Důvodů výše uvedeného tvrzení najdeme hned několik. Především za vznikem tohoto díla stojí člověk hluboce vzdělaný a erudovaný a také zkušená novinářka. Jan Adam spolupracoval s Karlem Gottem třiatřicet let, z toho posledních šest dokonce jako jeho tajemník. Málokdo ho tedy znal tak dokonale jako on.

Na knihu, která se soustředí na příběhy jednotlivých písní, by to přesto samo o sobě nestačilo. Adam naštěstí může nabídnout hudební pohled, který se zdaleka neupírá jen a pouze na Karla Gotta. Má daleko širší a plastičtější záběr, zdejší příběhy proto poutavě zasazuje do pozoruhodných souvislostí a informačně je velmi vyfutroval.

Proto kniha nemusí nutně cílit jen na fanoušky božského Káji, ale i na lidi, kteří se obecně zajímají o domácí i zahraniční populární hudbu. Repertoár našeho Slavíka totiž tvořily jak písně domácích autorů, tak vybrané zahraniční covery, o jejichž původu se čtenáři na stránkách publikace dozvědí vše důležité. Příběh těchto skladeb navíc často nekončí smutným datem 1. října 2019, ale pokračuje až do současnosti.

Gott si dobře uvědomoval fakt, že Blesk je dlouhodobě nejčtenějším domácím periodikem, a on jako nejpopulárnější zpěvák si cestu k tomuto médiu dokázal najít. Představovala ji právě Michaela Remešová. Sázka na ni se mu vyplatila. Napsala už spoustu knih o našich hercích a zpěvácích a také o Karlu Gottovi už jí vyšlo několik titulů.

Nejcennějším pokladem, který dílo ukrývá, je však samotných pětapadesát příběhů slavných písní, za sebou poskládaných způsobem, který dává smysl. Na konci nechybějí poslední hity "Srdce nehasnou" a "Vánoční", které pro Gotta napsal Richard Krajčo, a vše uzavírá skladba, která ho vyprovodila na poslední cestě: "Už z hor zní zvon".

Nechybí ani barevná fotografická příloha a texty všech zmiňovaných songů. Jednotlivé kapitoly pak doprovází spousta známých i méně známých černobílých fotografií. Ve čtivé knize si lze všimnout i několika gramatických chyb a překlepů (například Aleš Brichta se píše s měkkým i), ty se však vyhnou jen málokterému titulu.

Jedinou větší výtku si zaslouží pasáže o Gottově intimním životě, kdy se v kapitole o "Jdi za štěstím" objevuje podrobný přepis konverzace mezi Karly Gottem a Svobodou o jejich sexuálních choutkách. Publikace by se bez tohoto bulvárního materiálu hravě obešla, stejně tak i bez dohadů, se kterými našimi slavnými ženami pěvecká ikona spala, či nikoliv.

Naštěstí podobné fragmenty tvoří jen mizivé procento více než pětisetstránkového titulu, který se velmi dobře prodává a i recenzent by se přimlouval za jeho pokračování. V části určené faktům a číslům umělcovy kariéry se uvádí, že Karel Gott nazpíval přes tři tisíce písní v jedenácti jazycích, takže i nadále je rozhodně z čeho vybírat.