Formace kolem sourozenců Dostálových neponechala nic náhodě. Jako kdyby tušila, jaké bude ten den panovat počasí (hodně pršelo), a tak se ze zakázané Občanské plovárny přesunula pod střechu - do klubu Roxy. Dolní prostory byly natřískané natolik, že se příchozí nevešli ani na úroveň baru a z koncertu toho moc neměli, respektive neviděli nic, jen slyšeli. Naštěstí jsem dostala přístup na balkon, kde to prostorově bylo vzdušnější. Ale jinak se jednalo o pořádnou sauničku.

Jamaron v našem rozhovoru slibovali, že na tomto koncertě přijdou s něčím velkým, co se dozvíme jako první právě tam. A netahali nás za nos. První ze tří stěžejních novinek je, že 24. dubna vystoupí ve Foru Karlín - a rovnou odstartovali předprodej. O tu druhou se postaral nový singl/klip "Velkej sen" mapující jejich dosavadní třináctiletou kapelní cestu, sny a touhy.

A do třetice přišla ještě jedna novina: těhotenství zpěvačky Máji, které na první pohled ještě tak nebije do očí. Z dálky bych si ho ani nevšimla, kdyby při představovačce její osoby nezaznělo, že přišla s +1 a že bude následovat nucená pauza.

V tu chvílí jsme si říkala, zda jsem jen špatně neslyšela - že by snad nebyli takoví blázni, aby ve stejný moment s přestávkou tohoto typu ohlašovali i největší koncert kariéry... Ale jsou mladí, tak trochu střelci a myslí to vážně. Není nač čekat a chválím, že je žádná překážka, ani takto krásná, neodradí od dalších logických krůčků.

Jednoznačně celému ansámblu dominuje zpěvačka, která už si všechny ochočila. Songy stojí z většiny na podobném základu, po čase proto už pomalu splývají (až na pár výjimek, pro mě vždy budou vyčnívat "Gambler" či "Přísahám"), a když nejste fanoušky a nemáte našprtané texty, leckdy jim neporozumíte - v hudbě zanikají.

Ale pro jejich posluchače to funguje, ač v očích odborné veřejnosti můžou znít jak povedená rozjetá zábavovka, ale v tom dobrém slova smyslu - návyková a rockově svůdná, energická. K tomu mají i příjemně zpracovanou světelnou a vizuální show. Pódiová světla byla v podkresu jejich kapelního fialového tónu. Při "Osudové baladě" všichni rozsvítili své mobilní aparáty jako skvělý podkres.

Překvapení není nikdy dost. V závěru songu "Medvídci koušou" se měli všichni otočit zády a pokračovat dál v dosavadním skákání - u žádné kapely jsem ještě takovou drzost neviděla. Marie nemusela diváky nikterak přemlouvat, šli do toho na první dobrou.

Písničku "Smrt nás nerozdělí" věnovali všem, co tady už nejsou, nepřímo tedy i zesnulému basákovi Filipu Karlíkovi. Jeho postu se zručně ujal Lukáš Rešl. Dostalo šanci i mládí, kdy jejich technik vystřídal Kubu za kytarou, kdežto Jakub se ujal mikrofonu a větší pěvecký prostor dostal v songu "Generace" a v přídavcích - konkrétně v coveru "Given Up" od vzkříšených Linkin Park.

Viděla jsem je potřetí. Jamaron rostou raketovou rychlostí, každá jejich novinka se těší oblibě a oni sami se už řadí mezi koncertní rockové jistoty. Nepřekvapuje proto, že plánují velký koncert, dokonce bych řekla, že v jejich postavení už jde o nutnost. Uvidíme, jak do jejich dobře rozjeté kariéry vstoupí příchod miminka hlavní tváře a jak to skupina celé ustojí. Svoji cestičku si zatím vyšlapala poctivě a pracovitě, krůček po krůčku, proto věřím, že by i její další část mohla zvládnout.