Osmašedesátiletý Rick Springfield zestárl. A to je nezpochybnitelný fakt. Z dříve holky nahánějícího barda s kérkou na ruce, který něžnější pohlaví hypnotizoval upřeným pohledem tvrdého rockera s duší romantika, se stal prošedivělý chlapík s kytarou rozpomínající se na své hudební kořeny. Zatímco na dva roky starém počinu "Rocket Science" si užíval krásy jižanského rocku a country, na novince rozprostřel padesát minut dlouhý bluesový materiál, a to velmi tradičního střihu. Dokonce je na novince cítit nejen vliv amerického jihu, ale i kouska australské buše.

Album se nese v hodně poklidném duchu. Poklidném až natolik, že v něm příliš vzrušení nenajdete. Alespoň úvodní song "In The Land Of The Blind" dokáže posluchače příjemně naladit. Řvoucí lev v úvodu následné písně "The Devil That You Know" zase nažhaví na velmi příjemné chicagské blues. Pak už to začíná být s tím vzruchem na štíru. Skladby jako "Judas Tree" či "Blues For The Disillusioned" sice potěší tradičním feelingem, ale nenabízí zcela nic nového, co by byť jen okrajově zavadilo o originalitu. Titulní "The Snake King" je zase jak vystřižená z repertoáru Lynyrd Skynyrd. Celkový dojem z nahrávky není špatný. Springfield měl jasný záměr nahrát bluesové album a zachytit tradiční atmosféru žánru, což se mu docela podařilo. Skladatelsky je to ale hodně průměrný materiál, který jen velmi obtížně utkví v mysli déle než pár dní po posledním poslechu.