Kolem skupiny Krucipüsk se vznáší zvláštní aura. Těžko říct, jestli je to dáno spíše roztodivností její muziky, anebo charismatem, které k lidem vysílá frontman Tomáš Hajíček. Ať je to, jak chce, tihle původem severočeští rockeři mají v rukávu podivuhodnou diskografii, jíž na jaře obohatili o výjimečný přírůstek, album "Druide!". Výtečná kolekce vzala posluchače na dobrodružnou cestu českou minulostí, zvykovým právem starých Keltů a šumivou atmosférou pradávných lesů. Podobně se tvářily i koncerty Krucipüsku, který objel republiku spolu s Kabátem a Dolores Clan. Rozhovor s Tomášem Hajíčkem a René Ryparem vznikal delší dobu, ale i přes zpoždění má pořád čtenářům co nabídnout.

Určitě už jste to mnohokrát vysvětlovali, já to ale nevím (a mnozí čtenáři jistě také ne), proto se musím na začátek zeptat: jak vznikl název Krucipüsk?

Tomáš: To vzniklo, když jsme se začali zaobírat otázkou, jestli je Pánbů ženská, nebo chlap, když jsou andělé bezpohlavní, a jak vznikl název Krucifix. Pak přišla naše geniální dedukce Krucipüsk. (smích)

Sledujete, jak se v průběhu let mění vaše publikum? Třeba na křtu v Akropoli převažovali mladí, kteří začátky skupiny mohli jen stěží prožívat.

Tomáš: Samozřejmě že to sledujeme a máme radost z toho, že snad ještě nesenilníme a můžem část toho, co vidíme, předat tímhle způsobem dál.

Když jste na jaře objížděli republiku s Kabátem, zauvažovali jste o tom, v čem je mezi vámi (skupinami) hlavní rozdíl?

Tomáš: Na tom není nic k uvažování. Máme radost z toho, že český kapely a vůbec rockový koncerty maj v naší malinký zemičce takovou popularitu a návštěvnost. Zkrátka, že se "pop" posunul od těch texty nic neříkajících ufounů, co od komančů ovládali pódia a média, konečně do hrubšího ranku, kde lidem není jedno, v čem dejchaj. Ale myslím, že to odpovídá i stavu celý planety, politiky a postoje nový generace ke všem intrikám a materialismu.

Dolores Clan si pochvalovali, že turné jim přineslo spoustu nových zkušeností. Co to přineslo vám, kromě případných nových fanoušků?

Tomáš: Nám v podstatě to samý, protože hrát pro dvacet tisíc lidí a ustát to, a ustát to, že nepřišli na tebe, je hustej záhul na psýchu. Krom toho jsme se potkali se spoustou skvělejch lidí z řad posluchačů a technickýho zajištění těchto mega akcí, se kterejma pracujem a stýkáme se dodnes. Mnoho z nich mohu nazvat svými přáteli, na což jsem patřičně hrdej.

V plánu je také šňůra se Škworem. Kdy ale dojde na vaše samostatné "Druide! Tour"? Anebo jste na turné pořád a nic speciálního kvůli desce podnikat nebudete?

Tomáš: Tour se Škworem je, myslím si, dobrej tah od managerů. Jednak máme podobnej okruh posluchačů, jednak by se měly jet větší haly, což nám umožní prezentovat i krásnou jevištní scénu, kterou mohli fans vidět třeba na křtu v Akropoli.

Tajemno a mystika byly už na "4", "Druide!" ovšem evokuje atmosféru středověkých hvozdů a pradávné historie. Co vás na Keltech a dávnověku tolik přitahuje?

Tomáš: Lidi v Čechách díky EU přestali tak trochu vnímat svoje kořeny a identitu. Přitom máme tak krásnou zemi, kulturu a tradice a je třeba se o to starat, ne se nechat sežrat nějakým celoevropským diktátem. To by byla škoda.

Tak mě napadá - nezvažovali jste použití některých historických nebo dokonce archaických hudebních nástrojů?

Tomáš: Krásná připomínka, uvidíme na příštím CD.

Charakter desky hodně dotváří vydařený booklet, který dělal Maťo Mišík. Byly kontury designu dopředu jasné, anebo jste dlouho museli hledat shodu mezi částí vizuální a hudební?

Tomáš: Vše se tvořilo v podstatě nezávisle na sobě. Je parádní pracovat s lidma, který věděj, co dělaj, a dokážou se na sebe napojit. Ještě jednou díky všem!!!

Skvělou parodií prvoplánovým šoumenům je "Belzebub disco". Když byste měli tuto píseň stručně okomentovat, jak by to vypadalo?

Tomáš: To nechám na vás, ať si tam každej najde to svý.

Je legračním paradoxem, že jste natočili "Belzebub disco" a později se objevili v oficiální nominaci na Českého slavíka, avšak jako Krucipysk. Urgovali jste, aby vám jméno opravili?

Tomáš: Nevím, jakým způsobem urgovat, a je mi to vlastně dost jedno. Ale samozřejmě je každý ocenění z hlediska reklamy v pořádku. To správný se člověk dozví, když vědět chce.

Čeho je výsledkem fakt, že zvláště čeští posluchači zbožňují prapodivné projekty jako O-Zone, Touch či Michala Davida, přitom dobrá muzika dostává většinou tzv. na frak? Je to degenerace konzumu, hloupost, pohodlnost, špatná role médií?

Tomáš: Kdo je v médiích, existuje. To je motto dnešní doby. Zaplať koště za ty, co ještě hledaj a nechtěj papat konzumní šlichtu. Doufám, že to jednou někdo nebude říkat o nás. (smích)

Občas se stane, že když člověk o nějakém filmu nebo písničce moc přemýšlí, prostě se mu znelíbí. Děláte hudbu s tím, aby u ní lidé i přemýšleli, anebo jde prvotně o to pobavit?

Tomáš: Prvotní je dostat myšlenku k lidem a my používáme tenhle druh vyjádření, protože je nám nejbližší, v týhle symbióze nám hudba a text nejlíp korespondují.

Protestovali byste, kdyby vám české úřady chtěly vrazit na obal razítko, že deska obsahuje sprostá slova a je nevhodná pro děti, jak se to děje v USA?

Tomáš: Jak to znám, zakázaný ovoce nejvíc chutná. Možná by to byla dobrá reklama.

Jak to je s klipama k "Druide!"?

Tomáš: Klip se připravuje, trochu ho brzděj finance, ale bude (možná budou).

Značnou část hudby složil René Rypar. Když by vedle sebe René postavil Krucipüsk a nově Support Lesbiens, je ve vašich postojích k oběma souborům rovnocenný vztah, anebo SL jsou přeci jen více na kšeft? Nebo naopak?

René: Neberu to jako kšeft. Obě kapely jsou pro mě srdcové záležitosti.

Nemůžu se nezeptat na Eleison - jak to s nimi vypadá? Už je to definitivně mrtvý projekt, či se rýsuje nějaká činnost?

René: Eleison občas oprášíme na koncertě. Jiná činnost se zatím neplánuje...

Je to rozhovor pro hudební server, takže se nelze nezeptat na váš postoj k internetu...

Tomáš: Velmi kladný. Je to další způsob, jak dostat informace velmi rychle k lidem. Na druhou stranu nevím, kam až ta rychlost může vést.

A na závěr: znáte musicserver.cz?

Tomáš: Jasně. A jsme rádi že fungujete, jen tak dál a spoustu parádní muziky. Krásnej rok 2005 přeje Krucipüsk.

Díky za rozhovor.

Autor je redaktorem iDNES.