Australanka Delta Goodrem prožila velice rozporuplné poslední dva roky. Během jednoho roku se stala největší australskou hudební senzací a vzápětí ji postihla zákeřná nemoc - rakovina lymfatických uzlin. Především o boji s touto chorobou je její druhé album "Mistaken Identity", které vychází poslední lednový den.
Deltu Goodrem dnes zná již celý svět, ale v našich krajích se jí přeci jen zcela prorazit nepodařilo. Její debut "
Innocent Eyes" sice neprošel obchody zcela bez povšimnutí, ale o nějakém výrazném úspěchu se vůbec nedá mluvit. Rakovina lymfatických uzlin, kterou Delta dostala několik měsíců po vydání desky, zcela změnila velké plány této australské hvězdy. Delta se tehdy stáhla z veřejného života, dala výpověď ze seriálu "Sousedé", kde nějaký čas hrála, a bojovala s touto nemocí, kterou lze naštěstí léčit. Ukázala se pouze na předávání australských hudebních cen ARIA, kde vyhrála téměř vše, co mohla, ale ty tam byly její dlouhé vlasy, kterými se mohla chlubit na svém debutu a o které ji připravila chemoterapie. Ale i v paruce si Delta získala náklonnost celé Austrálie a převážného zbytku světa. Nyní, rok a půl poté, se zdá, že rakovinu přemohla a i díky tomu jí nyní vychází nová deska "Mistaken Identity". Ta je její osobní zpovědí událostí předešlých.
Ke spolupráci na novince si Delta opět pozvala osvědčený autorský a producentský tým, který tvoří Cathy Dennis,
Gary Barlow a Vince Pizzinga, do sestavy přibyl ještě
Guy Chambers, který stojí za úspěchem
Robbieho Williamse a jehož účast není vůbec symbolická. Podílel se jak autorsky, tak producentsky i jako muzikant. Nutno ale říct, že "Mistaken Identity" je stále a hlavně deska Delty Goodrem. Jako autorka je podepsána v každé písničce vyjma jedné a její typický styl je na celé desce cítit. Naopak "Almost Here", která je tím jediným songem, do kterého zasáhla pouze pěvecky, zcela zřetelně nezní "goodremovsky". Stejně jako Deltin skladatelský styl je lehce identifikovatelná i její hra na piano.
Nejspíš nikoho nepřekvapí, že "Mistaken Identity" od základů ovlivnil její boj s Hodgkinovou chorobou, jak se taky jinak tento druh rakoviny nazývá. Už se na vás z reproduktorů neline bezstarostná hudba jako v případě debutu. Velkou proměnou ale prošly hlavně texty. Romantické popěvky o lásce najednou vystřídala témata daleko temnější - o posledním dni na Zemi, o doteku smrti, o procitnutí do reality, ale na druhou stranu ve většině písniček je cítit odhodlání bojovat a samozřejmě i velká naděje.
Už jsem slyšel názor, tahle deska je horší než ta předchozí, a svým způsobem musím dát tomu, kdo mi to říkal, za pravdu, ale na druhou stranu... Pokud si pustíte "Mistaken Identity" pouze jednou či dvakrát, pak se vám tolik líbit nebude. Zatímco totiž "Innocent Eyes" šlo přímo k posluchači a melodie na něm byly daleko přímočařejší a dalo by se říct i hitovější, od "Mistaken Identity" něco podobného nečekejte. Melodie již nejsou tak jednoduché, Delta zvolila složitější postupy, což se odrazilo například i v aranžmá, kde se s melodiemi daleko více hraje, vodí je po svých zážitcích a díky tomu v nich střídá i nálady. Krásně je toto cítit u "Last Night On Earth", která se odehrává hned v několika náladových liniích. U "Mistaken Identity" nemá smysl psát o jednotlivých písničkách, protože zkrátka zde tvoří jeden velký lyricko-epický celek. Pouze jedna písnička sem vůbec nezapadá. Jak jsem psal výše, na psaní duetu s Brianem McFaddenem, bývalým členem
Westlife, se Delta vůbec nepodílela a podle toho také zní. Neříkám, že je horší než zbytek alba, akorát se zde vyjímá asi jako pěst na oku a k tomu všemu byl tento song zvolen jako jeden ze singlů. Navíc, ač proti McFaddenovi osobně nic nemám, myslím, že si mohla Delta zvolit ke spolupráci daleko lepšího zpěváka. Nakonec ale musím přeci jen jednu písničku zmínit. Úplně poslední je jako jeden z bonusů zařazena nádherná balada "You Are My Rock", kterou
Delta Goodrem děkuje svému bratrovi za podporu, kterou v něm měla v časech nejtěžších.
"Mistaken Identity" v porovnání s debutem není ani horší ani lepší deska, je zkrátka jiná a citelněji složitější. Nejen z bookletu se na vás dívá o poznání vyspělejší slečna, která si prošla
Údolím smrti. Podle toho také zní i toto album. I přesto, že je tentokrát méně komerčně založená, za deset týdnů prodeje v Austrálii obdržela již pětinásobnou platinu, což o lecčems vypovídá. Zatím ještě nejspíš není možno jásat, zda je Delta již definitivně zdravá, ale doufejme, že ano, protože by byla škoda, kdyby o ní světová hudební scéna přišla.