Na birminghamský stadion Villa Park se kromě Ozzyho a zbylé trojice zakládajících členů Black Sabbath v sobotu sjela i smetánka rockové a metalové scény. Ta během mnohahodinové show vysekla legendárním hudebníkům poklonu povětšinou předělávkami jejich skladeb.

Už o den dříve ale desítky tisíc fanoušků sledovali reunion, o kterém si ještě před rokem nikdo nemyslel, že by se někdy mohl vůbec odehrát. A slzy spojené s pocity tekly nejen na oněch místech, ale po celém světě. Pro jednou šlo naštěstí o slzy štěstí.

I ti nejskalnější příznivci manchesterské kapely by pravděpodobně souhlasili s tvrzením, že Noel a Liam Gallagherovi jsou (v podstatě a většinu času) arogantní bastardi. Nebo možná spíše byli? Zatímco u nás před pár lety nikdo nevěřil, že by se mohla dát dohromady Lucie, protože její protagonisté se mnoho let ani neviděli a označit je za rozhádané by byl eufemismus, bratři Gallagherové svou vzájemnou nevraživost přece jen povýšili na umění.

Od památného momentu v srpnu 2009, kdy starší z bratrů opustil Oasis s tím, že "s Liamem už dál nemůžu pracovat", na sebe vzájemně prostřednictvím médií a následně sociálních sítí pravidelně posílali vtipné štulce i vyložené urážky, nestýkali se a jejich vzájemný vztah zamrzl na nule.

Je jim ale třeba přiznat, že síru po celá léta nedštili pouze jeden na druhého, ale také na mnohé jiné hudebníky a další slavné osobnosti. Ale s těmi se přece jen nepotřebovali usmířit, aby opět vyrazili na cesty.

Do pátečního večera jsme si klidně mohli myslet, že za zakopání válečné sekery mohou peníze. A i když i ty bezpochyby sehrály velkou roli, fanoušci na stadionu viděli během prozatím dvou vystoupení dvojici, kterak na pódium vchází ruku v ruce. A v sobotu se bratři dokonce vzájemně poklonili. I kdyby šlo jen o divadýlko pro diváky - je to jedno. Protože když se dokážou usmířit tahle dvě velká ega, pracovat spolu, a dokonce si to opravdu užívat, je možné všechno.

Vůbec se nejde divit tomu, že skupina na svých koncertech téměř začíná songem "Acquiesce" a na své sociální sítě následně umístila výňatek z něj s Noelovým "Because we need each other / We believe in one another". Pravá slova na správném místě.

Recenze navíc hovoří o tom, že kapele to výtečně šlape, setlist, čerpající v podstatě jen z prvních tří desek a doprovodných singlových béček, nenabízí ani jedno slabé místo a Liam zpívá nejlépe za poslední dvě dekády. Vlna nadšení se ze stadionu přelila nejen přes domovskou Británii, ale dorazila i do obýváků a na mobily fanoušků po celém světě. A i když jde jenom o hudbu, emoce, dojetí a nostalgie umí hodně. Člověk tak najednou prostě nějak víc věří, že vše je možné a bude líp.

Koho by v době jejich největších a nejsprostších verbálních útoků na kohokoli, kdo byl zrovna poblíž, napadlo, že svět budou dělat lepším místem zrovna tihle dva parchanti...