Příliš tichá tlačenice

Vydáno: 25.01.2005 05:00 v sekci Recenze - Antonín Kocábek | foto: facebook interpreta

U nás nikterak neznámý G. Love vypustil do světa svůj šestý opus "The Hustle". Pro fanoušky zásadní informace, pro ty ostatní a především ty, kteří jdou po módních jménech, asi nevzrušivá záležitost. Kam patříte vy, se pozná podle toho, jestli budete mít chuť si dneska o téhle desce alespoň přečíst.

7/10

G. Love - The Hustle

Celkový čas: 49:40

Skladby: Astronaut, Don't Drop It!, Love, Booty Call, Give It To You, The Hustle, Front Porch Lounger, Loving me, Waiting, Fishing Song, Back Of The Bus, Two Birds, Stone Me, Sunshine, Ma Here

Vydavatel: Universal

Philadelphský kytarista a zpěvák Garrett Dutton alias G. Love u nás není nikterak neznámým pojmem, slýchat ho můžete vcelku často třeba na Radiu 1, několikrát tu i koncertoval. Jeho jméno je ovšem noční můrou všech ctitelů puristického pojetí žánrů (především pravověrných bluesmanů) i těch, kteří se těžko obejdou bez pověstných škatulek. Jinými slovy - řekněte si, které dva žánry podle vás nejdou vůbec dohromady a G. Love vám je spojí s takovou bravurou, že jen stěží lapnete po dechu. A máte-li rádi bluesové crossovery, funky nebo soul, což jsou základní kameny jeho tvorby, a dosud jste neměli tu čest, pak to berte jako zaručený tip. G. Love je ale "vhodný" i pro ty, kteří prostě rádi, když se někdo nedrží zavedených mantinelů - podobně jako třeba i takový Beck. Deska "The Hustle" je už jeho šestou v pořadí, pomineme-li ten detail, že ty předchozí se objevily pod jménem kapely G. Love & Special Sauce. A detail to rozhodně je, protože i na 'prvním sólovém albu' ho doprovázejí titíž muzikanti, kteří s ním tvořili náplň zmiňované 'speciální omáčky'.

Ti, kteří měli tu čest ho vidět naživo (což autor těchto řádků bohužel není), všichni svorně vypovídají o jeho rozesmátosti a veskrze optimistickém a pozitivním přístupu k životu. Ten plnou silou vyzařuje i z nového alba. 'Dlouhej kouř a pohoda blues', abych parafrázoval jednu naši již poněkud vyčpělou poprockovou partu. Jenomže to má háček. Co bylo ještě před pár lety inovativní a svěží, působí dnes už poněkud omšele. Fanouškům to asi bude jedno, ale nejen, že tu G. Love ničím nepřekvapí a vlastně nic nového nepřináší, ale dříve či později vloudí neodbytnou myšlenku, proč vlastně neposlouchat raději jeho starší nahrávky. I napodruhé mi deska projela přehrávačem, aniž bych si byl schopen cokoliv z ní zapamatovat, jediný nápěv či motiv. Takové desky mám rád v autě - nevyrušují, nerozptylují, baví. Příjemná kulisa, ale nic víc. Pokud se ovšem s tímto výchozím bodem vnitřně srovnáte, určitě nebudete nespokojeni.

Vezmeme-li v úvahu, že žánrové mixy, jakým je třeba rapování do bluesového základu či country ruku v ruce s funky dnes již asi sotva někoho překvapí, je náplň šesté Loveovy studiovky vlastně tradiční. Žádné samply, žádná elektronika, dokonce ani žádný scratchující DJ, který by se sem upřímně řečeno docela hodil. Tím, co ji posouvá do současnosti, je propracovaný zvuk, skvělá aranžmá a špičková produkce. Tou největší devizou je ale asi úžasně zachycená nálada, téměř hmatatelný pocit, jako byste seděli s interpretem v jednom pokoji či metr od pódia malého klubu. Logicky z toho vychází, že koncertní zážitek s uvolněnou atmosférou musí v tomto případě několikanásobně převyšovat studiovou nahrávkou. Protože její obsah je zábavou bez jakýchkoliv pejorativních přívlastků, u které vás rychle přejdou případné existenciální úvahy nad smyslem života. Což občas vůbec nemusí být špatné.

S dalšími a dalšími poslechy se tedy ukazuje, že je "The Hustle" vlastně docela dobrá deska. Příjemný dojem doplňuje povedený digipack s černobílými fotografiemi a nelaminovaným povrchem, který jakoby už nenápadně naznačoval, že tohle není o pozlátku ani o uspěchaném poklusu hektické současnosti. Tady nemáte na vybranou - buď se prostě dokopete k tomu se zastavit, nebo vás zcela mine. A ačkoliv deska vyšla už na sklonku loňského léta a trochu jí trvalo, než se dostala k nám za moře, na dlouhé zimní večery je jak dělaná.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy
Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde
Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 25/2022 - od Porcupine Tree přes Luka Combse po MUNU (28.06.2022 16:30)
- Nové desky 47/2021 - od Deep Purple přes Westlife po Black Label Society (01.12.2021 16:35)
- Nové desky 2/2020 - od Eminema přes Sons Of Apollo po Halsey (22.01.2020 06:28)
- Publicistika: Co poslouchá musicserver speciál - Radek Londin (04.10.2008 05:00)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)
Po 09.02.
All Time Low (US) (SaSaZu, Praha)
Út 10.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Ewa Farna Madonna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe