Že by bylo fajn ukázat se na koncertech headlinerů Linkin Park, Sex Pistols, Slipknot a Avenged Sevenfold, asi není potřeba nikomu připomínat. Vybrali jsme však několik dalších jmen, jejichž koncerty byste si v Hradci Králové od 11. do 15. června pro své vlastní dobro letos neměli nechat ujít.
Biffy Clyro už na
Rock for People headlinovali dokonce dvakrát, letos se ale museli sklonit před velikostí
Linkin Park coby nejdražší kapely v historii festivalu. Zdálo by se tedy, že coby subheadlineři bližší představení nepotřebují, ale není to pravda. Stále existuje velká skupina posluchačů, která jejich koncert ještě nikdy nenavštívila, natož aby tušila, že se jejich fenomenální hudba dostala jednu dobu i do playlistu Evropy 2, což se v rockovém světě podaří málokomu. Kdo už ale někdy skandoval
"Mon The Biff!", dobře ví, že kvality téhle skotské úderky tkví především v dynamice. Ta je v její tvorbě zásadní, a když posloucháte její desky, častokrát máte pocit, že si s každou další složenou skladbou trio říká:
"Tak jakým nečekaným prvkem je překvapíme příště?" Biffy Clyro se těší zasloužené přízni a jejich oddaní fanoušci dobře ví, že v současné rockové hudbě jen stěží najdou svěžejší přístup a ryzejší emoce. Pot bude stříkat, slzy potečou proudem.
Po jedné atypičtější rockové skupině si dáme jednu klasičtější.
Shinedown se bezpochyby chtějí líbit a dělají pro to už dlouhá léta opravdu hodně. Rockových vypalovaček i srdceryvných balad mají na rozdávání, jen v Česku narážejí na problém, že je tady lidi moc neznají. Dlouhé roky totiž do Evropy nejezdili, ostatně jediný český koncert
odehráli v Lucerna Music Baru v roce 2012. V Americe, na níž se zaměřují celou kariéru, přitom patří k hrstce moderních rockových kapel s post-grungeovou duší, která zvládne vyprodat i stadiony. V Hradci Králové čekejte bouřícího a pěstí hrozícího Brenta Smithe, který přes svou nenápadnou výšku dokáže ovládat davy nejen rockovými gesty, ale také svým ohromujícím vokálem. Stejně jako v případě Biffy Clyro platí, že si jejich diskografii musíte naposlouchat předem, abyste si je naživo naplno užili. A taky si s sebou vezměte nějaké peníze navíc. Po koncertě se totiž určitě okamžitě vydáte do merch stánku pro jejich trička.
Ředitel festivalu Michael Thomes už dlouhá léta mluví o tom, že by na něj rád dovezl
System Of A Down,
Red Hot Chili Peppers a
Foo Fighters. S prvními zmíněnými to bude mít nejtěžší, neboť rozhádaná kapela koncertuje výjimečně, nesnese se s frontmanem
Serjem Tankianem, kterého obviňuje z koncertní i studiové nečinnosti, a když už na nějaké koncerty dojde, je jich většinou jen velice málo a v mnohem lukrativnějších lokalitách. Pokud chcete panu řediteli splnit sen a udělat něco nad rámec toho, že si koupíte vstupenku a na festivalu nebudete šetřit, měli byste zamířit na kapelu
Seven Hours After Violet. V ní totiž hraje basák SOAD
Shavo Odadjian. A pokud pod pódiem uvidí pořádný dav, není vyloučeno, že se o tom podělí i se zbytkem skupiny, což by mohlo do příštích let napomoci tomu, aby v Hradci Králové metalové legendy skutečně zahrály. Nehledě na to, že debutové eponymní album fanoušky mateřské formace bezpochyby potěší.
Najít mezi početnými a zaměnitelnými indierockovými kapelami nějakou pecku je v posledních letech stále těžší a těžší. Seskupení s nenápadným názvem
The K's jsem ale ve svém
osobním výročním žebříčku za rok 2024 označil za to nejlepší, co tento specifický žánr v uplynulém roce potkalo. Nečekejte velkou show, kvarteto z britského Earlestownu vedené Jamiem Boylem vás ale může strhnout svými velkolepými melodiemi, chytlavými refrény a místy dokonce stadionovými ambicemi. Vzhledem k tomu, na jaké scéně bude hrát, se to může zdát přehnané, ale vzpomeňte si, kde před dvanácti lety debutovali na Rock For People
Kensington. A kde jsou dneska.
Lorna Shore si jedou bez diskuze zlepšit reputaci. Kapela, kterou mnozí vzývají jako příští obrovské jméno metalové scény, které si dříve či později bude headlinování žánrových festivalů předávat se
Sleep Token,
Ghost Parkway Drive či
Falling In Reverse, bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co mohou headbanging milující posluchači v Hradci Králové vidět. Jenže tak tomu bylo už posledně a nedopadlo to. Kapele totiž zlomil vaz zvukař a z jednoho z největších taháků se naopak stalo jedno z největších zklamání. Držíme palce, aby to napodruhé vyšlo lépe.
Synth pop na Rock For People bezpochyby patří, dodnes ostatně vzpomínáme na skvělé koncerty
CHVRCHES,
The Naked & Famous a mnohé další. Koho podobné uskupení stále baví nebo se stejně jako náš šéfredaktor považuje za ultrapopaře, neměl by si kromě skvělé severské sympaťandy jménem
Sigrid, která své fanoušky rozhodně nezklame, nechat ujít taky nenápadné
Fickle Friends. V roce 2015 je k nám coby úplně začátečnickou formaci
dovezl festival Fingers Up, v Mohelnici u Olomouce nás ale u jejich setu přihlíželo pouze pár desítek. Potenciál tam ale byl slyšet už tehdy, a bude proto nesmírně zajímavé sledovat, kam se skupina za tolik let posunula, ostatně na svém kontě už má i plnohodnotnou a dodnes výbornou debutovou desku
"You Are Someone Else". V line-upu festivalu se objevuje už poněkolikáté, zatím ale pokaždé svůj koncert na poslední chvíli odřekla. Tak snad už to letos konečně vyjde.
Jestli mě letos na line-upu něco skutečně překvapilo, tak to, jak malým písmem jsou na plakátě napsáni
Eagles Of Death Metal. Ti si o pozornost nejprve řekli svou ryzí muzikou, stavící především na garážovém rocku a mnohdy až extatickém frontmanovi Jessem Hughesovi, kterého si díky jeho mohutnému kníru nespletete. Popularitě napomohlo i zjištění, že se spolu s ním na tvorbě podílí coby bubeník i slovutný
Josh Homme, frontman
Queens Of The Stone Age. A pak přišla památná tragédie v pařížském klubu Bataclan, kde kvůli teroristickému útoku zemřelo v roce 2015 okolo devadesáti lidí. Srdcelámající dokument zachycující nesmírnou tragédii vytlačil slzy i z největších cyniků, kapelu byste ale měli mít rádi ještě z jednoho důvodu. Právě díky ní se na jejím koncertě v Lucerna Music Baru poprvé a naposledy
ukázala v roli předskokana formace
Dead Sara, tedy kapela, v níž dlouhé roky zpívala
Emily Armstrong, dnešní zpěvačka Linkin Park. Jak je ten svět někdy propojený, že?
A teď jeden víceméně domácí tip.
Ida The Young je folková kapela, která vznikla, když se Londýňanka Iris Hobson-Mazur přestěhovala do Plzně, kde se potkala s kytaristou Markem Koblihou a následně ještě s bubeníkem Filipem Simonem. A prakticky už od té doby formace zajímá všechny, kteří se v České republice věnují objevování mladých a nadějných. Skupinu hrající od roku 2021 loni mezi objevy roku zařadili například porotci z cen Vinyla či Anděl, a když si poslechnete její EPčka, sami rychle přijdete na to, že takové nahrávky u nás na běžícím páse opravdu nevznikají.
V domácích luzích a hájích ještě zůstaneme. Všichni určitě budeme chtít vidět, jak se s největším pódiem popasuje
Ewa Farna a zda si pro svůj set připraví něco podobně speciálního, jako to před pár lety udělal
Ben Cristovao. Zatímco protagonistka už ví, jaké to je zpívat s
Duou Lipou. Loni jsme viděli obdobně silný příběh - to když se fanoušek Šimon přidal k loňskému headlinerovi
Yungbludovi na kytaru, kterou mu hudebník následně věnoval. A aby toho nebylo málo, pozval ho spolu s ostatními obdobně obdarovanými z jiných koncertů do Británie na svůj velký koncert. Rock For People se rozhodli už tak neskutečný zážitek Šimonovi prodloužit a po zjištění, že má svou vlastní kapelu
Ruworr!ed, jej zabookovali na letošní rok. Sice bude hrát už po obědě a jen na malém pódiu naproti stanu Evropy 2, ale i to je přece výhra.
Teď následuje jedna kapela pro všechny, kteří jdou rádi s dobou a sledují trendy. Jestli totiž chcete za pár let tvrdit, že vy jste přece ti, kteří byli tenkrát u toho a zažili tu skupin u v jejích začátcích, než naplno bouchla, musíte se vypravit na koncert
English Teacher. Formace s nevýrazným názvem nejspíš mnoho lidí při své české premiéře nepřiláká, ale ještě než ji taky zavrhnete, vezměte v potaz, že si kapela míchající indie rock s post-punkem a art rockem loni odnesla Mercury Prize za svou debutovou nahrávku s ještě nudnějším názvem "This Could Be Texas". Pojmenovávání hudebníkům sice moc nejde, ale jejich hudba s kořeny v Leedsu je skvělá. Přesvědčte se sami.
A ještě jedno trendující jméno, bez něhož by žádný seznam černých koní z Rock For People nemohl být kompletní.
Fontaines D.C. sice už dávno nepatří mezi začátečníky, ostatně už v roce 2021 získali nominaci na cenu Grammy, ale jejich loňské album "Romance" poslouchají i lidé, kteří indie rockem a post-punkem z Irska běžně opovrhují. A jsou to právě oni, na koho se upínají zraky všech, kteří doufají ve zrod dalšího velkého jména žánru. Pokud má někdo převzít pochodeň po dnes už trochu vyhaslých
Interpol, tak rozhodně oni. Čekejte soustředěnou hru a chladný přístup.
A ještě pořád není konec... |
Jsme na jedenácti jménech a ještě pořád by se dalo pokračovat. Ze 180 interpretů a kapel rozhodně ještě pořád jde co vybrat a na co poukázat - letošní ročník tak bezpochyby bude nezapomenutelný.
Jestli ale chcete ještě pár dalších tipů, tak si v programu zakroužkujte třeba
Nothing More,
Poppy,
Kneecap,
Polaris,
Normandie,
The Ghost Inside,
Dead Poet Society,
Dream State,
Zebrahead,
Imminence,
While She Sleeps,
Motionless In White,
DZ Deathrays,
Kadavar,
Deafheaven,
Refused, Meluzínu,
Petrofski,
Marie Kieslowski,
In Flames, derniéru
Stray From The Path a mnohé další.
A to jsme se ani nedostali ke speciálnímu narozeninovému dni s
Guns N' Roses! Taky chcete po nedávné zkušenosti se Zdenou alias
Palaye Royale zjistit, kdo se tentokrát skrývá pod jménem Radim? Mohlo by jít třeba o
The Hara? Nebo o někoho úplně jiného? To zatím netušíme. Ale těšíme se moc!
