V době svého vzniku před šesti mne Bowieho album "Earthling" (Pozemšťan) odrovnalo svým nekompromisním elektronickým zvukem a z podivného videoklipu "Little Wonder" jsem byl nadšený. Dokážu si dost dobře představit, že někteří Bowieho příznivci desku nikdy nezkousli a jiným zase přišla jako logický výlet do neprobádaných oblastí, pro Bowieho ostatně tak typický. Naše recenze má výhodu časového odstupu, kdy album můžeme hodnotit s ohledem na Bowieho následující práci v podobě tří velmi vydařených desek "Hours...", "Heathen" a novotou vonící "Reality". Berme to tak, že tři právě zmíněná alba musela mít předchůdce v podobě "Earthling", aby se Bowie mohl s chutí vrátit k rockovým (a melodičtějším) písním.

Znalci tanečních a elektronických hudebních žánrů (v nichž nejsem příliš kovaný) mi snad odpustí malé nepřesnosti v označení žánrových škatulek, nicméně jsem se kdesi dočetl, že "Earthling" je "drum'n'bassový Bowie". Klíčovým znakem desky je okouzlení tvrdým elektronickým zvukem a nejpodstatnějším nástrojem se zdají být bicí a basa ve všech možných podobách, jež roztodivnými lámanými i rovnými beaty určují náladu skladeb. Bowie se samozřejmě nezříká živých nástrojů ("Earthling" mu nejvíce pomohl vytvořit kytarista Reeves Gabrels), v kombinaci s elektronikou vznikají silné momenty, jako je refrén písně "Seven Years In Tibet", ale často se obejde zcela bez akustických instrumentů.

Podstatná je ale síla samotného písňového materiálu a ta v porovnání s jinými Davidovými deskami není dle mého názoru až tak pronikavá. Jakoby tentokrát forma převálcovala obsah, zvuk zvítězil nad melodiemi a sdělením. Jsou zde mimořádně vydařené skladby ("Little Wonder" a nejdivočejší věc alba - "Dead Man Walking"), ale také hlušina, což se mi neříká lehce, protože v porovnání s 90 % celosvětové hudební produkce je to pořád zlatý poklad. Jenže pokud je Bowie takový formát a jeho poslední počiny jsou přijímány s nadšením, zaslouží nejpřísnější měřítko (i když je ryze subjektivní a vytvořené omylným recenzentem).

V době svého vzniku jsem album "Earthling" hodnotil výše než dnes, snad to vyplynulo z prvotního překvapení a nadšení. Dnešní optikou bráno soudím, že Bowie je schopen tvořit stravitelnější a přesto umělecky hodnotnou hudbu, ovšem považovat "Earthling" jen za zbytečný úlet je nesmysl. Byl to potřebný evoluční krok, trocha experimentu a nového poznání potřebného pro budoucnost.