Už nyní se jedná o vydařenou akci, na níž se během přibližně týdne potkávají zkušení skladatelé filmové a videoherní hudby z celého světa se začátečníky. A ač to nemusí být na první pohled zřejmé, hlavním posláním celé události je vzájemné navazování kontaktů, předávání know-how, ale i čistá inspirace, která může tvůrce posunout novým směrem. Zkrátka jen díky tomu, že uslyší hudbu ke klidně třicet let starému filmu, jehož soundtrack by si normálně nepustil, a zjistí, že nemusí vymýšlet kolo a spíše stačí variovat osvědčené triky novým způsobem.

Krásně to manifestovala například ukázka z už pozapomenutého seriálu "Čarodějnice školou povinné" (1998-2001). Ta dala najevo, že hudbu s nádechem mystična, tajemství a dobrodružství nevytvářel jen John Williams pro "Harryho Pottera", ale že si můžete poslechnout i alternativy a porovnat si, co vám sedí lépe.

Tradiční vrchol v podobě úvodního koncertu celého summitu se letos změnil do podoby hned tři koncertních večerů (v sobotu 19.4. nás čeká hudba ze seriálu "Hra na oliheň", následně 22.4. ještě ti stejní umělci jako na zahajovacím vystoupení odehrají program "Hudba spojuje"). Vrcholů proto může nabídnout více než v předchozích letech.

Velmi podobná jako v minulých ročnících však zůstává volba hostů, kdy se skladatelé z předchozího roku přibližně z poloviny opakují, pouze vyberou jiné kousky ze svého repertoáru. Druhá část pozvaných patří mezi pomyslné new kids on the block.

Patrně se jedná o přirozený vývoj, ostatně jak hlavní organizátor a člen skupiny Jelen, Alexandr Smutný, prozradil v rozhovoru pro musicserver, v Hollywoodu už se o summitu ví. Postupně se tak efektem sněhové koule nabalují nejen další skladatelé, kteří rádi změní prostředí a navážou nové kontakty v Evropě. Vidět je to také na bobtnajícím počtu sponzorů a partnerů, mezi nimiž letos kupříkladu přibylo vedle Ministerstva kultury také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V mnoha směrech povědomá událost ale se svým nejnovějším ročníkem zaznamenala i několik zlepšení - to nejviditelnější spočívalo v tom, že se na projekci nad Českým národním symfonickým orchestrem v naprosté většině případu začaly promítat skutečné záběry z filmů. Téměř proto vymizely jen naznačující a popravdě místy i amatérské animace z předchozích let, což působí pro-divácky a velice příjemně, proto je potřeba tento pokrok pochválit.

Pomyslným dalším krokem by mohlo být vyměnění aktuálních sestřihů či trailerů za vyloženě na míru sestříhané filmové záběry, které by dokreslily zážitky, jaké nabízí doprovodná hudební složka. Krásně to šlo vidět a slyšet například ve chvíli, kdy při hudbě z animáku "Shrek" vjel kočár do města, a stejně jako rozkvetl filmový záběr zaměřený na davy nadšených lidí, vygradovala i doprovodná muzika.

Více takových momentů by koncert pozvedlo ještě na další level. Jak ale musicserveru prozradila jedna z organizátorek, jedná se o běh na dlouhou trať, protože kvůli autorským právům lze považovat za výhru, když vám jejich majitelé umožní použít alespoň ten dvouminutový trailer. Rozhodně se však jedná o maraton, který stojí za to běžet.

Další zlepšení přišlo se záběry na dirigenty. Když už daný kus nedirigoval Rakušan Bernhard Phillip Eder (a že takových případů jsme našli stále bohužel příliš málo), dostali jsme alespoň možnost daného autora vidět nejen standardně zády k publiku, ale nově i na projekci, snímaného zepředu.

Tříhodinový galavečer tradičně rozdělený na dvě půlky s dvacetiminutovou pauzou přeťaly kromě povinných děkovaček také velice milé momenty. OSA sáhla hlouběji do kapsy a vítězce letošního ročníku mladých skladatelů, Polce Monice Kochanowicz, tentokrát navýšila hodnotu šeku na 50 000 Kč určených na její kariéru. Ta následně předvedla, že výhra je ve správných rukou, její suita nabídla pestrou kombinaci hravého minimalismu s velkolepými pasážemi v poměrně originálním spojení.

O poznání radostnější moment ale čekal na Tomáše Borla, výherce prestižního stipendia na Berklee College Of Music ve Valencii. Držme mu proto palce, aby s investicí dobře naložil a stal se příštím velkým skladatelem. A do třetice svou cenou za celoživotní dílo ocenil web ČSFD.cz Christophea Becka, který tak trofej obdržel z rukou loni obdobně obdarovaného Conrada Popea.

Večer otevřel Dominik Svoboda, který ještě loni prezentoval hudbu z videohry "ARMA: Reforged", nyní už ale připravil pro tuto akci speciální úvodní znělku. A nutno říct, že se mu moc povedla. Obzvlášť ty trefně vymyšlené údery činelů o sebe vyvolávaly instantní husí kůži.

Následně už ale prostor dostala věhlasnější jména. Jejich kompletní seznam najdete v setlistu výše, vypíchněme proto jen ty nejpamátnější okamžiky.

Skladatelka Nan Schwartz sestavila pro letošek pomyslné best of filmové hudby - v jejím kousku se spolu potkávaly nejslavnější momenty z celé historie filmu od "Občana Kanea" přes "E.T.", "Titanic", "Doktora Živago", "Vzpomínky na Afriku", "Most přes řeku Kwai" až po "Star Wars", "Růžového pantera" a mnoho a mnoho dalších. Naprostá nádhera a krásná ukázka toho, jak filmová hudba dokáže být pestrá a plná života, stejně jako samotné snímky.

Videoherní hudbu skvěle reprezentoval Petri Alanko, dvorní skladatel finského herního studia Remedy Entertainment v čele se Samem Lakem, který předvedl severský chlad, osamění a především smutek na ukázkách z velkého videoherního hitu "Alan Wake". Neztratil se ale ani legendární dánský skladatel Jesper Kyd. Po loňských ukázkách z "Asssassin's Creed" či "Hitmana" letos sáhl do světa "Warhammeru" a dal na srozuměnou, že pro něj složil kompozičně zajímavější, pestřejší hudbu s pochodovým rytmem a bojovnou náladou, která se k videohře s fantasy prvky a postavami v mohutném brnění velice hodí.

Českou herní scénu tentokrát reprezentoval Petr Wajsar, jehož soundtrack na vinylu si závisláci na "Factoriu" údajně kupují ve velkých počtech. A že těch lidí, co hitu studia Wube Games podlehli, běhá po světě dost. Reprezentovaný hudební úryvek se sympatickým lomozem v pozadí ale nereprezentoval původní hru, která dle svých autorů nikdy nepůjde do slev, ale její letošní vesmírné rozšíření s názvem "Space Age".

Ještě před svým sobotním koncertem na téma "Hry na oliheň" se dokonce rovnou za piano přišel ukázat se svým sólem Jung Jaeil. Nemá totiž na svém kontě pouze seriál od Netflixu, ale také hudbu k neméně oceňovanému snímku "Parazit". Dlouhé úklony na všechny strany byly na místě. Velký zážitek.

Totéž ale platilo i o ukázce s názvem "Savage Unicorns" od Glena Gabriela se sólem na nyckelharpu v podání Olova Johanssona. Pochmurné, hrozivé a ve všech směrech velkolepé číslo by se hodilo do filmu, kde proti sobě bojují dvě obří pirátské lodě v noční bouři.

Jako závěr k první části ale posloužil už zmíněný "Shrek", a ač se to nemusí zdát, hudba k němu patřila mezi nejsilnější okamžiky večera. Pohádkový příběh s vtipným oslíkem mají rádi děti i dospělí z mnoha důvodů a doprovodná muzika by se patrně pro mnoho lidí řadila až mezi ty poslední zmíněné.

Nicméně Composers Summit Prague připomněl, že ji máte uloženou kdesi vzadu v hlavě a znáte ji důvěrně, byť o tom možná ani nevíte. Nehledě na to, že tato série vždycky měla perfektní i písničkový soundtrack, zejména druhý díl s hity od Casting Crowns, Dashboard Confessional, Nickem Cavem, Davidem Bowiem nebo Wolfmother patří i po jedenadvaceti letech mezi to nejlepší z tohoto specifického žánru.

Dobrodružná, smutná, veselá, jemná i velice intenzivní a velkolepá hudba nabídla snad všechny myslitelné nápady a nádherně vygradovala při zmíněném záběru vjezdu do města.

Druhá půlka večera už tak dechberoucí momenty nepřinesla, nicméně zato ukázala prstem na nejsilnější zážitek celého koncertu. Stalo se jím předvedení hudby z romantické komedie "500 dní se Summer", což je typ snímku, jehož soundtrack by si obstarali jen ti největší hudební fajnšmekři.

Rozdíl tady ale dělá skutečnost, že za ním stojí Mychael Danna, který už loni naprosto uhranul ukázkou z podceňovaného animáku "Dobrý dinosaurus", jenž se stal jedním z vrcholů minulého ročníku a i dnes kompletní album stojí za váš čas. U letošní ukázky své tvorby Danna nabídl něco jiného, i tak ale předvedl svoji genialitu.

Zatímco mnozí jiní dělali všechno proto, aby orchestr i sbor zapojili co možná nejvíce, Danna podobně jako loni nastínil krásu minimalismu. To když nechal hrát jen pár hudebníků v sále, a vy jste tak vnímali nejčastěji jen klavír nebo smyčce, navíc v několika kraťoučkých, ale silně atmosférických suitách, které na Spotify bohužel nenajdete.

I na minimálním prostoru se tak autorovi podařilo předat emoci, dojmout, postavit všechny chlupy na rukou a hlavně přimět diváky pořádně se zaposlouchat. Nic lepšího už tam letos před ním ani po něm zkrátka nezaznělo.

A to platí i pro útržky z komiksových velkofilmů od Marvelu a DC, kvůli nimž na Composers Summit Prague chodí nejeden návštěvník, včetně autora reportáže. Každý trochu znalý fanda totiž zná ústřední melodii z "Avengers: Endgame" nebo "Wonder Woman", jak často se vám ale podaří slyšet od Českého národního symfonického orchestru hudbu z filmů, jako jsou "Ant-Man", "Shazam! Fury Of The Gods", "Aquaman" nebo "Captain Marvel"?

I díky tomu je tato akce tak výjimečná a pro komiksové nadšence lákavá. Letošní ročník ale ukázal, že až na prvního zmíněného hrdinu tyto filmy zahrnují přece jen trochu generičtější hudební doprovod než právě třeba "Avengers". Přes všechnu tu epičnost se u nich zapomíná na zapamatovatelnou melodii. Na něco, kvůli čemu se k nim budete chtít vrátit i po příchodu z kina.

Přesto ale v takovém programu mají své místo - a je to moc dobře. Jednak přilákají nejen mladší návštěvníky na koncert i k filmové hudbě jako takové a coby pomyslní headlineři poslouží stejně jako hlavní hvězdy běžných festivalů typu Rock for People.

To kvůli nim si koupíte lístek. A i když třeba vyloženě nezklamou, častokrát odtamtud odjíždíte s dalšími pěti objevy, na které byste jinak možná nikdy nenarazili a kteří vás svým výkonem naprosto rozloží. Jako to v tomto případě - už zase - dokázal například Mychael Danna. A tak to má být. Krásná akce. Jen tak dál.