a všelijakými dalšími chrliči jisker a ohňů, při tom všem ještě drsně obstarávali své nástroje. To vše jen proto, aby diváky pobavili. Ostravský koncert Rammstein byl bizarním rockovým divadlem a nevšedním temným zážitkem. Vynikající show!

Rammstein, Apocalyptica, ČEZ Aréna, Ostrava, 22. 2. 2005