Mladá jihomoravská skupina Canopy staví na odkazu grungeových spolků první poloviny devadesátých let, přičemž se ve svých skladbách snaží tenhle v podstatě "mrtvý" styl různými způsoby "oživit". Jak tato snaha dopadá, se můžete dozvědět z recenze jejich debutu "Letmo".
S recenzováním mladých debutujících kapel je to složité, zvlášť když je pro takové muzikanty hudba zatím opravdu jenom koníčkem po práci (jasně, že u nás je takových devadesát devět procent) a nahrávání alba si platí z rodinných úspor. Vždyť za ty prachy si mohli čtrnáct dní válet šunky někde na Makarské. A "kritik" jim má po tom všem slavnostně sdělit, že to celé martyrium bylo na houby a že by měli radši honem rychle zalézt zpět do zkušebny, případně to radši rovnou zabalit. Tak to mě opravdu nebaví. Na druhou stranu - když už se jednou dobrovolně dali všanc...
Canopy můžeme přihodit do jednoho pytle k Vypsané fiXe nebo Imodiu, tedy ke kapelám, které vyrostly na grunge a snaží se energii a živelnost příznačnou pro tento styl propojovat s přístupnou popovou melodičností. Žel bohu, u
Canopy ve většině případů u snahy vše nejen začíná, ale také končí. Přitom nejde o žádné nýmandy, vždyť hrají už dobrých osm let. Obstojně ovládají nástroje, ale zatím jsou klasickou "okresní" kapelou, která má v okolí Znojma (pozor, neplést si s
Canopy od Plzně) určitě dost kamarádů - fandů, ale hranice dané lokality se jí podaří překonat jen s pomocí boží, případně za přispění třeba už zmiňované fiXy, která by občas
Canopy mohla vytáhnout "do světa" jako svou předkapelu. Ale ani v takovém případě bych si na jejich úspěch moc nevsázel.
Jejich potencionální ambice se tříští v první řadě o evidentní skladatelskou neohrabanost (až iritující "kolovrátkovitost" skladeb "Mr. Samec" nebo "Bílá nemoc"), v druhé pak o absenci jakéhokoliv zajímavého prvku v tvorbě, potažmo v projevu a prezentaci (grunger zkrátka musí mít pořádné charisma). Opravdu neoposlouchaný hudební nápad aby člověk pohledal. Přesto se při troše snahy na "Letmo" dá leccos vyzobat. Tak třeba primitivní, ale pěkně odsýpající hříčka "Dobrý mravy", která by se skvěle vyjímala na nirvánovské kolekci "Incesticide", violoncellem Michala Pavlíka (
Čechomor) pozdvihnuté skladby "Pod šťastnou hvězdou" a největší (ale příjemná) popina "Sobec" nebo skladby "1945" a "Otroctví strachu", kde se skupina pokouší více pracovat s atmosférou, stavbou a tempem.
Nemůžu kapele upřít sympatické nadšení a už zmiňovanou evidentní snahu. Vím, že do toho chlapci jdou naplno, že to "myslí upřímně", ale to mi jako posluchači jednoduše stačit nemůže. Co se výsledného hodnocení týče, stačí dost upocené počínání
Canopy horko těžko na průměr, "za pět" dostávají jen díky tomu, že si plout na jedné lodi s Šárkou Vaňkovou nebo Tomášem Savkou opravdu nezaslouží. Přeji kapele pevné nervy, aby se nenechala odradit, aby vydržela, aby to zkoušela stále dokola, třeba se jednou dočká veselejší recenze. Osobně bych jí to vcelku přál.
CD k recenzi poskytla skupina
Canopy.
Album:
Canopy - Letmo
Hodnocení: 5/10
Celkový čas: 53:13
Skladby: Mr. Samec, Vadnoucí krása, 1945, Nemravná, Dobré mravy,
Bílá nemoc, Mazel, Pod šťastnou hvězdou, O ničem, Otroctví strachu, Sobec