Po úspěchu singlu "Plán B" o sobě Elizabeth Kopecká dává vědět čím dál častěji. Zatím se stále nemůže opřít o dostatek autorských písní, na živém EP "studio live session 2024" si proto vypomohla i dvěma covery. Nahrávka ukazuje zejména její obrovský interpretační talent a rozptyl.
Dávno neplatí, že
"ze SuperStar se prosadila jen Aneta", jak někteří stále mylně opakují.
Elizabeth Kopecká, stříbrná finalistka u nás zatím posledního odvysílaného ročníku 2021, zatím není na své cestě sólovou kariérou tak daleko jako třeba
Ben Cristovao,
Tereza Mašková či
Emma Drobná, v minulém roce ale učinila docela zásadní krok.
Po dvou anglicky zpívaných singlech, které širší veřejnosti spíše unikly, totiž přesedlala na češtinu - a hned s první původní písničkou v mateřštině,
"Plán B" s textem Šárky Krejčí, se trefila do černého. Výborně vygradovanou, až velkolepě znějící skladbu o zlomeném srdci přijala za svou nejspíš především spousta mladých žen, které se se zpěvaččinými autentickými pocity dokázaly ztotožnit. Křehkost a půvab Elizabethina hlasu ale jistě nenechaly chladnými ani mnohé muže.
Zmíněný song čtyřpísňové ípíčko natočené ve studiu s kapelou a vokalistkami ze sboru Bambini di Praga, v němž Kopecká kdysi sama působila, otevírá - a v této živé verzi funguje ještě pronikavěji a naléhavěji. To platí i o dalším kousku vzešlém z textařské spolupráce se Šárkou Krejčí, "Kolikrát" (původně vydaném v angličtině jako
"Baby Girl" k filmu "Poklad"), v němž Eli svou vypjatou interpretací slov o sebehodnotě emoce doslova ždímá. Strhující výkon.
Zbylé dvě položky obstaraly covery. "Slzy" převzala mladá umělkyně z repertoáru již zmíněného Bena a
Sofiana Medjmedje. Pokud nepatříte k cílovému publiku těchto dvou interpretů, zřejmě její verzi uznáte za aranžérsky i pěvecky daleko lepší a zralejší než originál. Jen text s obraty
"teď jsem z toho tak moc broke" nebo
"nevzpomínám na všechno to, co bylo nice" prostě střední a starší generace kvůli uměle zasazeným anglickým slovům těžko přijme za svůj.
V posledním - bonusovém - kusu se zpěvačka naopak vydává do minulosti, konkrétně do šedesátých let, kdy vznikla skladba "Lampa" od
Marty Kubišové, složená Bohuslavem Ondráčkem a otextovaná Pavlem Vrbou. Kopecká ji zazpívala v roce 2022 v talk show "7 pádů Honzy Dědka" přímo před očima legendy české populární hudby. A skvěle jí sedl i tento šedesátkový retro výraz.
V případě Elizabeth se zkrátka nedá pochybovat o tom, že jde o interpretku mimořádných kvalit. To ostatně u finalistky pěvecké soutěže s početnou konkurencí nemusí překvapovat, pozitivní zprávou je však hlavně skutečnost, že se jí pozvolna začíná dařit v tvorbě písňového obsahu s vlastní tváří. Více než čtvrt milionu přehrání "Plánu B" na YouTube a (zatím) šestnáct kol v žebříčku IFPI Top 50 nejhranějších domácích skladeb v rádiích o tom něco vypovídá.
Osobně ji díky dvěma zmíněným autorským singlům považuji na domácí scéně za objev minulého roku. Velmi nemile mě překvapilo, že Rada České hudební akademie ji do přednominačního orientačního seznamu, z něhož akademici v Cenách Anděl v této kategorii primárně vybírali, vůbec nezařadila.
Elizabeth Kopecká potřebuje k ještě většímu průlomu jen ve své píli vytrvat, neztratit směr a trpělivě a systematicky si budovat svůj repertoár. Všechny další potřebné přednosti už v sobě dávno má.