Jak ten čas letí, když se člověk dobře baví. O tom by býval mohl vyprávět i David Bowie - hned dvě jeho alba letos slaví padesát let od vydání. Šestá řadovka "Aladdin Sane" je protkána kokainovým glam rockem, její následovník "Pin Ups" reflektuje autorovu krizi osobnosti.
Psalo se datum 19. dubna 1973, když si fanoušci a fanynky
Davida Bowieho domů hrdě nesli čerstvě vydanou desku "Aladdin Sane". Album, které vyšlo u RCA Records a na jehož obalu není nikdo jiný než právě Bowie, dodnes patří k nejoblíbenějším počinům tohoto anglického muzikanta. Většina písní je naštěstí natolik dobrá, že ani nevadí, že na chaotické kolekci nevytvářejí žádnou soudržnost.
To už se totiž na autorovi začal podepisovat vliv kokainu, který ho později na deváté řadovce "Station To Station" pohltil úplně. Byla to právě "Aladdin Sane", na které začal rozebírat témata jako sláva, politika nebo duševní zdraví. A byla to právě "Aladdin Sane", která měla znamenat začátek a konec Ziggyho Stardusta.
© David Ochs
Zrození Ziggyho Stardusta |
Tento
druhý Bowie se objevil na pódiu, když zpěvákovi bylo 25 let. S proměnou v mimozemskou rockovou star, která přišla na Zem spasit svět, mu pomohl japonský stylista Yacco Takahaši, se kterým se muzikant seznámil v roce 1972 v Londýně. Stylista, který pracoval i na vizáži
Iggyho Popa, Davida oblékal do dámských šatů od japonského návrháře Kansaie Yamamota. Ten byl v Japonsku velice populární a díky spolupráci s rodákem z londýnské čtvrti Brixton nastartoval velice úspěšnou spolupráci s hudebním světem.
"Seznámili jsme se v obchodě Boston 151 na Kings Road v Londýně. Tehdy si tam koupil můj overal Woodland Creatures s králíky. O jeho práci jsem tehdy ještě nevěděl, hudba mě moc nezajímala. A tak když se David rozhodl nosit moje šaty, překvapilo to nejen mě. Moje šaty byly navrženy tak, aby je nosily ženy. Naštěstí měl velmi štíhlou postavu a šaty mu velmi dobře padly, aniž bych je musel upravovat," vzpomíná na Bowieho Yamamoto.
Proměna tak byla kompletní. Tohle
marťanské alter ago ale nakonec zpěváka pohltilo natolik, že začal vnímat realitu jinak a své pravé já stavět na druhou kolej. A tak se krom kokainu zmocnila populární ikony i tahle
mimozemská entita.
"Aladdin Sane" coby výtvor hvězdy |
David Bowie - Aladdin Sane
Datum vydání: 13.4.1973
Produkce: David Bowie
Skladby: Watch That Man, Aladdin Sane, Drive-In Saturday, Panic in Detroit, Cracked Actor, Time, The Prettiest Star, Let's Spend the Night Together, The Jean Genie, Lady Grinning Soul.
"Aladdin Sane" se tak stalo prvním albem, které Bowie napsal z pozice hvězdy. Většina skladeb přitom vznikla na cestách. Pokud si tak desku prohlédnete pozorně, všimnete si, že je ke každé písni přiřazen název místa, kde byla napsána: New York - "Watch That Man", "The Jean Genie", Seattle-Phoenix - "Drive-In Saturday", Detroit, "Panic in Detroit", Los Angeles - "Cracked Actor" a New Orleans - "Time".
Tvorba však nebyla omezena pouze na hranice Spojených států amerických. Napříkad titulní song vznikl uprostřed Atlantiku na palubě lodi RHMS Ellinis, když se Bowie v prosinci 1972 plavil domů. A "Lady Grinning Soul" a "The Prettiest Star" se zrodily, jakmile se stále unavenější muzikant vrátil do Londýna.
Psal se rok 1973 a David Bowie začal v Americe získávat status hvězdy. Album "The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars" z roku 1972 se v USA stalo průlomovým a v rádiích se hity jako "Suffragette City", "Starman" a "Ziggy Stardust" hrály stále dokola.
© RCA Records
Začátkem dubna vyšel brilantní singl "Drive-In Saturday" z tehdy nadcházející "Aladdin Sane". Tahle skladba byla původně napsána pro anglickou rockovou kapelu Mott the Hoople, ale frontman
Ian Hunter spolu s ostatními členy ji odmítl, protože se jim zdála příliš složitá. To ale Davida tehdy naštvalo natolik, že si v opilosti oholil obočí.
A nakonec si ji ponechal. A zatímco v Americe se "Drive-In Saturday" v hitparádě neumístila, ve Velké Británii se dostala na třetí místo.
Nahrávka "Aladdin Sane" pomohla upevnit Bowieho rostoucí hvězdný status a v Americe se jí prodalo tolik kopií, že se v týdnu od 16. června 1973 umístila na 17. místě žebříčku Billboard 200. Krom toho se stal ikonickým i obal, v té době ten nejdražší, jaký byl kdy vyroben. Snímek Briana Duffyho byl totiž pořízen bezprecedentním sedmibarevným procesem (v té době byl standardem čtyřbarevný), což způsobilo, že se náklady vyšplhaly do nebeských výšin.
"Pin Ups" coby dílo vzniklé pod tlakem |
David Bowie - Pin Ups
Datum vydání: 19.10.1973
Produkce: David Bowie, Ken Scott
Skladby: Rosalyn, Here Comes the Night, I Wish You Would, Emily, Everything's Alright, I Can't Explain, Friday's on My Mind, Sorrow, Don't Bring Me Down, Shapes of Things, Anyway, Anyhow, Anywhere, Where Have All the Good Times Gone.
Přesně šest měsíců po "Aladdin Sane" vydalo RCA Records Bowieho sedmou, tak trochu podceňovanou kolekci s názvem "Pin Ups". Rodila se ovšem tak trochu pod tlakem. Vydavatelství se totiž rozhodlo, že chce od umělce vánoční desku.
Měl to být způsob, jak posluchačům
Davida Bowieho představit písně od jeho oblíbených interpretů. Komplet obsahuje předělávky od kapel jako
Pink Floyd, The Mojos, Them, Pretty Things nebo The Easybeats. Natáčelo se ve francouzském studiu Château d'Hérouville, které hudebníkovi doporučil
Marc Bolan, frontman populárních
T.Rex. Hotovo bylo za tři týdny.
Během toho ale došlo na spoustu konfliktů.
Pavouk Trevor Bolder získal dojem, že ho na místě nikdo nechce, a tak své basové party natočil a zmizel. Oproti tomu Mick Ronson se div nepřetrhl - ve studiu dělal prakticky všechno. A mistr Bowie? Ten trucoval.
Byly to časy, kdy se snažil využít své rostoucí slávy a zároveň se potýkal s vnitřní krizí osobnosti. Na "Pin Ups" to už nebyl David Bowie, ale ani Ziggy Stardust. Byl to David Robert Jones. Zachycený v okamžiku, než ho naplno posedla osobnost mimozemské rockové hvězdy.
Letopočet 1973 byl také rokem, kdy bylo na čase dát červenovlasé androgynní ikoně na štanglích sbohem. Ziggy se sice ještě mihnul na "Diamond Dogs", ale už to byla spíš mizející vzpomínka, kterou začal nahrazovat
ten David Bowie.