S Vivien's Shadow za sebou máte osmnáct let, předskakovali jste Jimmy Eat World, jaké další zážitky jste si v hlavě uchovali?

Těch zážitků je opravdu hodně a je těžké ze všech nějaký konkrétní vybrat. Ale když zmiňujete ty Jimmy Eat World, jejichž koncert zde pořádal promotérský tým Roberta Vlčka, tak bych ještě rád připomněl naši účast na akcích, které dělal právě on. Ty koncerty byly opravdu skvělé, a to hlavně co se zvuku, přístupu, proma a návštěvnosti týče. Ať už to bylo předskakování německým hc-punkerům Waterdown nebo společným hraním s From Our Hands ze Slovenska. Tím nechci říct, že menší akce dobré nebyly. Já si vlastně myslím, že nám sedělo spíš hraní v menších klubech s bližším kontaktem publika. Zmínil jsem pouze koncerty, ale třeba nahrávání ve studiích, zkoušení ve zkušebně a pak i ve vlastním studiu nebo tvorba obalů desek, které jsme si vymýšleli a víceméně dělali sami, všechno to byly inspirativní zážitky a odnesli jsme si z toho spoustu zkušeností do dalšího nejen uměleckého života.

Jak byste zhodnotili proměnu hudební scény za ty dvě desítky let trvání?

Nejsem si jistý, že to jde zhodnotit nějak objektivně. Z mého pohledu se scéna změnila hodně, když se budeme bavit o hudební kvalitě či kvalitě zvuku, a to co se nahrávek i koncertů týče. Změnilo se chování publika na koncertech, změnil se způsob poslechu hudby atd. Pokud budeme hodnotit vystupování, dřív to byl prostě víc punk. Nicméně na to teď koukám očima pětadvacetiletého kluka, který chtěl tenkrát hlavně s kapelou skládat hodně písniček, hodně koncertovat a pohyboval se kolem podobně fungujících kapel. Z pohledu posluchače to vidím tak, že čím je člověk starší, tím víc si vybírá, co chce nebo nechce poslouchat a jaké akce by chtěl navštěvovat. To už jsme asi u jiné otázky.

Před čerstvou novinkou "The Beautiful One" jste vydali tři nahrávky. Odlišuje se nějak nová deska od předchozích počinů?

Řekl bych, že určitě ano, ať už stavbou písní, melodikou, zvukem. Textově jsme šli víc do extrému nebo do posílení jejich celkové nálady a pocitu - jsou někdy ironičtější, někdy optimističtější i vyrovnanější.

Témata písní na "The Beautiful One" rozhodně nejsou jednoduchá. Mezilidské vztahy, různorodost názorů, vypořádávání se lží i smrtí. Stojí za písněmi konkrétní příběhy a inspirace?

Ano. Texty reflektují hlavně různé životní situace, kterými jsem prošel. Například rozpad dlouhodobého vztahu a přemýšlení o tom, jak pokračovat dál. Často jsou v textech obsaženy abstraktní příběhy, sny a návody na život. Také vycházejí ze situací, ve kterých se kapela během své existence nacházela. Texty k mnoha písním psala i moje sestra Gábina. Má pro mě zajímavý pohled na život a často se inspirovala texty našich oblíbenců Manic Street Preachers.

Původním záměrem byla spíše pop-rocková nahrávka, ale vyšel vám z toho rock. Měl na tom posunu podíl i producent Amák Golden?

Přišel jsem za Amákem a říkám mu: "Mám tady cca dvacet songů a chtěl bych z nich vytvořit pop-rockový album." A on na to: "Aha. Ty mi říkáš, že tě baví poslouchat Coldplay a Radiohead, tak to ti něco povím. Já jsem byl na koncertě Coldplay a musel jsem odtamud odejít a navíc jsem tam chytnul rýmu. Hele, musíš se naučit zpívat, když chceš dělat pop!" Během produkování desky vzniklo ještě Amákovo desatero, podle kterého se celá produkce řídila. Nakonec to dopadlo trochu jinak, některé písničky jsme pak s kapelou ještě změnili a výsledek je "The Beautiful One". Alternativně-rocková deska! Amák s tím byl ale v pohodě. Rád bych ještě dodal, že on v pozitivním slova smyslu zásadně změnil moje uvažování o hudbě. Je to velmi talentovaný člověk.

Amákovo desatero? To bude všechny velmi zajímat. Můžeš prozradit, co obsahuje?

Nechci být v odpovědi úplně konkrétní. V podstatě šlo o to vyvarovat se určitých klišé při skládání hudby. Myslím si, že podobné desatero nebo nějaký jiný originální soubor rad vytváří při produkování i s jinými kapelami. Tam, kde cítí, že to je potřeba.

Jak se dodělává album, když víte, že kapela ukončuje činnost? Je možné si udržet radost a motivaci? Kamarádství jste si prý zvládli zachovat.

Řekl bych, že to byl jeden z nejnáročnějších projektů, na kterém jsem se ve svém životě podílel. Do jistého okamžiku to radost byla, pak se to postupně začalo lámat. Důvodů bylo spoustu, vyústilo to až k tomu, že jsem desku dodělával sám. Takže motivace tam musela být, něco mě pořád nutilo to dodělat, nedokážu si to ale racionálně vysvětlit. K mixu a masteru jsme se pak vyjadřovali společně s bubeníkem Honzou.

Necháváte si otevřená vrátka, případnému reunionu byste se prý případně nebránili. Proč tedy ohlášení konce kapely po několika letech nečinnosti?

Jak se říká - nikdy neříkej nikdy. U mě tohle platí často. Podobná situace se mi totiž teď stala s kapelou Selfish, kde jsem kdysi hrál na basu. Skupina nebyla aktivní, nicméně aktuálně, asi po deseti letech, obnovuje svoji činnost. Nikdy by mě nenapadlo, že dojde k nějakému reunionu a hlavně v původní sestavě. Proč by k tomu někdy nemohlo dojít i u Vivien's?

Pocházíte z Nového Strašecí, sledujete i další kapely z regionu?

Sleduji například aktivity místní hiphopové formace Call, kde v současnosti hrají dva bývalí členové Vivien's. Ale také třeba skupiny Manon Meurt nebo Mara Jade z Rakovníka, ti se mi hudebně velice líbí.

Na čem budou dále jednotliví členové Vivien's Shadow hudebně pracovat? Představil byste sólové projekty?

Bubeník Honza Raich teď působí právě v novostrašeckých hiphopových Call, kde zároveň i zpívá. Hraje tu i bývalý basák Vivien's Martin Veselý, ten ale vyměnil basu za klávesy a syntezátor. Já teď hraju na basu společně s dalším ex-členem Vivien's Shadow Lukášem Chaloupkou (bicí) v punk-rockových Selfish. V téhle kapele jsme spolu vlastně i začínali. K tomu ještě s Pavlem Krausem (bývalý kytarista Vivien's) máme projekt Novakraus. To je uskupení žánrově se pohybující na hranici punku/digitálního hc a dronu, v současnosti jsme k sobě přibrali bubeníka Adama Navarčíka a začínáme fungovat jako kapela.

Na co a koho se mohou návštěvníci křtu 30. května v klubu Varšava těšit?

Můžou se těšit na koncert Vivien's po sedmi letech v trochu netradičním podání. Sice neproběhne v sestavě, která vytvářela album, ale na střídání hudebníků v téhle kapele jsou už naši posluchači zvyklí. (smích) Zazní písničky jak z nového alba, tak i známější songy z desek starších. A samozřejmě je čekají vystoupení dvou hostů, Sunbeama a Kuby Alexy, dvou skvělých songwriterů. Tihle kluci s Vivien's Shadow hodně spolupracovali, myslím si, že jejich pozvání na "The Beautiful One" release party má symbolický význam.