Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil mít rád atomovou bombu

Kapela U2, možná největší rocková formace dnešních dnů, vydala devátou řadovou desku "How To Dismantle An Atomic Bomb" (Jak rozebrat atomovou bombu). Očekávání posluchačské obce byla velká, jak už to ostatně u U2 bývá zvykem. V naší recenzi si zkusíme nové album irského kvarteta trochu rozebrat.

8/10

U2 - How To Dismantle An Atomic Bomb

Celkový čas: 53:09

Skladby: Vertigo, Miracle Drug, Sometimes You Can't Make It On Your Own, Love And Peace Or Else, City Of Blinding Lights, All Because Of You, A Man And A Woman, Crumbs From Your Table, One Step Closer, Original Of The Species, Yahweh, Fast Cars

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Jakožto velký příznivec minulé, už čtyři roky staré desky U2 "All That You Can't Leave Behind" (první autorem udělená a sáhodlouze obhajovaná desítka na musicserveru), které se sice prodalo velmi slušných jedenáct milionů kusů, ale jinak nebývá řazena k vrcholným dílů U2, jsem na novém albu se zájmem očekával Bonem proklamované kytarové přitvrzení a snad až jakousi naštvanost ("Bude to monstrum!"). Titul desky "How To Dismantle An Atomic Bomb" a první singl "Vertigo" by tomu i nasvědčovaly, ovšem žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří (hned druhá a třetí skladba CD, "Miracle Drug" a "Sometimes You Can't Make It On Your Own", jsou balady). Atomová bomba je na pár výjimek docela tradiční deska U2 a záleží na konkrétním posluchači, jestli to uvítá, nebo zklamaně mávne rukou.

Uvidíme, jestli už naši čtyři Irové definitivně zavrhli nějaké velké experimentování (což by byla škoda) a už jen našli svou parketu, které se budou držet a leštit ji. V tomto směru novinka navazuje na minulý studiový počin, dokonce není ani moc politická, spíše řeší obecná velká témata. Jsou zde písně s typickým U2 zvukem, které by mohly být na deskách kvarteta z osmdesátých let, a nikdo by nic nepoznal ("One Step Closer" například), také slušné, ovšem v rámci kapely kalibru U2 průměrné písně ("Original Of The Species", "Crumbs From Your Table") a několik vynikajících skladeb, o nichž je záhodno rozepsat se více.

Deska má silný střed, tři písně seřazené za sebou: vrchol alba, "City Of Blinding Lights", je poháněn Claytonovou basou a živě si dokážu představit, jaká bude se svým refrénem skvělá na koncertech (což ostatně platí i pro úvodní vypalovačku "Vertigo" - jednoduchý, ale zabijácký kytarový riff, žádné okolky a jasný slogan), následující "All Because Of You" zase nekompromisně řídí bubeník Larry Mullen. Z chaotického začátku se skladba "Love And Peace Or Else" vyloupne díky temnému kytarovému motivu a tady Edge hraje opravdu naštvaně. Velmi povedená je závěrečná "Fast Cars", jež je považována za albový bonus (v některých částech světa na desce vůbec není) - má úplně jinou náladu a překvapivé hispánské rytmy, vypadá, jako kdyby vznikla velmi spontánně.

Takže nakonec obligátní hodnocení 8/10. Minulé album se mi líbilo více (ehm, 10/10...), ale počítám s tím, že budu spíše patřit k řídkým výjimkám. "How To Dismantle An Atomic Bomb" je velmi dobrá deska pro milovníky typických věcí, jež v minulosti učinily z U2 tu kapelu, kterou dnes je. U2 jsou solidní superhvězdy s jasně definovaným rukopisem a nějakých velkých překvapení se už od nich asi nedočkáme. Do výčtu jejich koncertních trvalek by z nové desky mohly přibýt dva nebo tři kusy, jež budou naživo neodolatelné.

P.S.: Chuťovkou pro fanoušky je limitovaná edice s knížkou a DVD, kterou jsme dostali na recenzi. V knize možno luštiti rukopis členů kapely a dohadovat se o významu malůvek, poznámek a skic. DVD nazvané "U2 And 3 Songs" je zajímavým třičtvrtěhodinovým pohledem na okolnosti vzniku tří písní z alba (dozvíte se kupříkladu, že "Crumbs From Your Table" je údajně jediná písnička skupiny vzniklá při celonočním popíjení) a obsahuje též živě zahrané verze těchto skladeb plus video k singlu "Vertigo". Velmi příjemný nášup!

"How To Dismantle An Atomic Bomb" se stane obětí naší další makrorecenze, kdy si album rozebere smečka deseti velmi kritických redaktorů (a pozor, zdaleka ne všichni jsou z U2 na větvi) a podrobí jej všestrannému zkoumání z odlišných perspektiv!

• Devátá deska?! (casyy, 06.12.2004 00:22) Reagovat

  Mozna vypadam jako hnidopich, ale uz si tady pripadam jak na serveru amaterskych pisalku, zkuste pocitat se mnou, to by vam mozna mohlo jit - Boy, October, War, The Unforgettable Fire, The Joshua Tree, Achtung Baby, Zooropa, Pop, All That You Can´t Leave Behind a pozor, How To Dismantle An Atomic Bomb, to je tusim cislo deset. To jsem jeste opomenul Passengers: Original Soundtrack 1, od kteryho se skupina v podstate distancovala a Rattle And Hum, ktere je obcas za radovou desku oznacovano. Samozrejme je tu jeste spousta kompilaci, ale ty se za radovy alba opravdu povazovat nedaj;). Je to sice malickost, devata nebo deseta, muze to bejt jedno, ale prave tyhle malickosty byste mohli mit zmaknuty. Jinak jsem zvedav na makrorecenzi, protoze Around The Sun od R.E.M. mi prijde o rad slabsi, ale dostala 9, v makrorecenzi to uz tak slavne nebylo, uvidime jak dopadne prima konfrontace.
  
  

• ehm (casyy, 06.12.2004 00:24) Reagovat

  Ja zas pro zmenu nezvladam pravopis, takze jsme nejspis opravdu jen lidi;).
  
  

• atomovka (Sjoa, 06.12.2004 09:13) Reagovat

  je mene podstatné zda to bylo 9 či 15 album U2 v pořadí.. každopádně za studiovku se běžně považuje i Rattle and Hum, kdežto projekt Passengers už nikoliv...
  a co se týče alba... oproti ATYCL má jednu pro mne podstatnou výhodu, a to že hodnotit se tohle album dá opravdu profesionálněji až po několika posleších, a především taky jde o -podle mne - nejkompaktnější album U2 vedle Achtung Baby... jediné slabší místečko je zatím podle mne One Step Closer... místo ní by tam mohla být třeba taková MERCY (možná by se do alba nehodila, ale kvalitou si šanci být na albu určitě zaslouží.. a kdo ji nezná, tak se má u U2 ještě na co těšit!! - jde o song kterej se nachází na jednom darovaném album How to dismantle an atomic bomb pro jednu "přítelkyni" kapely která obdržela album právě s 12 trackem kde byla Mercy - služebně nejmladší písen U2 a taky dost popová s krásnou rytmikou, textem a zpěvem, a delkou 6.30)... Jinak poté co album poslechnete nespočetněkrát tak se Vám vynoří spousta silných momentů alba, třeba Man and Woman... už jen touto skladbou si U2 u mne zase polepšili,ale vedle ní je skvělá a podle mne další U2 hymna Original of The species, záměrně nemluvím o první části alba nebot to jsou pro mne U2 hity, ovšem oproti ATYCL ji určo na našich radiích moc neuslyšíme... zapomente na Beautiful day, Stuck.., Elevation, Walk on...!!! tohle je o poznání náročnější album... a pro mne lepší... a důkazem je jeho nekomerčnost, mám namysli tím že ho rádia přehlížejí.. a furt dokola jedou I still, WOWY, ONE, BD.. apod. idkyž U2 dávno vydali new album!!
  
  

• Turné 2005 (Sjoa, 06.12.2004 09:30) Reagovat

  zajímalo by mne jak na příští rok dopadne Praha... sem slyšel že máme ještě nějaké dluhy z Popmartu...
  A už se dopilujou datumy pro příští turné.. U2 by měli zavíta určitě do Polska mluví se o Chorzowě či Gdansku k 25 vyročí Solidarity.. a taky o show v londýně začátkem července, to samé Paříž, a koncem června Croce park v Dublinu...
  
  btw. jinak stále se pátrá po kvalitní U2 nahrávce U2 z Prahy, takže kdbyste někdo o někom věděli že má U2 z Phy ve skvělé zvukové kvalitě (+ pokud možno je známej původ nahrávky) tak se určo ozvěte, je co nabídnout...
  
  

• Objektivita na pranýři (Ilona K., 06.12.2004 09:31) Reagovat

  Oceňuji zaujetí , snahu a osobní nadšení autora této recenze. Přesto s politováním musím konstatovat, že urputné lpění na subjektivním hodnocení každého posluchače (viz například nepovedený úvod vrcholící větou "Atomová bomba je na pár výjimek docela tradiční deska U2 a záleží na konkrétním posluchači, jestli to uvítá, nebo zklamaně mávne rukou") a tvrdošíjné odmítání jakékoliv objektivity (například Takže nakonec obligátní hodnocení 8/10) velmi snižuje kvalitu této recenze a vypadá to, že recenzent není schopen zaujmout kritický názor. Mám z té recenze pocit, jako by její autor volal do světa :"Já si tu něco napíšu, vy si stejně budete myslet své, takže stejně nemá cenu vám tvrdit něco jiného." Dost skeptický pohled na věc. Místy recenzentova tvrzení jej dokonce svádí až k alibizmu (viz autorovo počítám s tím, že budu spíše patřit k řídkým výjimkám). Zastávání subjektivního relativizmu, skepticizmu k možnosti objektivity bohužel vede k rozplizlosti, neurčitosti a opravdu není tím správným východiskem, ačkoliv se nám Pavel Parikrupa ve svých recenzích již dlouhou dobu snaží namluvit opak.
  
  

8/10

Recenze: Dunaj po boku Jany Vébrové neztrácí tvář a na "Mňau" zkoumá nové proudy Klíčová formace nejen brněnské alternativy, Dunaj, dokázala před třemi lety úspěšně navázat - po téměř čtvrtstoletí ticha! - na svou minulost a představila album "Za vodou". Nyní kapela přizvala na palubu Janu Vébrovou a s... čtěte zde

Vydáno: 21.04.2025 00:00 v sekci Recenze

Naživo: "Hru na oliheň" přivedl skladatel její hudby Jung Jaeil v Nové spirále doslova k životu Pianista, kytarista, ale především hudební skladatel Jung Jaeil má k Praze nesmírně blízký vztah. Už coby malý kluk sledoval doma v Koreji záznamy představení Českého národního symfonického orchestru a žasl nad tou nádherou. Jeho... čtěte zde

Vydáno: 20.04.2025 16:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Panda Bear zůstává na albu "Sinister Grift" věrný sám sobě a sází na uvolněný zvuk Panda Bear na konci února po delší přestávce představil svou novou studiovku "Sinister Grift“. Zatímco umělcovy předchozí sólové počiny "Person Pitch" a "Tomboy" se vyznačovaly hudební komplexností, ten aktuální se pyšní... čtěte zde

Vydáno: 20.04.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Zahajovací večer Composers Summit Prague 2025 se nesmírně povedl Zahajovací koncert čtvrtého ročníku Composers Summit Prague, potřetí konaný v Obecním domě, pokračoval ve svém přirozeném vývoji nastoleném v předchozích letech. Spíše tedy obrušoval hrany, než že by přinášel zásadní... čtěte zde

Vydáno: 19.04.2025 14:30 v sekci Naživo

Na okraj: Viktor Sheen a Calin už několik let pořád dokola. Má český albový žebříček v této podobě smysl? Každý týden vycházejí tuzemské hitparády sestavované IFPI a já k nim každý týden píšu pro musicserver komentář. Přiznám se ale, že k výsledkům albové sekce často složitě hledám slova. Už roky se v ní totiž jména téměř... čtěte zde

Vydáno: 19.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Na okraj