První bomba na letošním Rock for People? Shinedown!

Shinedown evidentně před svými koncerty rádi spoléhají na umělou inteligenci. Ta od Googlu jim totiž napověděla, že v Česku naposledy vystoupili 14. října 2020, a proto při koncertě frontman Brent Smith hlásal, že "se k nám vrátili po téměř šesti letech." To se ale mýlil jak on, tak i AI, protože v době pandemie nekoncertoval vůbec nikdo. Ve skutečnosti se formace měla ukázat v roce 2022 v pražském Foru Karlín společně s Asking Alexandria, koncert ale byl nakonec zrušen, a tak jediné české vystoupení rodáků z kalifornského Jacksonville evidujeme sice skutečně s datem 14. října, ale už roku 2012 v Lucerna Music Baru.

Jednalo se ale snad o jedinou chybičku na jinak perfektní show, která sice nenabídla tolik ukázek z jejich dodnes nejsilnější nahrávky "Amaryllis" z téhož roku, jak by jejich dlouholetí fanoušci doufali, ukázali ale, že ani s přibývajícími roky neztrácejí na síle.

Jejich písně sice tu a tam obsahují i tolik patosu, že byste málem čekali, že někdo v klipu začne s útrpným výrazem mávat americkou vlajkou, jinak jsou ale tažné, přímočaré, ryze melodické a především hitové. A tak zatímco na krapet slabších albech z posledních let si ty silné zástupce musíte vybrat a sestavit si z nich vlastní playlist, koncert tvořící pomyslné best of jejich tvorby ukázal, kolik památných hitů se jim už v průběhu bezmála pětadvacetileté kariéry podařilo vytvořit.

Potěšilo to také proto, že na evropské půdě kapela koncertuje velice sporadicky. Její koncert si tak mohou rockoví příznivci zařadit hned vedle Hoobastank, kteří ještě o fous vzácnější vystoupení odehráli v Hradci Králové loni.

Hned v úvodní, velice řízné "Cut The Cord" Shinedown muzikanti předvedli snad šest odlišných druhů pyrotechniky, mezi nimi třeba i zelené nebo modré plameny. O pozornost tak bylo postaráno. Zpěvák vytrvale komunikoval s publikem a navazoval s ním stále hlubší spojení - je na to ostatně zvyklý ze stadionů, které obrážejí doma v Americe.

Před aktuálním a za oceánem velice úspěšným singlem "Three Six Five" vyzvali přítomné, aby zavřeli oči a vzpomněli si na lásku a úsměvy svých blízkých, kteří už nejsou mezi námi. A umožnili jim uvědomit si, že nikam neodešli, ale nachází se všude kolem nás.

A jen co pomalejší skladba s krásně klenutým refrénem dozněla, oslovil Smith diváky nejen pod pódiem, ale i na přilehlých kopcích, aby se nejprve všichni postavili a následně skákali do rytmu jedné z jejich nejlepších písní, agresivní vypalovačky "Enemies". Nerad bych přeháněl, ale kam mi paměť sahá, nepamatuji si, že by se za dobu konání Rock for People v Hradci Králové, tedy od roku 2007, komukoliv podařilo rozeskákat lidi na kopcích. Ten pohled bral dech.

S očima upřenýma na dění na pódiu jste ale mohli lapat po vzduchu nadále. A to jednak z plamenné a výbušné pyrotechnické show, která ani po hodině nezačala nudit a stále překvapovala něčím novým, ale také - a to by nemělo zapadnout - při sledování toho, jak fenomenálním zpěvákem Brent Smith je. Jak dokáže plným hlasem vyzpívat takové pasáže, že nezbývá než žasnout. Kupříkladu ty tóny v největším hitu "Second Chance", jimiž se s diváky loučili, zněly snad ještě lépe než ze studiových nahrávek.

Jejich žánrová konkurence v podobě v Česku populárnějších Three Days Grace, Skillet nebo Seether, která podobně jako oni čerpá nejen z hardrockové muziky amerického střihu, ale také z post-grunge a alternativního rocku, jim může takto silného frontmana jen závidět.

Moc se nevydařila snad jen coververze "Simple Man", kterou kvarteto prokládá své sety takřka celou kariéru. Jedná se o píseň z repertoáru Lynyrd Skynyrd, jejíž refrén evropské publikum obecně nemá tak zažitý, neboť naprostá většina zdejšího obecenstva od legendární kapely zná jen hit "Sweet Home Alabama", a tak se sborový chorál krásné balady tolik nepovedl.

Jinak se ale skoro pravidelně vypalovačku s baladou střídající Shinedown už teď zařadili mezi to nejlepší, co Rock for People letos dovezl, a s trochou nadsázky se dá říci, že teprve s nimi třicátý ročník v podvečerních hodinách skutečně odstartoval. A publikum, které o nich dosud neslyšelo, bezpochyby získalo nové oblíbence. Tak snad na jejich příští tuzemský koncert nebudeme muset čekat zase dalších třináct let.