Zrní v sedmiminutové skladbě "Patříš mrakům" píší na okna a snově zpívají o smrti

Na pátek třináctého si Zrní naplánovali vydání nového singlu. Ukazují se v něm ve své nejčistší a nejpřirozenější formě - živelně a syrově. A také nezvykle dlouze. "Patříš mrakům", první ze tří letošních singlů, má totiž stopáž sedm a půl minuty. A inspirační zdroj? Film "Ať žijí duchové" a kniha "Umíráme každý den". Nečekaná kombinace, která ale funguje.

Základ písně vznikl už před dvěma lety. Všechno odstartoval bubeník Ondřej Slavík, když zrychlil a zasmyčkoval fragment z dětské písničky z výše zmíněného filmu.

"Je to reflexe hiphopovýho samplování u dětí československýho komunismu, který už maj sami děti. Tou dobou v tom naše děti dost frčely, tak to měl Ondřej v hlavě - a je to základ songu," přibližuje zpěvák Honza Unger.

Výsledný song působí dynamicky, živočišně, s autentickými zvuky a výkřiky, přitom pořád typicky zrníkovsky. I přes svou délku uteče jako mráček na azurově modré obloze. Text vznikl pod vlivem četby.

"Já byl tou dobou plnej tématu smrti, četl jsem zrovna knížku 'Umíráme každý den' od jednoho tibetskýho mnicha, ve který popisuje, jak málem umřel na otravu jídlem a přitom zažil stav vzdávání se všeho. Svejch přátel, věcí, vlastností, celýho sebe, ale i kopců, slunce a nakonec i samotnýho vzdávání se (mimochodem: přežil)," vysvětluje Unger.

Dalším inspirací byl sen: "V něm jsem se na svůj život díval shora po smrti a cejtil jsem, jak všechno byly jenom úplně nedůležitý kulisy, vtipně maličký, vtipně se jevící jako závažný, který se s naprostou lehkostí a beze smutku smrtí rozplynou."

Kapela z Kladna v novince ukazuje, že v jednoduchosti stále tkví síla a nepotřebuje složitou produkci. Videoklip zachycuje kouzlo obyčejného rána u řeky, vzniklý v maringotce při čmárání na zamlžená okna. Podepsaná je pod ním Natálie Kratochvíle. Vypadá jako jednozáběrovka - snová, přitom ale opravdová.

9/10