Ač u nás nejsou Dixie Chicks příliš známé, ve světě a převážně v Americe se momentálně řadí mezi nejúspěšnější kapely. Hovoří o tom nejen prodejnost jejich alb ("Wide Open Spaces" - dvanáct milionů, "Fly" - deset milionů a "Home" zatím šest milionů), ale i počet nasbíraných cen a vyprodaná turné po celém světě. Mohou se chlubit například tím, že album "Wide Open Spaces" je nejprodávanější debut v historii country nebo že singl "Ready To Run" je druhým nejprodávanějším singlem v prvním týdnu od vydání. Lepší už byl akorát Garth Brooks. K tomu přičtěte deset cen Grammy a stejný počet ocenění na Country Music Awards. Toto všechno dělá z Dixie Chicks nejúspěšnější ženskou kapelu historie. V zámoří jim momentálně vychází nové DVD s názvem "Top Of The World Tour", ale k nám se zatím dostává se skoro ročním zpožděním jejich první DVD "An Evening With The Dixie Chicks".

Abych se hned přiznal, moje zkušenosti z country koncerty jsou vcelku mizivé. Mám možnost srovnávat pouze s výborným koncertem Gartha Brookse v Central Parku a s několika živými vystoupeními LeAnn Rimes a Faith Hill, ale musím říct, že tento koncert mě prostě dostal. Jeho hlavním účelem bylo představit poslední album "Home", které stylově hodně ovlivnil veleúspěšný soundtrack k filmu "Bratříčku, kde jsi?". Místo pro v podstatě unplugged koncert bylo vybráno skvěle. Vše se odehrálo v divadle Kodak Theatre v Hollywoodu, ve kterém se konají takové akce jako předávání cen Grammy nebo finále American Idol. Nad pódiem, kde trio hraje s doprovodnou kapelou, jsou osazeny ještě jakési přídavné galerie, takže to v konečném efektu vypadá, že Dixie Chicks hrají obklopeny ze všech stran svými fanoušky a příznivci. Ti a ještě další faktory jako třeba nasvícení vytváří nádhernou atmosféru celého koncertu. I když jsou v Kodak Theatre sedadla jako v každém jiném divadlem, publikum je prakticky vůbec neupotřebí. Už s prvními tóny všichni v hledišti vstanou a nesednou si až do konce.

Setlist koncertu, respektive jeho první část, odpovídá přesně pořadí písniček na desce "Home" (recenze zde). Pravdou je, že Dixie Chicks jsou naživo ještě lepší než na albu. Natalie Maines (kytara), Martie Maguire (housle, viola, mandolína) a Emily Robinson (banjo a dobro) nejenže skvěle zpívají, ale i mistrně ovládají své nástroje. Celý koncert začíná pěkně od podlahy "Long Time Gone" a trio hned zpočátku roztleská diváky. Druhou skladbou je pomalejší "Landslide", kterou napsala Stevie Nicks pro Fleetwood Mac. Další písničkou je válkou ve Vietnamu inspirovaná "Travelin' Soldier" s válečným maršem na konci, ve které se obzvlášť blýskne Martie na violu. Dixie Chicks měly problém s jinou válkou. Když se veřejně postavily proti válce v Iráku, vysloužily si za to opovržení válkychtivé Ameriky, jejich písničky přestala hrát rádia a tento incident je hlavní příčinou relativně nízkého prodeje alba "Home". Podle Natalie sice nikdo neví, co je pravda číslo jedna, ale přesto další písničkou je příjemná svižná "Truth No. 2" se skvělým banjovým sólem Emily. Po poměrně dlouhém monologu Martie o jejím manželství následuje doslova country nářez v podobě "White Trash Wedding", který i ty největší lenochy musí zvednout ze židle. Natalie zde háže svojí blonďatou vyfoukanou hřívou tak divoce, že by se za to nemusel stydět leckterý metalový zpěvák. Navíc při téhle písničce musím ocenit vynikající individuální výkony členů doprovodné skupiny. Sóla na mandolínu a akustickou kytaru jsou opravdovým bonbónkem. Ano, tahle písnička patří určitě k jednomu z mnoha vrcholů tohoto DVD-čka. O zklidnění se postará titulní pomalá "A Home". I další písnička "More Love" nepatří mezi nejrychlejší a Dixie Chicks v ní pomocí irské flétny tak trošku připomínají, odkud se vlastně vzalo country. Následující melancholická "I Believe In Love" je písnička, kterou tyto dámy hrály na koncertě Tribute To Heroes. Po tomto smutnějším a pomalejším bloku rozhopsá publikum "Tortured Tangled Hearts" a poté se strhne na pódiu přímo country bouře při vynikající instrumentálce "Lil' Jack Slade", ve které excelují všichni muzikanti včetně členek Dixie Chicks v krátkých sólech. Po tomto dalším vrcholu koncertu jsem si poprvé všiml, díky upozornění Natalie, že Emily je těhotná. Podle velikosti bříška a hlavně podle data narození jejího syna byla v době konání koncertu zhruba v sedmém měsíci těhotenství. Za její výkon, kdy v podstatě ustála a odehrála bez sebemenšího zaváhání celý koncert, jí skládám hlubokou poklonu. O dětech je i následující balada s nádhernou melodií "Godspeed (Sweet Dreams)". Poslední písničkou na albu, ale také před přídavky je excelentní "Top Of The World". Zde název opravdu neklame. Ke zpěvu Natalie se postupně připojují další nástroje a písnička až do konce graduje s opravdovou lahůdkou ve finále, kde se připojí i malý symfonický orchestr. Vše je skvěle nazvučeno, takže máte pocit, že Dixie Chicks se jakoby mávnutím kouzelného proutku ocitly ve filharmonii.

Teprve až jako přídavky byly zařazeny ty největší hity. Prvním je song "Wide Open Spaces" ze stejnojmenné desky, kterým prorazily na výsluní světové country scény. Je poznat, že publikum bylo natěšeno právě na takovéhle hitovky, protože okamžitě začíná sborově zpívat. Ale to není vše. Dixie Chicks vytahují další eso v podobě romantické "Cowboy Take Me Away", kde už zpívají opravdu všichni. Malí, velcí, mladí nebo staří, kluci nebo holky, prostě všichni tuto písničku doslova prožívají. Asi nejvíce to ovšem v publiku začne vřít, když spustí jeden z největších hitů "Goodbye Earl". Při téhle dupavé skladbě nejenže všichni zpívají, ale celé divadlo začne tleskat a tancovat. Z nastoleného tempa nespustí ani při poslední "Sin Wagon". Dixie Chicks se loučí pěkně zostra a naposledy nám ukáží své muzikantské umění a Natalie, která by mohla vcelku směle kandidovat na zpěvačku s největší pusou i své pěvecké kvality. Tak končí skvělý koncert.

I když toto DVD rozhodně nemůže obsahově konkurovat třeba "Four Flicks" od Rolling Stones, myslím, že stojí za to. K úplné spokojenosti mi ale některé věci chybí. Bonusový materiál se skládá pouze z diskografie a biografie skupiny. Mohl by třeba obsahovat nějaké nahrávky ze zákulisí. U zvuku je možno vybírat ze dvou variant a to z obyčejného sterea a Dolby Surround 5.1. Sice by se hodil zvuk v DTS, ale taková chyba to není. Co ale daleko více chybí, jsou titulky. Stačily by alespoň na povídání mezi jednotlivými písničkami, protože takto člověk, který neumí moc dobře anglicky, neví, proč se vlastně publikum při poměrně dlouhých monolozích Natalie směje. Ale abych se přiznal, všechny tyto mínusy u mě přebil zážitek z koncertu samotného. Navíc pro zase hovoří pěkné skoro knižní zpracování obalu s obsáhlou knížečkou uvnitř, kde se dočtete spousty zajímavých informací o koncertě a o albu "Home".

Dixie Chicks na tomto DVD dokazují, že jim právem náleží onen výše zmiňovaný titul nejúspěšnější ženská skupina všech dob, a myslím, že docela s úspěchem šlapou na paty i svým mužským kolegům. Shrnul bych to takto. Pro všechny fanoušky country je skoro povinností se na toto DVD alespoň kouknout. A ostatní ať to berou jako doporučení. Například ze mě se stal během hodinky a půl fanoušek tohoto tria a s velkým napětím už očekávám další živé DVDčko "Top Of The World Tour".