Brňáci Reverend Killjoy o sobě dali vědět před rokem a půl podařeným EP "What Became of Reverend Killjoy?". Nyní konečně přichází plnokrevný debut "Outlaw’s Prayer", který přináší slušnou porci muziky nasycené atmosférou prérií a zapadlých městeček v poušti, jejichž ulicemi se prohání koule laskavce a desperáti.
8/10
Reverend Killjoy - The Outlaw’s Prayer
Vydáno: 19.1.2025
Celkový čas: 39 minut
Skladby: Dead-End, Train Heist, Die Tonite, Downward Bound, Better Than The Rest, Guitar and the Bottle, What More Can I Say? Carson City, Talking To You, Frankly, My Dear, Outlaw’s Prayer
Vydavatel: Self-released
Country už zase ve světě cválá jako splašená herka, bourá hitparády a obrací se k ní umělci, od nichž by to jeden asi ani nečekal. Vedle milého návratu
Ringo Starra k oblíbenému žánru tu byly v minulosti případy poněkud spornější. Třeba
Post Malone nebo cenou Grammy ověnčená
Beyoncé.
Každopádně domácí střední proud ještě naštěstí stetsony nenasadil a kovbojská tematika nachází živnou půdu spíše v alternativních vodách - slušně se daří třeba
Frankie & The Deadbeats, povedl se i
debut projektu
Poly Noir. A velmi dobře našlápnuto mají i
Reverend Killjoy.
Ti se vydali nesnadnou akustickou cestou, která nic neodpouští - ze zahraničí se derou na mysl třeba kanadští
The Dead South. První deska "Outlaw’s Prayer" srdnatě plave ve vodách dřevní country, notně dobarvené svižným bluegrassem i bluesovou temnotou. A vychází jim to velmi dobře. Srdce
hillbillyho musí zaplesat.
Akustická podoba "Outlaw’s Prayer" se ukázala být nosnou, Reverend Killjoy se díky úplnému opuštění elektrických kytar (ten pro žánr typický
zaprášený sound už začíná být trochu klišé) podařilo vystavět zvuk, který tu, pokud mě paměť neklame, momentálně nenachází konkurenci. Písním se zároveň daří neuklouznout k táborákovým klišé.
Reverend Killjoy se neberou smrtelně vážně, nadhled se do těchto desperátských historek - třeba o jednom přepadení vlaku - rozhodně propisuje. Skladbám ale sluší i jistá dobře zvládnutá melancholie.
Titulní "Outlaw’s Prayer" velmi přirozeně vyvolává obrazy osamělého jezdce pod hvězdnou oblohou. Melodicky výrazné, svižné kousky - skvělou mandolínou uvedená a temným sborem à la australští
Graveyard Train opatřená "Die Tonite", například - se tu dramaturgicky dobře doplňují s těmi
usebranějšími - například s "Downward Bound".
Celá kolekce má švih a nabízí dostatek záchytných bodů i silných skladeb na to, aby neupadla do stereotypu: variabilitě rozhodně přispívá i fakt, že všichni tři členové formace se podělili o vokální party. Plusové body získává nahrávka také za zvuk, který si ponechal živost, ale zároveň nabízí dostatek přirozené dynamiky.
Podařený debut brněnské kapely působí velmi svěže. Těžko v žánru alternativní country objevovat něco vyloženě nového či překvapivého,
Reverend Killjoy však se svým pojetím bodují. Čtyřicetiminutový počin táhne zejména solidní songwriting, hráčská energie a jakási vnitřní neústupnost, která se do hudby propsala. Tihle pistolníci pálí velmi přesně.