Všechno v podstatě začali New Kids On The Block. Ta slavná éra chlapeckých skupin začala (pokud tedy nebudeme počítat Village People) právě u nich. Na ně navázali Take That, kteří jakoby uvolnili lavinu. Podle jejich vzoru se najednou vyrojilo množství chlapeckých skupin. Některým jako třeba Backstreet Boys nebo Boyzone se podařilo úspěch zopakovat, některým nikoliv. Časem se ale většina takovýchto skupin rozpadla. V podstatě zůstaly pouze dvě, respektive tři. Američtí 'NSync se ale teď na nějaký čas odmlčeli a vzhledem k obrovskému úspěchu Justina Timberlaka se už na obnovu téhle partičky sázet nedá. Z toho vyplývá, že opravdu aktivní zůstávají pouze britsští Blue a Westlife. Blue jsou asi momentálně nejvíce na výsluní. Mají za sebou dvě desky "All Rise" a "One Love" se stejnojmennými hity. Zazpívali si s Eltonem Johnem "Sorry Seems To Be The Hardest Word", nasbírali několik cen včetně dvou Brit Awards a nyní vydávají třetí album "Guilty".

Doufám, že nespáchám nějaké faux pas, když hned z počátku prozradím, že se deska povedla. Takhle nějak si přestavuji moderní pop. Je už trošku jiný, než jak ho známe třeba od výše zmíněných Take That, již do sebe nasává více stylů od r'n'b přes elektroniku až třeba po rockové základy. A toto je přesně případ "Guilty". Nedoporučuji celé album soudit podle prvního a zároveň titulního singlu "Guilty". To je taková typická popová balada, na první poslech nic neříkající. Nicméně u ní nás může alespoň potěšit, že klip k ní se točil v českých zemích. Ale už druhý singl z alba považuji za hodně zdařilý kousek. Na "Signed Sealed Delivered I'm Yours " si pozvali Blue dva hosty. Prvním hostem, kterého není nijak třeba představovat, je Stevie Wonder, tím druhým je výborná zpěvačka Angie Stone, kterou můžeme znát třeba ze spolupráce s Candy Dulfer. Celá písnička se nese v příjemném houpavém soulovém rytmu. Stevie Wonder si něco podobného už před pár lety střihl s 98°. Další písničky v sobě nesou mnoho inspirací. Například v "Bubblin'"je slyšet vliv Michaela Jacksona. Někdy mi připadá, že čím více se král popu stahuje ze scény, tím více se jím ostatní inspirují. "Alive" je zase hodně podobné předchozím hitů "All Rise" a "One Love".

K mému překvapení na desce nejsou ve velké míře zastoupeny pomalé písničky. Většina skladeb se nese ve středním až rychlejším tempu a pomalejší skladby si nechali Blue spíše až nakonec a například taková "Walk Away" si už trošku zahrává s označením rocková balada. Ještě jedna zajímavost se nachází na této desce. Jako autor se zde po delší době objevuje bývalý člen Take That Gary Barlow. Konkrétně se podílel na již tolikrát zmiňované "Guilty" a na "Taste It". Pod některými skladbami jsou podepsáni i samotní členové Blue, což se jim taky připočítává jako plus.

Celkový dojem z desky je nadmíru kladný. Jak jsem napsal už dřív - takto si představuji dobrou popovou desku. Ráz desky je svižný a rozhodně ne utahaný. Typické popové balady, které mají za úkol lámat náctiletým fanynkám srdíčka, jsou zde zastoupeny v rozumné míře (jsou zde asi dvě nebo tři). Jsem docela zvědavý, co bude další singl, protože na téhle desce je těch potencionálních hitů poměrně dost. Dlouho jsem váhal, zda dát takto vysoké hodnocení boybandu a nakonec jsem se rozhodl v sobě zbourat zeď předsudků a dát jim 8/10. Tuto desku mohu doporučit nejen fanynkám klukovských skupin, ale i příznivcům popové muziku. Myslím, že zklamáni nebudou.