Již jednou a poměrně nedávno jsem se rozjímal o smyslu reedice dvou alb Spirituál kvintet. Zamýšleje se nad tímto počinem mám pochybnosti naprosto stejné. Opravdu v archivech nebylo možno nalézt jednu dvě skladby navíc oproti CD vydáním těchto titulů v devadesátých letech minulého století? Opravdu nebylo možno opatřit booklet dalšími informacemi, které neobsahují původní průvodní texty Jiřího Černého a Jiřího Tichoty? Opravdu nebylo kde brát nic, co by fanouška, majícího ve své domácí diskotéce obě desky na CD, přesvědčilo, že má znovu vytáhnout peněženku a dát svým oblíbencům vydělat?

Ani výběr alb, která jsou spojena k sobě společnou krabičkou, na rozdíl od gospelové dvojice tentokrát nedává moc smysl. Na prvním CD profilové album, vydané v době hektické porevoluční v roce 1990, mapující tehdy třicetiletou bohatou kariéru skupiny. Jistě, je to nádherná deska plná skvělých písní, z nichž nejvíce ční obrovské hity "Za svou pravdou stát" a "Až se k nám právo vrátí", ale na CD vyšlo již dva roky po LP vydání v úplně stejné podobě, jak vypadá tato recenzovaná verze. Druhý disk představuje zajisté pozoruhodnou tvář Spirituálu, a sice jejich úpravy písní milostných vzniklých v době národního obrození. Bezesporu zajímavé je slyšet zejména texty Václava Hanky, Františka Ladislava Čelakovského či kuchařky české Magdaleny Dobromily Rettigové. Bez mučení ovšem musím přiznat, že sladkobolnost, srdceryvnost a někdy patos těchto písniček je v koncentrátu šestnácti kusů nad moje síly a z krabičky budu v budoucnu vytahovat pravděpodobně jen první kotouček. Ovšem horší je, že jak deska "Saužení lásky", původně vydaná roku 1981, tak EP "Ctwero pjsnj" vyšly společně na CD v roce 1996 a aktuální verze opět nepřináší nic, co by tu již nebylo.

A je to tu znovu. Dobrá hudba, odfláknutá reedice. Navíc na rozdíl od již zmiňovaného gospelového počinu nedává příliš smyslu ani spojení těchto desek do jednoho celku. Proto ještě o jeden bodík méně než v minulém případě.