Martina Pártlová o sobě poprvé dala vědět v první sérii X Factoru. V roce 2008 skončila na čtvrtém místě, kdy jako poslední žena v soutěži porazila mimo jiné dnes už spíše cukrářku Kamilu Nývltovou. Bedna tehdy patřila skupině All X, druhému Ondřeji Rumlovi a především vítěznému Jiřímu Zonygovi, o němž Pártlová ve Foru Karlín prohlásila, že jí "zachraňoval zadek" už tam.

Ještě než se ale někdejší vítěz představil na scéně spolu s houslistkou Karlou Vojáčkovou, mohli jste si v sále všimnout, kdo vlastně tvoří zpěvaččino publikum. Ženy ve středním věku vyprodaly Forum Karlín s drtivou převahou oproti mužům, jejichž podíl v sále mohl dosahovat sotva deseti procent. A ono není divu. Písničky jako "Si to udělám sama", "Chlapi" nebo "Když jdou holky ven" v sobě mají neoddiskutovatelný lehce feministický podtext, a proto nepřekvapí, že rodačka z Českých Budějovic oslovuje svou tvorbou převážně třicátnice a čtyřicátnice, které si mezi mužskými patrně buď životního partnera dosud nevybraly, nebo je mužské pokolení vyloženě zklamalo. A že takových žen ve společnosti najdeme čím dál tím více.

Ona sama nešťastnou vinou osudu před lety přišla o životního partnera při autonehodě, k tomu musela bojovat i s nádorem a zdá se, že štěstí v lásce nalezla až po čtyřicítce. S Josefem Vařekou, známým ze skupin Koblížc! a Walda Gang, otěhotněla po měsíční známosti, deník Blesk krátce na to v roce 2021 informoval, že Vařeka neplatil sociální ani zdravotní pojištění a je na něj uvalena insolvence.

To všechno už ale ponechme minulosti, ve Foru Karlín totiž interpretka krátce po dvacáté hodině v bezmála dvouhodinovém programu ukázala, že by se o ní mělo hovořit především v souvislosti s její hudební kariérou.

Po společných turné s Čechomorem a Markem Ztraceným vydala letos v květnu svou debutovou desku "První a poslední?", kterou jí na pódiu pokřtila početná skvadra spolupracovníků - kromě pěveckých hostů a zvukových inženýrů mezi nimi nechyběl Vladimír Kočandrle z Warner Music, producent Marcus Tran, Veronika Arichteva z projektu 3v1, která zavzpomínala na prokalené noci v Kozičce, během nichž Pártlová o desce snila, a dojemným způsobem kamarádce oznámila, jak je na ni "kurevsky pyšná". A k nim řada dalších.

A pyšný na ni může po sobotním večeru být bez přehánění každý, kdo ji zná. Jestli totiž její první sólový koncert něco ukázal především, pak zejména to obrovské množství práce, které za ním stojí. Takovou píli, až maniakální posedlost detaily a obrovskou show se do Karlína podaří dovést málokomu. Dvanáctičlenná sestava tanečníků a devítka doprovodných muzikantů braly dech už od první skladby "Vyvolený".

Snad za to můžou muzikálové kořeny, možná to ale bude i povahou samotné Pártlové. I nezaujatý posluchač ale prostě musel uznat, že na tomto večeru se vyšívalo opravdu dlouho a tvrdě. Promakaná choreografie ukázala, že nejen v ryze tanečních číslech, ale třeba i v duetu "Co bylo za nás" s Monikou Bagárovou, měl každý účastník přesně dané, kam se postaví, přesune, kdy se zvedne z křesla od připravených CRT televizí a podobně.

Skládání retro písniček odkazujících na devadesátky už se nejen v českém mainstreamovém popu stalo trochu klišé, číslo předváděné před plakáty se Spice Girls, Davidem Beckhamem, Bradem Pittem, Tomem Cruisem či Georgem Michaelem se ale nesmírně povedlo. Fungující chemii mezi Martinou a Monikou cítili i diváci.

Mezi hosty kupodivu kromě nemocného Refewa chyběla i skupina Čechomor, nicméně pětačtyřicetiletá zpěvačka se převlékla do tak trochu kroje a potěšila publikum, kromě úžasné taneční výpravy zahrnující i šestiletého syna Marcuse Trana nebo chorea s nákupním košíkem, další z mnoha svých pěveckých poloh. Ostatně i své žánrově rozhárané album natočila ve stylu "Koukej, co všechno umím", takže se dalo očekávat, že koncert se ponese v podobném duchu.

Její vokál přitom až na sbory v úvodu nepotřeboval předtáčky, sama s ním dlouhý set míchající pop, ska i folklór utáhla. A když už nemohla a potřebovala se napít, bavila diváky svým okouzlujícím smyslem pro humor. "Před rokem jsem si slíbila, že zhubnu, udělám si kondičku, naučím se tancovat. Nevyšlo to! Nevadí!" prohlásila v úvodu, a skvěle tak ilustrovala, proč je především ženám v podobném věku lidsky tolik blízká. Kdykoliv se jí něco povedlo, shodila sama sebe sympaticky přízemní poznámkou typu "Málem jsem tu zdechla" podobně, jako to dělává třeba Ewa Farna.

Koncert však nabídl i hlubší momenty, třeba když hlavní aktérka před "Písní přátelství" prohlásila, že nemáme odkládat schůzky se svými přáteli. Ona sama takto svého kamaráda z Budějovic odsouvala na později a nakonec jí bohužel předčasně zemřel.

Velice pěkné pěvecké číslo předvedl zmíněný Jiří Zonyga, sama Pártlová následně ukázala své vokální kvality v singlu "Sbohem, pa, šátečku", ale i řadě dalších, vzpomínat se bude hlavně na "Modlitbu pro duši". Oproti tomu se naopak za svůj zpěv férově omluvil Josef Vařeka a prohlásil, že dcera Stella se mu povedla víc. Velkým hitem by se mohla stát zatím nevydaná novinka "Furt něco", protože s jejím vydařeným textem se ztotožní snad úplně každý.

Těžko vybrat z finále nejlepší momenty, protože jedno číslo trumfovalo druhé. Řachanda "Když jdou holky ven" s natáčkami, růžovým županem, sólem na kytaru a trubku ze soundtracku k "Pulp Fiction" pomyslně soupeřila s dvojicí největších hitů - "Si to udělám sama" z roku 2022 a čtrnáct let starým coverem "Empire State Of Mind", na který Michal Kavalčík oprášil i svou postavu Rudy z Ostravy. Po výstřelu konfet se ale protagonistka budující si bydlení na Bali přispěchala ještě s princeznovskými šaty a za pršení jisker a následně i sněhu dotáhla koncert do konce s velkolepou baladou "Kapka".

Martina Pártlová ve Foru Karlín bez přehánění vystoupala na svůj dosavadní kariérní vrchol. Prvním sólovým koncertem evidentně chtěla ohromit - a to se jí jednoznačně podařilo. Viditelně do něj vrazila obrovské množství peněz, píle a tvrdé práce, nezapomněla se u toho všeho ale i dobře bavit. O zaslouženém triumfu, jaký čekal asi málokdo, se bude hovořit ještě dlouhé týdny, neboť show, jakou předvedla, by se se neztratila ani v O2 areně či na hlavní scéně ostravských Colours. Beze srandy. Stačí pokračovat v nastavené cestě a nechat pracovat šeptandu, protože něco takového lidi budou chtít vidět víckrát. Tady je zaděláno na velké věci.