Brněnská kapela Asyl Akt vznikla v roce 2001. Na svém debutovém albu "Houpačka" kombinuje několik různých hudebních stylů, a proto je velmi těžké ji nějakým způsobem zařadit. Co do hudebního obsazení se od jiných kapel liší především hojným užitím violoncella, za kterým sedí polovina Tara Fuki - Dorota Barová. Název Asyl Akt vznikl náhodně, když se šéf kapely Jiří Štarý probíral výkladovým slovníkem. Naopak deska "Houpačka", pokřtěná Monikou Načevou, byla pojmenovaná po jedné z písní, k čemuž členové dodávají, že celé CD je takové houpavé.

Jak už bylo řečeno, neodmyslitelnou součástí Asyl Aktu je violoncello. Je to i jeden z pilířů, na kterém kapela staví svůj styl. Sami členové svou hudbu popisují jako alternativní pop kombinovaný s elektronikou a trip-hopem. Velký důraz kladou na texty, které jsou kompletně v češtině (v bookletu najdete i anglické překlady). Jejich většinovou autorkou je zpěvačka Petra Drahanská. Její texty jdou hodně do hloubky a je potřeba nad nimi chvíli přemýšlet. Stejně taková je i hudba Asyl Aktu. Jak sami členové říkají, je třeba toto CD hodně naposlouchat a já s nimi plně souhlasím.

Za svou největší hudební inspiraci uvádí každý někoho jiného. Pro zpěvačku Petru Drahanskou je to Moloko, pro šéfa kapely Jiřího Sterého Massive Attack. Přesto není Asyl Akt žádnou napodobeninou a vytváří si velmi charakteristický zvuk. Celým CD se nese mrazivá, lehce ponurá a melancholická atmosféra, kterou jenom dokresluje zpěvaččin hluboký hlas. Přidejte k tomu skvělé violoncello Doroty Barové, znamenité bicí Michala Jiráska a výsledek je velice zajímavý. Příjemným zpestřením na závěr je bonus v podobě "žlutého" videa k písni Čas.

Asyl Akt se mi zalíbil především pro svou originalitu. Rozhodně to není kapela, která by vás prudce zasáhla. Opravdu je potřeba dát jejich hudbě nějaký čas a ono to přijde. A pokud máte rádi zvlášní odnože pop music, pak je Asyl Akt pro vás tím pravým.