Svobodu si nosíme každý sám v sobě, říká Marie Puttnerová v písni "Pozdrav". Singl i klip jsou poctou básníkovi Janu Zahradníčkovi

24.04.2023 08:11 - Jiří V. Matýsek | foto: Petr Čejka / musicserver.cz

Zpěvačka Marie Puttnerová, známá svým působením v Jablkoni nebo projektu Zvíře jménem Podzim, připravila na 28. dubna debutové sólové album "Laila tov". Zhudebnila na něm své vlastní texty, ale též poezii Vlasty Třešňáka nebo Jana Zahradníčka. A právě tento těžce zkoušený básník je autorem veršů nového singlu "Pozdrav".

Zahradníčkův příběh se stal i předlohou videoklipu. Režisér Jakub Čermák (aka Cermaque) v něm kombinuje hrané záběry s působivou animací.

"Marie v písni citlivě zpracovala text osudem tragicky hmožděného 'knížete' české katolické poezie, básníka s obrovskou niternou silou. Chopit se jeho veršů videem byla výzva; snažil jsem se do minimalistických obrazů nějak propsat desítky hodin prožitých se Zahradníčkovou poezií; ztvárněné vize vychází jak ze Zahradníčkovy lásky k stvoření jako takovému, projevované mimo jiné celoživotní vášní pro rostliny (nomen omen!), tak z inspirativní lásky, kterou k sobě chovali se svou ženou. A z lásky k Bohu samozřejmě," přibližuje Čermák.

Převážně černobílý snímek staví do centra svého vizuálního pojetí motivy modlitby, vnitřní svobody či touhy po domově. Pracuje s jednoduchými, ale přesto výraznými symboly - mřížemi, kříži nebo rostlinami. Obzvláště nosnou je symbolika chleba, jež tvoří podstatnou část animovaných sekvencí. Dále zde sledujeme dvě postavy. Vězně, snad Zahradníčka, ztvárnil Vladimír Javorský, jeho ženu samotná Puttnerová.

Album "Laila Tov" - z hebrejštiny dobrou noc - natočila muzikantka v komorní sestavě s kytaristou Petrem Uvirou a bubeníkem Martinem Novákem. Nahrávku produkoval Eddie Stevens, který svou nepřeslechnutelnou stopu zanechal na albech Jany Kirschner, Druhé trávy nebo Moloko. Natáčelo se v červenci 2022 ve slovenském Birdland Studios jen několik týdnů předtím, než Marie přivedla na svět svoji druhou dceru.

"Písně vznikaly v posledních deseti letech, stačil však jeden týden, několik e-mailů a telefonátů, abychom pak 'za pět minut dvanáct' natočili to, po čem jsem tolik let ve skrytu duše toužila. Asi jsem, s nadsázkou řečeno, potřebovala podruhé otěhotnět, aby se kolo nahrávací mašinérie dalo do pohybu. Byla to neuvěřitelně vzrušující jízda," říká o nečekaně rychlém sledu událostí Marie Puttnerová.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY