Ty Syčáci jsou souborem, jemuž by se u nás těžko hledal protějšek. Pánové Váša, Zavadil a Fröhlich mají vlastní styl a ať už jejich tvorbu přijímáme či nikoliv, nelze jim upřít až jakousi nekompromisní originalitu a vytrvalost. Ústřední postavou je pochopitelně Petr Váša, jedna z nejinvenčnějších osobností české hudby posledních dvou desetiletí. Ty Syčáci jsou především jeho dítětem, a přestože rozhodně nejsou odvarem už dříve viděného a slyšeného, lze v jejich projevu vystopovat zřetelné stopy jak Vášova nonkomformního big-beatu osmdesátých let (legendární kapely Z kopce a Ošklid), tak i období let devadesátých, kdy se sólově věnoval tzv. fyzickému básnictví. V současné Vášově tvorbě se tak snoubí rocková tradice s neustálým hledáním nových způsobů hudebního vyjádření. Zřetelným dokladem jsou všechna "syčácká" alba (vydaná brněnskými Indies, jak jinak) "Máj v Dubnu" (2000), "Lék a jed" (2001) a "SSSS..." (2002), na nichž Váša & spol. neustále rozvíjejí osobitý styl komorního big-beatu, v něž hlas plní funkci dalšího (nejen) rytmického nástroje.

Recenzovaný koncert byl avizovaný jako derniéra programu "SSSS...(Samota, Sláva, Smrt a Spása)", který lze chápat jako shrnutí dosavadní tvorby kapely s přesahem k uměleckým (a jiným) peripetiím členů souboru (a Váši zvláště). Pokud autora textu paměť neklame, měla tato "punková vopera" svou premiéru na podzim roku 2001 a od té doby doznala zhruba dvou desítek repríz. Autorem textu (tedy "libreta") je výhradně Váša, který coby autor či spoluautor figuruje rovněž u drtivé většiny hudby. "SSSS..." je postavená na prolínání hudební a výtvarné složky - ta je z velké části dílem Víta Ondráčka. Uspořádat poslední představení v Arše byl vynikající nápad, neboť díky zdejším technickým možnostem a dostatečnému prostoru mohla kapela předvést vše v podobě, jaká během dvouapůlletého vystupování vykrystalizovala. Pódium bylo tvořeno třemi kvádry, na nichž - tedy každý odděleně - seděli jednotliví muzikanti. Zároveň každý z kvádrů sloužil jako promítací plocha, na níž byly prostřednictvím projektorů zobrazovány výseky z života hlavních hrdinů opery (Sam, Sláva, Stáňa a Šmejd), názvy písní či nejrůznější obrazce a motivy nějakým způsobem spjaté s dějovou složkou díla. To vše bylo doplněno hlavní promítací plochou nacházející se na zadní straně pódia, zachycující abstraktní malby zmíněného Víta Ondráčka. Výsledný dojem z vystoupení "živých" hudebníků byl umocněn často používanými přednatočenými zvukovými stopami, které umožnily předvést celou operu tak, jak je zaznamenána na dva roky starém 2CD. Když se k tradičně maximálnímu nasazení všech tří Syčáků přidal výborný zvuk, byl zážitek takřka dokonalý.

Samostatnou kapitolou "SSSS..." je jeho textová složka. Ta čerpá z více či méně (to spíš) známých a více či méně upravených životních prožitků a zážitků Petra Váši a bez aspoň základních znalostí o jeho "umělecké pouti" může být pro diváka-amatéra trochu matoucí. Autor těchto řádků vřele doporučuje prostudovat sto(!)stránkový booklet zmíněného 2CD a tam se obeznámit s podrobnostmi (stojí za to). Vzhledem k faktu, že uvedené představení bylo prezentováno jako derniéra, je to nakonec i jediná možnost, jak si propásnutou možnost z živého předvedení mohou ti, kteří absentovali, alespoň trochu vynahradit. Naštěstí jsou některé skladby tak výraznými "hity" ("...a aby to byla žena", "Jako na zámku", letitá "zkopcovka" "Žlutá na hnědé"), že je kapela zařazuje do svých běžných koncertních vystoupení.

Ty Syčáci jsou další z kapel, jejichž známost širšímu publiku je v nepřímé úměře k úrovni a originalitě jimi produkované hudby. I tento koncert by měl být pro všechny důkazem, že Váša & spol. si pozornost rozhodně zaslouží.

Ty Syčáci, Divadlo Archa, Praha, 31.3.2004