Výrazné osobnosti jeruzalémské scény, zpěvačka Victoria Hanna a klavírní virtuóz Omri Mor, se ponoří k pramenům levantské hudby. Posluchače v historickém sále pražské Novoměstské radnice 21. května 2024 zavedou na inspirativní místa setkávání židovských a arabských kultur.

"Soustředíme se na hudbu z dob předtím, než se zrodil stát Izrael. Vrátíme se do dnů, kdy byl západní klavír teprve uveden mezi zvuky pouště. K písním napsaným na fascinujících křižovatkách, kde se potkával východ se západem, kultury židovské a arabské, vlivy světské i duchovní a, nakonec, také utrpení a strach z války s nadějí a láskou. Asociativní přechod mezi různými vrstvami těchto písní vykresluje složitý a komplikovaný portrét izraelské identity," vystihli muzikanti koncepci koncertního programu. Stále aktuální poselství prastarých písní přitom není třeba zdůrazňovat. Samotná hudba vypráví o důležitosti vzájemně obohacujícího a přátelského soužití různých kultur.

Jeruzalémská rodačka Victoria Hanna je spíše hlasovou umělkyní než jen zpěvačkou. S hlasem dokáže zázraky, ovládá řadu nezvyklých pěveckých technik. Mezi inspirátory počítá mimo jiné experimentátorku Diamandu Galás. O svoje zkušenosti a umění se přitom ráda dělí. I v Česku pořádala pěvecké workshopy jako lektorka hlasové dílny Hlasohled. Zároveň umí svůj projev pokorně kultivovat.

"Izraelská pěvkyně Victoria Hanna je vážně fenomén. Její hlasové schopnosti působí neuvěřitelně, ale nepitvoří se, nepřehání, před efektností a stavěním na odiv dává přednost sdílné kráse," napsal o jejím zdařilém vystoupení na Colours Of Ostrava 2016 Tomáš S. Polívka. Totéž platilo i pro Victoriiny koncerty na pražském festivalu Respect i v klubovém prostředí.

Jako dcera ortodoxního rabína Victoria, podle vlastních slov velmi expresivní žena, obtížně hledala místo na světě. "Můj Bůh není přísný, trestající a dogmatický, ale liberální a chápavý," prohlásila v období přirozeného mladického vzdoru. Stejně tak ve svojí tvorbě dokázala vytvořit přirozené spojení duchovna a revolty. Proslavila se tím, že začala do hiphopových rytmů rapovat kabalistické texty nebo přenesla do prostředí elektroniky verše "Písně písní". Velkou pozornost přitáhla také dráždivě tanečním zhudebněním písmen hebrejské abecedy "Twenty two (22) Letters", které doprovodila videoklipem. Její spolupráce s Omrim Morem je odlišného rodu, ale i v akustické hudbě s historickými kořeny si Hanna zachovala originalitu pěveckého projevu.

Pianista a skladatel Omri Mor, narozený stejně jako Hanna v Jeruzalémě, prošel odlišnou muzikantskou cestou. Ovšem podobně pestrou. Odrazil se, jako mnoho jiných, od studia klasiky. Ovšem s tím, že vedle typické průpravy dokázal už jako náctiletý přesně interpretovat i tak náročné kusy jako Beethovenovy sonáty nejen podle not, ale rovnou podle sluchu. Zároveň však Omriho nadchl i jazz a začal studovat u amerického, v Jeruzalémě žijícího saxofonisty a pedagoga Arnieho Lawrence. Profesor brzy začal brát talentovaného žáka na svoje klubové koncerty a zasvětil ho do každodenní praxe jazzového hráče. A aby toho nebylo málo, zažil Omri další osudové setkání s původem marockým zpěvákem a multiinstrumentalistou Ninem Bittonem. Ten zasvětil mladíka do severoafrické hudby. Žánry jako gnawa se spolu s andaluskou a latinskoamerickou hudbou staly dalším Morovým zdrojem radostné inspirace.

Celosvětově se Omri Mor proslavil jako sideman kontrabasisty Avishaie Cohena. Ovšem už tehdy měl Mor nakročeno k sólové dráze. Ostatně Cohen jako mentor a vydavatel pomohl pianistovi i s publikováním prvních sólových nahrávek na kompilaci "All Original - Best Young Israeli Jazz" (2014). Cohen také hostoval na první Morově profilové desce "It’s About Time!" (2018). Ale už dlouho předtím, v roce 2010, se Mor i u nás představil sólovým klavírním recitálem v rámci Mezinárodního festivalu jazzového piana.