Už patnáct let na musicserveru každý leden vycházejí výroční albové žebříčky. Kromě pochval a nadávek na konečná pořadí se ale ze strany čtenářů vždy opakuje jeden dotaz, občas spíše až výtka - proč do české sekce stále zařazujeme desky slovenských interpretů?
Většina čtenářů to samozřejmě neřeší, některým to ale naopak stále vrtá hlavou. Zatímco pro nás jde o každoroční ohranou písničku, naprosto chápu, že hlavně pro nárazové návštěvníky našeho webu se může jednat o nepochopitelný přešlap.
My přirozeně víme, že Česko a Slovensko jsou od roku 1993 dva samostatné státy. Část redakce ale kratší či i delší období svého života prožila v Československu a jeden či druhý jazyk v písních až tolik nerozlišuje. Spousta z nás se stále, pokud zrovna nečteme zprávy z politiky, alespoň trošku cítí jako Čechoslováci.
Mnohem důležitější bylo ale rozhodnutí, zda
Janu Kirschner či
Richarda Müllera postavit na pomyslnou startovní čáru s
Robyn a
Coldplay, nebo s
Lucií (Bílou) a
Vladimírem Mišíkem. Tam tu nejasnou mlhu musí vidět snad každý.
Kromě společné části hudební historie nás se Slováky spojuje i jazyk. Nebo snad členy jakéhokoli jiného národa uslyšíte v médiích mluvit bez tlumočníka či titulků? Neobstojí ani argument, že našim východním sousedům nerozumí mladá generace. Platilo to možná před několika lety pro pár ročníků, fenomén youtuberů a influencerů ale slovensky naučil i děcka, která netuší, že jsme kdysi žili ve společném státě. Určitě nerozumí všemu, ale ruku na srdce - co znamená třeba
viecha nebo
sobáš i ti starší z nás zjistili až za dlouho. Nebo nikdy.
WTF je Honza Balušek?
Honza Balušek je jedním ze zakladatelů musicserveru a až na několik let po celých pětadvacet let i jeho šéfredaktorem. Identifikuje se jako hrdý ultrapopař, kterému by k nutnému hudebnímu přežití stačil pravidelný přísun (produkce) severských zpěvaček. Občas sice rád zavzpomíná na své metalové mládí, jeho celoživotně nejoblíbenější kapelou jsou ale Pet Shop Boys. Na občasné výtky, že poslouchá sračky, je zvyklý. Moudře totiž ví, že inteligentní pop je tou nejvyšší hudební formou.
Ve svém blogísku vás bude nepravidelně oblažovat krátkými glosami. Dokud ho to bude bavit a nedojdou mu nápady.
Je jasné, že spoustě lidem je jakékoli vysvětlení jedno a jejich názor, že na českém webu by se v českém žebříčku měly objevit jen české desky, nikdy nezměním. I proto tak trošku vyčůraně žebříčky nazýváme domácími, ne českými. Pro ty nepřesvědčitelné pak mám naprosto trapně podpásový argument a vzkaz, proti kterému nenajdou žádnou obranu - je to náš web a my si na něm můžeme dělat, co chceme.
Odpověď na otázku z titulku je tedy takováto - v dohledné době nepřestaneme. Ale zas o tolik nejde, ne? Slovenských desek se ve výročním žebříčku vždy objeví jen pár, někdy jen jedna jako letos. Že to ovšem
i vyhraje…