V sobotu 13. září se již počtrnácté konal v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích festival Babí Léto. Jako každý rok, tak i letos zahajoval sérii akcí zvanou Týdny pro duševní zdraví, jejíž smyslem je co nejvíce informovat širokou veřejnost o problematice nemocných. Nutno říci, že jsem v tomto směru nezaregistroval ani nejmenší snahu mě jakkoli informovat. Ale berme to pozitivně - posluchač se mohl plně soustředit na vystoupení jednotlivých kapel.

Návštěvníci si mohli poslechnout muziku na dvou hlavních venkovních a jedné večerní scéně umístěné do kavárny divadla Za Plotem. Jak se na moderní multikulturní festival sluší a patří, nechybělo ani divadlo, hip-hop stánek nebo třeba ukázka grafitti. Na první scéně vše odstartovali pražští Janota 1935 se svým noise-šansonem. Další kapelou na scéně byli pelhřimovští Eč, alternativní rock s dechovou sekcí. V jejich docela rozmanité tvorbě nechybí samozřejmě ska či funky. Problém této sestavy čpí v nevyrovnanosti repertoáru, mezi první a poslední písničkou, kterými zaujali nejenom mě, ale i publikum, byly spousty hluchých míst.

V tu dobu na druhé scéně končili Hadry z těla, aby přepustili místo světoběžníkům z Neočekávaného dýchánku. Neočekávaný dýchánek je totiž kapela, která na sebe nechala zapůsobit folklórní prvky různých kultur. Chvíli zněli jako rómská kapela s bílou tváří, ale o chvíli později na posluchače dýchla atmosféra Balkánu.

S přibývajícím časem se na druhé scéně přitvrdilo. Na pódium totiž vyskočily dvě kapely z rodiny táborského vydavatelství Free Dimension Records, které má podobný záběr jako třeba Silver Rocket (noise-rock, post-punk, hc), Deverova Chyba a post-rockovíC. Deverova Chyba je tak trochu zvláštní kapela, hrají v ní totiž dva bratranci, ale to by nebylo až tak zvláštní, kdyby oba nekočírovali basovou kytaru. Ač by se mohlo na první pohled zdát, že dvě basy zvukově omezují hudební tvořivost, věřte, že tomu tak není. Touto zdánlivou nevýhodou se totiž Deverova Chyba stává téměř jedinečná.

Mezitím se na hlavní scéně ukázaly asi dvě největší hvězdy festivalu, plzeňská ska legenda Tleskač a brněnská, ze tří pětin dívčí, houslemi obalená punkovka Budoár staré dámy. Tleskač jako tradičně bavil publikum jak vtipnými texty, tak hlavně neméně zábavným vystoupením "orchestru" jako celku. Ve svých tradičních dresech, skládajících se z bílých kalhot a červených kšand, uvítali dva nové členy formace. Budoár staré dámy se stal minulou sezónu jedním z objevů české rockové scény a svou dobrou pověst si tady jistě upevnil. Zajímavě působí kontrast hlasu zpěvačky Marty Svobodové s její vizáží - jemný vzhled versus vokál Courtney Love.

Den se pomalu chýlil k večeru, a tak se muzika přesunula do prostor divadla Za Plotem, kde v kavárně Pátá Kolona vystoupila vynikající brněnská rock'n'roll-bluesová formace Annie's Trip. Kdo by čekal, že se na pódium dostaví tlupa čtyřicátníků v poklidném tempu odehrávající svůj koncert, tak se pekelně zmýlil. Annie's Trip jsou totiž mladí kluci, kteří dokázali vložit svou energii jak do písních samotných, tak i do akčního vystoupení. Kdo se podíval do šílených grimas basáka Ondry, se musel smát nebo se jeho radosti z muziky jednoduše poddat a kapelu si oblíbit.

Po těchto mladících se muzika přesunula do klidnějších poloh v podání písničkáře Václava Havelky a ambientního, až meditačního rocku Some Other Place.

Na závěr bych si postěžoval na absenci větší hvězdy, která by dodala dobře uspořádanému festivalu i potřebný lesk a naopak bych rád vyzdvihl velmi dobře odvedenou práci zvukařů na druhé scéně. Málokde jsem zažil, abych místo hluku slyšel muziku a při rozhovoru dokonce i vlastního slova.

Festival Babí Léto, Praha - Bohnice, 13.9.2003