Vašek Jelínek na půli cesty

Asi se v naší republice a dovolím si říct, že ani na sousedním Slovensku, nenajde moc lidí, kteří by neznali skupinu Lunetic. Jedni ji zbožňovali, druzí nenáviděli. Nicméně ta se rozpadla a jediný, kdo z ní zbyl aktivní, tedy alespoň to tak na první pohled vypadá, je právě někdejší frontman Vašek Jelínek. O tom, že se vrací na hudební scénu, se vědělo již před nějakým časem. Například zahrál pár písniček na začátku června na koncertě Black Milk a musím říct, že z předskokanů byl určitě nejlepší. Během prázdnin mu vyšel první singl a nyní přichází z celou deskou, s níž se snaží vymýtit předsudky, které vznikly tím, že zpíval v Lunetic.

Hned v úvodu bych rád ocenil, že se Jelínek dal jinou cestou, než šli Lunetic. Přesedlal na kytarový poprock, který má od stylu jeho minulé skupiny opravdu daleko. Bohužel mi ale někdy připadá, že tato snaha je až trošku přetažená. V některých písničkách, například hned v úvodní "Ve hvězdách", se svůj hlas snaží vtlačit do pro něj nepřirozené rockové polohy, což zní přinejmenším divně. Navíc jakoby se ještě nevymanil z toho, jakým stylem zpíval u Luneticů, a některé návyky mu prostě zůstaly. Druhou písničkou na albu je první singl "To musíš znát". Ač písnička je to celkem pěkná, melodická, ve středním tempu, česká rádia si jí moc nevšimla. Myslím, že je to škoda, protože Jelínek by se s ní vcelku pěkně uvedl.

Producentsky a autorsky se pod tuto desku podepsali Jan Horáček a Aleš Zenkl, kteří stojí například za posledním albem Miro Žbirky. Přiznám se, že kromě singlů jsem poslední album Žbirky neslyšel, ale v případě alba "Pod vodou" se jim moc nevedlo, a to jak po producentské, tak i po autorské linii. Když posluchač přehrává celou desku v kuse, splyne mu v jeden celek - téměř celé album má úplně stejný sound. Ač některé písničky mají velice zajímavý úvodní motiv, v další fázi ho nedokáží udržet a opět sklouznou do určitého stereotypu. To platí u většiny skladeb. Záměrně nepíšu, že u všech, protože by to nebyla pravda. Mezi ty povedenější písničky bych zařadil již výše zmíněný singl "To musíš znát", "Detektivku", "Víš", kterou podmalovávají docela hezké vokály, a ještě "Baladu", ke které si jako k jediné písničce na albu složil text samotný Jelínek. Ještě jednu skladbu musím zmínit. Jako žižkovský vysílač ční nad Prahou, tak stejně vyčnívá na desce "Vincent Van Gogh". Chvíli jsem přemýšlel, čím to může být, ale pohled do bookletu mi dal odpověď na moje otázky. Tuto, jako jedinou písničku, která jakoby na desku ani nepatřila, má na svědomí dvojice Janouch - Kvapil. Pomalá, temně začínající skladba se zajímavým textem se opravdu povedla, a tak trochu zvedá i hodnocení celé desky. Pokud bude firma dostatečně rozumná, pak "Vincent Van Gogh" bude dalším singlem a myslím, že tuto písničku už nebudou rádia ignorovat. Na závěr bych se krátce zastavil u bookletu. Ten je, co se týče designu, velice dobře zpracován a je opatřen poměrně zajímavými fotkami.

I když tato deska není zcela určitě špatná, přesto se nemůžu zbavit dojmu, že když jsem Jelínka slyšel zpívat naživo, bylo to o něco lepší. Doufám, že na příštím albu už tento pocit mít nebudu a že další deska bude trošku rozmanitější, hlavně po stránce zvukové. Rozhodně by se Vašek Jelínek mohl pokusit podílet se na písničkách i autorsky. A kdyby se mu snad do toho nechtělo, stálo by za úvahu navázat užší spolupráci s autory písničky "Vincent Van Gogh". Uzavřel bych to tím, že "Pod vodou" je docela solidní debut a Vašek Jelínek se pustil tou správnou cestou, nicméně bohužel jakoby se zatím rozkoukával někde v půli.