Jestli lze při popisu některé z domácích formací použít adjektivum "proměnlivý", bez nejmenších pochyb to budou jihomoravští Forgotten Silence. Ač ve tvrdých žánrech koření a stále s nimi pracují, byla jim škatulka metalové kapely vždycky velmi těsná. Ani aktuální album "Vemork Konstrukt" není jiné.
Forgotten Silence jsou jako améba. Podobně jako tento prvok neustále mění svůj tvar, i skupina kolem Alexandra "Krustyho" Nováčka neustále hledá nové a nové způsoby, jakými svou tvorbu nahlédnout. Není to ale hledání ve smyslu
"nevíme, co se sebou". U téhle kapely je průzkumné vybočování z daných mantinelů nosným prvkem kariéry. Zpočátku doom metal, později ambientní výlety, inspirace world music, hudební avantgarda i progresivní rock - procházíme-li diskografii těchto muzikantů, čeká za každým rohem překvapení a též jistota nečekaného. Při ohlášení aktuální, už sedmé řadovky tak logicky na mysl vyplula otázka, jakým směrem se vydají tentokrát.
Jádro sestavy, tedy Nováček (basa) společně s Martinem "Martym" Frolou (klávesy) a Zdeňkem "Čepou" Čepičkou, zůstalo shodné. Tým posílil starý známý kytarista Medvěd, nový kytarista Jakub Fritsche a vokalistka Andrea Baslová. Důležití jsou i hosté: Tomáš "Chymus" Hanzl, jehož vokální příspěvky jsou na desce nepřeslechnutelné, ONEHALPH, dvorní grafik kapely a člověk, který se postaral o programming, a též Radek Kopel, který měl na starosti industriální ruchy.
Zvukově je "Vemork Konstrukt" návratem k metalové tvrdosti, aktuálně dobarvené industriální naléhavostí a podstatnou porcí elektroniky a nosných melodických nápadů. V každém případě tak máme před sebou dílo, které k posluchači nepřistupuje po rovných a pečlivě ometených cestičkách. Stejnou pečlivost, s jakou jsou kompozice vystavěny, vyžaduje i od těch, kdo výsledku naslouchají.
Už jen to propojování často protikladných zvukových matérií. Češtiny s angličtinou, hrubého metalového vokálu s čistým zpěvem, hutnými riffy se vzdušnou elektronikou nebo vyloženě progresivně rockovými klávesami a jazzovými výboji - a mnohdy se všeho dočkáme na ploše jedné skladby, viz taková úvodní "STATUS_neon".
Album je složeno ze čtyř poměrně rozsáhlých kusů o průměrné délce zhruba deset minut. Výsledný hrací čas je v součtu poměrně střídmý. Navzdory tomu se toho na "Vemork Konstrukt" děje opravdu hodně. Připomíná to halucinační jízdu nočním městem, kolem se míhají neony, duní průmyslové čtvrti, život tepe, ale posluchač (respektive ten, kdo tenhle ruch vnímá) jako by byl sám v sevření svých vlastních démonů, nejistot, nervozity.
Strach, pocit rozpadu sebe sama a zdánlivě nalezený klid ale zase záhy mizí. Jakkoliv se textová rovina obrací spíše dovnitř, kamsi do pochodů uvnitř mysli, prezentovaný hudební materiál působí chladně a technicky naprosto precizně - a postavit album na tomto kontrastu bylo jistě záměrem.
Stezka zaznamenaná na "Vemork Konstrukt" nabízí řadu zákrut, hudebních mikrodramat, riffových náloží i ambientních zklidnění. Přestože je toto pojetí značně fragmentární a na ploše jednotlivých skladeb (a vlastně celého kompletu, protože ono dělení do čtyř částí je pocitově spíše formální a nejlépe nahrávka funguje jako monolit) se nálady i muzikantské přístupy dost často mění, působí sedmá studiovka od Forgotten Silence velmi celistvě, vyváženě a do svého mnohovrstevnatého světa vtahuje prakticky okamžitě. Výrazným jednoticím prvkem jsou i vokální linky, často vystavěné jako dialog mezi projevem značně tvárnou Baslovou a démonickým Chymusem.
Forgotten Silence jdou kupředu, neohlížejí se ani do minulosti, a ani nehodlají předjímat (svou) budoucnost. "Vemork Konstrukt" je svým způsobem dystopie - anebo se v tomto odosobněném světě nacházíme právě teď? Ať je to jak chce, tahle deska žije svým vlastním životem a představuje další zastavení na cestě tohoto proměnlivého a neustále se vyvíjejícího se uskupení, které nikdy nepodkročilo vysoko nastavenou kvalitativní laťku.