Ve své podstatě je to stejný příběh, jaký lze vystopovat i za vznikem desek Manuál (Umakart) a Zrno (Folk3mail). Stejná počáteční idea, stejný postup práce, jenom obsazení je jiné. V hlavních rolích se tentokrát představují Vašek Havelka a Maťo Mišík, epizodními štěky potom nepohrdla Ema Brabcová nebo Canny z kapely Obří broskev. A jakže to všechno začalo? Písničkář Vašek Havelka požádal o pomoc při natáčení svých autorských skladeb známého Maťo Mišíka (ex-Tata Bojs nebo Astrometro, nyní doprovodná kapela Anety Langerové). Ten souhlasil a po počátečním vzájemném oťukávání a vymezování rolí se stal Havelkovým spolu -hráčem, potažmo -autorem, -producentem a -aranžérem jeho písní. Tak se začala psát historie projektu Selfbrush, ze kterého se v současné době stává regulérní, stále častěji koncertující kapela.

Havelka je zpěvák a songwriter z rodu absolutně samorostlých. Jeho skladby ovlivněné americkou písničkářskou a indie rockovou scénou (Young-Veder-Buckley-Smog), stejně jako moderní country nejsou prvoplánově "hitově" melodické, nesnaží se vás oslnit na první poslech, jsou nenápadné a čekají na pozorného, vnímavého posluchače, který si na ně vyšetří chvíli času. Často působí jen jako letmo načrtnuté skicy podpírající dominantní text. Přičemž pocit jisté hudební nedořečenosti je v tomhle případě veskrze příjemný - někdy zkrátka stačí posluchači cestu pouze naznačit, což moc dobře ví i Maťo, který skladby citlivě zaranžoval.

Jednoduchý, přitom nosný a funkční kytarový doprovod občas dobarvil zvukem klavíru nebo netradičními, ale překvapivě opravdu funkčními samply, a ač drtivá většina skladeb plyne v podobně poklidném tempu, dokázal vytvořit poměrně širokou paletu nálad a hudebních poloh od těch rockově vypjatých ("Flesh The Trash", "Yogi") až po skoro meditativně vyklidněné (titulní "Ghost Of A Handshake"). Hlavně všeho s mírou, tak aby mohl vyniknout Vaškův příjemnou a zajímavou barvou oplývající hlas. I díky jeho více než uvěřitelné angličtině a zajímavým textům mu nakonec odpustíte i tu občas hodně okatou intonační stylizaci à la Eddie Veder.

A ještě z jednoho úhlu pohledu, který jsem naznačil už v úvodu, je tahle na české poměry hodně osobitá nahrávka zajímavá. Tohle je totiž ten pravý "manuál"! A to doslova, stačí si jen pečlivě prostudovat příslušné stránky a pochopíte. Spartánské podmínky a tvůrčí improvizace, díky níž se z nedostatků stávají přednosti (totálně lo-fi zvuk), tedy DIY systém dotažený až do konce tím, že deska vychází na malé značce Good Day Records. Takže co? Chybí vám peníze, vybavení a zkušenosti, ale máte nápady a dostatek trpělivosti? Jděte do toho! Neremcejte, zalezte si s kytarou do pokoje, sedněte ke kompíku a natočte si desku sami! Nikdo vám v tom přeci nebrání.

CD k recenzi poskytla skupina Selfbrush.

Album: Selfbrush - Ghost Of A Handshake
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 37:24
Skladby: Matku, Anna Girl, Flesh The Trash, Sympathy For The Raspberry, Clouds Are Her Bed, Ghost Of A Handshake, Different, The Fall, Yogi, Again & Again