Recenze CD

Čtyři mimozemšťani, dvě planety a sedm bodů

09.05.2006 05:00, Pavel Parikrupa

"Stadium Arcadium" je dvacet osm písniček na dvou discích, a to byla původně v plánu ještě jedna deska. Kalifornská čtveřice Red Hot Chili Peppers zřejmě trpěla tvůrčím přetlakem, z čehož profituje fanoušek. Ovšem spíše jen ten, který má raději tu klidnější a měkčí stránku tvorby kvarteta. Hvězdářské dalekohledy s sebou a pojďme se podívat na Jupiter a Mars!

7/10

Red Hot Chili Peppers - Stadium Arcadium

Celkový čas: 62:37 + 59:57

Skladby: CD1 (Jupiter) - Dani California, Snow (Hey Oh), Charlie, Stadium Arcadium, Hump De Bump, She's Only 18, Slow Cheetah, Torture Me, Strip My Mind, Especially In Michigan, Warlocks, C'mon Girl, Wet Sand, Hey / CD2 (Mars) - Desecration Smile, Tell Me Baby, Hard to Concentrate, 21st Century, She Looks To Me, Readymade, If , Make You Feel Better, Animal Bar, So Much I, Storm In A Teacup, We Believe, Turn It Again, Death Of A Martian

Vydavatel: Warner Music

Kdy se z kapely stává rockový dinosaurus? Po kolika letech nebo deskách se toto označení poprvé použilo u Rolling Stones a kdy u U2? Stačí dvacet let na scéně nebo šest alb? Nebo to může být první album, kdy skupina nepřinese nic nového, nepřekvapí a přesto si nosič pořídí pět milionů lidí? U nové desky "Stadium Arcadium" amerických Red Hot Chili Peppers se už teď bez velkého riskování dá předpokládat velký komerční úspěch. Kapela má svou reputaci, novinka je podporovaná olbřímí mediální masáží a samotný obsah se ještě více přiblížil masovějšímu publiku.
O nějakém undergroundu u RHCP nemůže být řeči již hezky dlouho a dvojalbum (první CD je pojmenováno "Jupiter", druhé "Mars") je jistě nejměkčí, nejpísničkovější a nejmelodičtější položkou v jejich diskografii. Cesta, která začala na "By The Way", je zde nastoupena definitivně - občas jsou skladby funky a freaky jako kdysi ("Warlocks" v tomto směru vyniká i díky hostujícímu Billymu Prestonovi!), ale jsou v drtivé menšině oproti jemným a klidným písním. Desky mají opravdu pěkný zvuk (Fruscianteho kytary hýří všemi barvami) i produkci (Rick Rubin je guru!), a tak se divokost a proslulá střelenost čtveřice omezuje zejména na texty plné slovních hříček, vtípků, dvojsmyslů a skrytých významů, jež si bez znalosti kontextu můžeme vykládat desítkami způsobů.
Flea řekl, že komu se nelíbí "Stadium Arcadium", nemá rád Red Hot Chili Peppers, což bylo od něj velmi fikané. Stejně jako rozhodnutí nevydávat tři původně plánovaná alba, ale jen dvojalbum, čímž se značně otupil oblíbený argument kritiky o vyhození tzv. přebytečných skladeb. Ovšem kritik může mít Red Hot Chili Peppers rád a "Stadium Arcadium" se mu může líbit, ale stejně, i když se k němu bude velmi rád vracet, do nebe jej vychvalovat nemůže. To by muselo být o něco pestřejší. Více skladeb jako hračičkovská "Hump De Pump" s trubkou a cinkavým sólem (snad na zavařovačky?) nebo hendrixovská "Readymade"! Z pomalých písní jmenujme vymazlenou titulní skladbu - ta se vskutku podařila parádně a v závěru až máte pocit, že její motiv kapela ani nechce opustit a nechala by jej znít donekonečna - nebo "Strip My Mind", která má téměř gospelové zadní vokály. "Slow Cheetah" se zase blýskla překrásným vícehlasým "šedesátkovým" refrénem, silnou písní je "Desecration Smile", na první pohled celkem konvenční rocková písnička, jež rozkvétá do krásy s každým poslechem.
Když to všechno tak dobře hraje (instrumentální a pěvecké výkony by zde opravdu bylo trapné kritizovat) a rozhodně se jedná o velmi kvalitní nahrávky, proč se "Stadium Arcadium" u nás dočkalo "jen" sedmičkového ohodnocení? Pomineme-li několik málo tvrdších anebo rozjetějších kousků (a i ty pohříchu často opakují mnohdy u RHCP již použité a tím pádem nepřekvapivé postupy), nese se skoro celá stopáž desek v uvolněné a spokojené náladě, což by nebylo na škodu, kdyby to za chvíli nebylo trochu jednotvárné. Chce to hodně poslechů, aby posluchač odlišil jemné finesy jednotlivých písní. Přejme Anthonymu, Fleovi, Johnovi a Chadovi jejich souhru a harmonii, ale občas znějí, jako by se vznášeli na svém obláčku pár metrů nad zemí a to, co vzešlo z jejich báječného muzikantského souznění, patří jen jim - vždyť už si toho v životě zažili a prožili až běda.
Red Hot Chili Peppers - Stadium Arcadium - limitovaná edice small
© Warner Music
Pro hardcore fanoušky a lidi, co musí mít všechno, je určeno speciální limitované balení alba v luxusní krabičce. Vypadá sice nádherně, ale mezi námi, peníze, za něž se prodává, bych za těch pár věcí pouťového charakteru (káča a duhovky) nedal. Jiná věc je bonusové DVD z onoho boxu. To je opravdu cenná věc pro RHCP maniaky, protože kromě klipu "Dani California" a dlouhého dokumentu o jeho natáčení disk obsahuje rozsáhlé komentáře členů kapely ke všem písním ze "Stadium Arcadium" formou velmi uvolněného rozhovoru.
P. S.: Tip pro tvůrce mashupů - zkombinujte, prosím, "Dani California" (mimochodem, ten klip je skvělý) s "Last Dance With Mary Jane" od Toma Pettyho.
P. P. S.: Můžete se těšit na makrorecenzi.

Názory

Vložit názor

Zaškrtněte, pokud nechcete zobrazit u svého příspěvku Váš e-mail.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na následující otázku nebude názor přidán.

  • o bodik viac prosim :) (mituz, 09.05.2006 06:52) Reagovat

    s autorom suhlasim, ze znie to, ako keby si RHCP to dvojcede natocili pre seba, za co by som prave ten jeden bodik naviac dal :) Asi som ku tejto bande nekriticky... Kazdopadne, doba BSSM a One Hot Minute sa nevrati a ani som to necakal.

  • nic (s.n.k., 09.05.2006 08:02) Reagovat

    Za tuhle slámu nezaslouží ani jeden bodík navíc...

  • :-) (patrik, 09.05.2006 08:59) Reagovat

    Sterilni homohudba bez napadu, povetsinou hodici se pouze do obchodnich domu a GAY baru. Silna teplota. 2/10 (dva body za to, ze opravdu umi hrat na sve nastroje)

  • kytara (stenli, 09.05.2006 09:55) Reagovat

    Jsem už alergickej na Fruscianta, to jeho neumětelský pobrnkávání se nedá poslouchat on na tu kytaru skutečně vůbec neumí hrát, je to ostuda, připadá mi, že je na úrovni místních puberťáků, co si před týdnem koupili kytaru a hrajou si na superstar. To neni žádná sranda, to myslim vážně. Jak může autor článku napsat o dobrých instrumentálnívh výkonech? On to snad asi neposlouchal.

  • ... (michal, 09.05.2006 10:58) Reagovat

    No já sice tuhle partičku nějak zvlášt nežeru ,ale mám pár oblíbených songů od nich, ale myslím že tohle album se jim moc nepovedlo libili se mi tam asi 3 písničky.Škoda celkem jsem se na to těšil.


zobrazit všechny názory (47 celkem)

Album týdne 21/2012

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?


Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »

Filmserver.cz píše

24.05.
23.05.
22.05.
21.05.

CoKdyKde

Pá 25.05. Photolab (BIO OKO, Praha)

So 26.05. Mezi ploty 2012 (Bohnice, Praha)

Ne 03.06. Kyuss Lives! (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

So 16.06. Respect Festival 2012 (Štvanice, Praha)

Ne 24.06. She Wants Revenge (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)

více akcí