Laura Marling nikdy nepatřila k interpretům plodícím desky a singly jako na běžícím pásu. Na poctivé muzice si vždy zakládala. A jak všichni moc dobře víme: na dobré a kvalitní věci se vyplatí počkat. Mělo tedy čekání na její již osmé album smysl? Rozhodně ano. Překvapila zpěvačka tímto počinem? Ano i ne. Jisté ale je, že Laura svou tvorbou rozhodně zaujala. A na tom přeci záleží nejvíc. Nejde tak úplně o moment překvapení jako spíš o to, aby se do stejné hloubky jako ona dokázali ponořit i její posluchači. A to vyšlo perfektně.

Deska "Patterns in Repeat" je přesně taková, jak zní. Někdo by si možná mohl nad touto filozofickou hádankou lámat hlavu, ale ve skutečnosti platí, že ty nejsložitější věci se zároveň rovnají těm nejsnazším. Stejně jako když chcete například něco schovat - nejlépe to uděláte tak, že předmět necháte přímo na očích. Opakování je ale matka moudrosti - a to moc dobře ví i britská umělkyně. Projevuje se to zejména znovu se vracejícími vzorci připomínajícími životní cykly.

V hloubavých skladbách se zpěvačka zamýšlí nad vztahy nejen ve vlastní rodině, ale také nad všemi odchody a návraty, které ovlivňují naše životy. Písničky jako "No One’s Gonna Love You Like I Can", "Looking Back" či stejnojmenný závěrečný akt odrážejí životní zkušenosti, ve kterých se najde většina posluchačů. Na nahrávce se ale nacházejí i velice křehké songy jako například "Child of Mine" nebo "Patterns", které působí jako ukolébavky a předávají moudrost a lásku našim potomkům. A tak zatímco nám se památníčky plnily malůvkami a citáty spolužáků, kamarádů a rodiny, Laura Marling má pro tyto účely rovnou desku, které vlastně vůbec nic nechybí.