Calin a Ewa Farna přinášejí v "Ať je klid" nečekané španělské vibrace. Bomba se ale nekoná

Od spojení dvou tak velkých mainstreamových hvězd, jakými Calin a Ewa Farna bezesporu jsou, by možná leckdo čekal pokus o nějaký hodně přímočarý instantní banger. Dvojice se však rozhodla pro lehký experiment a v novince "Ať je klid" vsadila na jemný atmosférický podklad s ozvěnami španělské a latinskoamerické hudby.

První poslech jednoznačně přináší moment překvapení. Interpret s moldavskými kořeny, který song svými rýmy otevírá, se snaží zpívat přece jen srozumitelněji, než je pro něj obvyklé, přesto právě jeho sloka kvůli uchu nelahodícímu pokroucenému frázování zůstává tím, co výsledek nejvíc táhne dolů. Ewa si vede lépe, její hlas zní dobře a charismaticky i v této nižší poloze.

Co se sdělení týče, každý odvypráví svůj vlastní kariérní příběh a do refrénu jako by společně nenápadně propašovali i poselství společnosti - "ať je klid, ať nikdy nehladovíme". Dalším slovům, která společně pějí, ale nejde vůbec rozumět.

Klip režiséra Tomáše Fialy vizuálně zapůsobí, nese až tarantinovskou filmovou atmosféru a svou estetikou se rozhodně vymyká všemu, co u nás jinak vzniká. Milovníci Andalusie na záběrech jistě poznají kulisy tohoto nejjižnějšího kouta pevninského Španělska, mimo jiné domova flamenca.

A celkový dojem? Snaha o vystoupení z komfortní zóny se rozhodně cení, ovšem po vyprchání onoho momentu překvapení bohužel s dalšími přehráními možná zjistíte, že spolupráce tím už svůj potenciál prakticky vyčerpala a není moc důvod se k ní znovu vracet. Jako by se na efekt pro sociální sítě myslelo víc než na posluchače.

6/10