Formálně by mohla být deska označena jako John Squire featuring Liam Gallagher, protože prvně jmenovaný je výhradním autorem všech deseti songů. Liam přispěl jen svým vokálem, jak tomu bylo v dobách Oasis, kdy se o skládání staral jeho starší bratr Noel.

Pro kytaristu Johna Squira, jehož jsme (pokud si na rok 1997 dobře pamatuji) mohli vidět v kapele Seahorses, která předskakovala Oasis na koncertě v Praze, je to jeho další návrat k hudbě. Poté, co se podruhé rozpadli The Stone Roses, se totiž začal věnovat malování.

Oasis pochopitelně vlivné The Stone Roses zbožňovali. Dvě obrovské kapely z Manchesteru! Nevím, jak to teda mají s debatami o fotbale - Gallagherovic celý život fandí Citizens, The Stone Roses se naopak v únoru 2024 stali součástí kampaně nové kolekce Adidasu "Roses Are Red" pro Manchester United, Oasis nenáviděný.

Anyway - v roce 2022 byl rodák z Altrinchamu hostem dvou obřích Liamových koncertů v Knebworthu (ostatně na témže místě hrál i s Oasis v roce 1996), kde mu naznačil, že má písňový materiál, který by prý mohl Liam nazpívat, kdyby teda chtěl. Chtěl, to je jasné.

Spojení skvělé Johnovy kytary a Liamova zpěvu (s podstatným přispěním superproducenta Grega Kurstina) je božskou manou pro ty, kdo holdují britské rockové hudbě posledních šedesáti let. První singl "Just Another Rainbow" předznamenal, o co půjde: Squire sóluje a mazlí se s nástrojem vlastně celou skladbu a nad tímto kytarovým obžerstvím se v psychedelickém oparu vznáší Gallagherův lennonovský hlas.

Zvuk nahrávky je retro/nadčasový - vyberte si, obě možnosti jsou správně. Tohle nepokrytě vychází z Beatles, Kinks, Animals, Yardbirds a dalších velikánů.

Pokud jsme zmiňovali psychedelický opar, v písni "Love You Forever" se přímo zhmotňuje duch Jimiho Hendrixe a jeho Experience. Nejen ona hendrixovská kytara, ale i ty členité bicí a basa, to je fantazie. Další překvapivou barvu ze své kytarové palety představuje Squire v "I'm a Wheel", která dá vzpomenout na britskou bluesovou vlnu půle šedesátých let.

O texty tady moc nejde - jsou to vlastně chytlavé slogany, které se budou nekompromisně valit z repráků a budou skvěle znít na koncertech bez nároku na nějakou extra hloubku. Je to čistý rokenrol.

Jednašedesátiletý muzikant je se svou zvukově pestrobarevnou kytarou jednoznačným a suverénním vládcem prostoru a času. Jeho o dekádu mladší kolega, pro něhož to je už několikátá hudební reinkarnace po Oasis, Beady Eye a třech sólových albech, k tomu perfektně sedí. A je třeba pochválit produkci - ve studiu tomu všemu dali ten úžasný šedesátkový zvuk.

Takže to ve výsledku není vůbec nic nového. Na druhou stranu je to přesně to, co jsme mohli od spojení jmen Gallagher + Squire tak nějak očekávat. Vyšlo to parádně.