Ready Kirken křtili a hleděli krásně

Nová deska Ready Kirken "Krasohled" je už sice na trhu pár dní, těžko ale předpokládat, že by si ji za tu dobu koupili všichni fanoušci pardubické kapely. Asi i proto nebyl křest alba v Paláci Akropolis nijak mohutně inzerován a na vlastní koncert dorazilo víc známých než skutečných příznivců. Vystoupení tudíž provázela uvolněná atmosféra, dobře se cítilo publikum a snad i samotní Ready Kirken. Ačkoliv křest nebyl bez chyby, Michal Hrůza a jeho kolegové rozhodně vstoupili čestně do další fáze své kariéry. To je ostatně dáno "Krasohledem", což je v dosavadní historii formace nejvyváženější a rozhodně nejdospělejší kousek. Kvartet na něm definitivně proměnil všechny dříve naznačené devizy.

Publikum, které čítalo spíše desítky než stovky hlav, rozehřáli melancholičtí Albion. Skvěle zapadli do tmavé barvohry, všichni oděni v čerň s tóny vystřelujícími bolestné melodie. Čtveřice ve složení Jarda (zpěv a kytara), Koník (kytara), Peťka (bicí) a Pavel (basa) vzpomněla jak desku "Synthpathy", tak chystanou novinku. O bouřlivé odezvě návštěvníků nemohla být řeč, protože asi jen málokdo znal skladby "I Am Paralysed", "Losing Days" nebo aktuální "Different Love". Ale, a na to pozor!, Albion se představili ve výtečném světle, neboť nedali znát nervozitu a svůj elektro-romantický rock servírovali suverénně jako jejich jistě milovaní Placebo. Vskutku příjemná půlhodinka to byla.

Když jsem viděl Ready Kirken naposledy před více než rokem v Lucerna Music Baru, už tehdy patřili mezi českou poprockovou elitu. Na jejich statutu se mnoho nezměnilo a pokud ano, tak jedině k lepšímu. Michal Hrůza nabral skladatelské a textařské zkušenosti, kapela získala na jistotě desítkami koncertů a v Paláci Akropolis se dosavadní vývojové linie spojily v jednu celistvou dálnici. Rovnou, bez záplat, s příjemným, byť jednoduchým okolím, bez kolon a s ochotnou jízdní policií. Jak už jsem poznamenal, čtvrteční večer v Akropoli byla spíše taková přátelská družba než regulérní koncert s vypjatou atmosférou plnou očekávání. Zpěvák občas zažertoval, nikdo se nikam nehonil, pod pódiem se vilně kroutily fanynky, kamarádi popíjeli pivo a všem bylo asi dobře.

Ready Kirken otevřeli první část vystoupení ve tři čtvrtě na devět dvěma skladbami z předposlední desky "...čekal jsem víc". První byla pecka "Druhý já", po ní následovala "Čekal jsem víc", dohromady připravili hudebníci logický a vítaný start, protože publikum se nepochybně těšilo na svižné známé rock'n'rollové fláky, které by zažehnaly tesknou náladu Albionu. Jako prvního zástupce novinky představili Ready Kirken píseň "Vymyšlená". Sama kapela dle slov Michala Hrůzy očekávala, že lidé na aktuální věci nebudou reagovat úplně autenticky. "Tuhle písničku byste snad mohli trochu znát," řekl, když uváděl singl "Krasohled". Během ní se objevil první zádrhel koncertu, kterým byla zvuková souhra pódiových výkonů a playbackových orchestrů, které se nelibozvučně přebíjely.

"Krasohled" pokřtil zhruba v polovině večera David Koller, nic zvláštního to nebylo, proč taky, že? Nakonec ho Ready Kirken odehráli takřka celý (nezaznělo "Neboj" a "Tak tohle bych chtěl") a na pódium si pozvali i dva hosty - byli jimi Karel Pičman, který svou trubkou zpestřil výtečnou satiru "Výměna", a zpěvačka Jana Macinková, ta pomohla Hrůzovi v syrové odrhovačce "Dopis v lahvi". Úplný závěr koncertu potom opět patřil starším věcem, došlo na megahit "Černý brejle", letitou skladbu "Je v mý hlavě" z debutu a odpalovací mašinérii z "...čekal jsem víc" "Moje malá". Jako přídavek, jímž Ready Kirken přetáhli povolenou dvaadvacátou hodinu, nemohlo být nic jiného než "Zejtra mám", což si fanoušci vybrali sami (odmítli "Tajemství" a "Sluneční píseň").

Jaké byly vrcholy křtu? Nepochybně "Jiskra", kterou skupina věnovala Lookymu z Letů mimo, kterýmžto bylo i pódiové podání skladby z "Krasohledu" přizpůsobeno. Pozitivní energií zaplavila klub ale většina písní, protože novinka je umělecky vzácně vyrovnaná a Ready Kirken coby protřelá, leč mladá, a proto vitální kapela to umí správně podat, dokáže strhnout a pobavit. Těch pár kolizí se zvukem - kromě "Krasohledu" ještě třeba nesladěná hra při "Hvězdě" - nemohlo pokazit radostný pocit. Možná by byl ještě radostnější, kdyby vystoupení přihlíželo o pár desítek víc lidí, ale s tím těžko něco nadělat. Hlavně že se nezprudily hlavní hvězdy a neodehrály show stylem "...čekal jsem vás teda víc!"

Ready Kirken, Albion, Palác Akropolis, Praha, 6. května 2004

Autor je redaktorem iDNES.