Shakira už nepláče. Na desce "Las Mujeres Ya No Lloran" si drží solidní laťku

V našich středoevropských končinách se může zdát, že jméno kolumbijské divy už netáhne tolik jako na začátku milénia, opak je však pravdou. Shakira se totiž v posledních letech soustředila především na obrovský latinskoamerický trh, na němž stále patří k nejzářivějším hvězdám. Španělsky zpívané album "Las Mujeres Ya Na Lloran" proto díky sedmi předcházejícím (a hojně streamovaným) singlům již v den vydání obdrželo sedminásobnou platinu.

Následovník sedm let staré nahrávky "El Dorado" nepostrádá žánrovou pestrost, interpretka vychází ze svých kořenů v popu a rocku, ale zároveň se nebojí ani současných vlivů v latino hudbě. Milovníci škatulek se mohou kochat pojmy jako reggaeton, afrobeat nebo bachata, těm ostatním bude nejspíš stačit informace, že písničky mají rozmanité taneční odstíny.

Hned úvodní singl "Puntería" s Cardi B se řadí k těm nejpovedenějším. Moderní electropopový zvuk evokující spíše hity angloamerických hvězd mu v kombinaci se španělštinou dodává příjemnou svěžest a vzdušnost, nakažlivý refrén po několika přehráních snadno utkví v hlavě.

Zatím nejúspěšnější songy - "Bzrp Music Sessions, Vol. 53" s argentinským EDM producentem Bizarrapem a "TQG" s kolumbijskou kolegyní Karol G - už na Spotify atakují sumu miliardy přehrání. První zmíněný, který v době svého uvedení přepsal několik streamovacích rekordů, spoléhá na přímočarou a syntetickou chytlavost a nevybíravá slova adresovaná zpěvaččinu bývalému: "Vlčice jako já není pro chlapy jako ty." Ten druhý se vlní v ležérním oparu svůdnosti.

Kdo má radši Shakiru rockovou a údernou, toho potěší kousek "Cómo Dónde Y Cuándo". Ve výčtu výrazných momentů neopomeňme ani temperamentní spolupráce se soubory hrajícími tradiční mexickou muziku - v "(Entre Paréntesis)" jsou to Grupo Frontero, v "El Jefe" zase Fuerza Regida. A co by to bylo za velkou popovou desku bez srdceryvných klavírních balad? "Última" prý znamená definitivní tečku za jedenáctiletým vztahem s Piquém, v "Acróstico" zpívají i jejich dva synové Milan a Sasha.

Album "Las Mujeres Ya Na Lloran" se u nás asi nedočká takové pozornosti jako ve španělsky mluvících zemích, na které primárně cílí. Ani v současném latino popu však nejde o přelomové dílo, nýbrž o z hlediska komerčního potenciálu bezpečný souhrn toho, co tato scéna momentálně nabízí.

Pokud vám ale aktuální severoamerická a evropská produkce přijde příliš fádní a sterilní, může vám tato kolekce i díky spoustě hostů posloužit jako zpestřující výlet po hudebních zákoutích o něco živočišnější Jižní Ameriky.