Někdy do sebe věci pěkně zapadnou. Právě to se nejspíš stalo i u "Sršně", první společné studiovky Štěpána Urbana a Báry Polákové. Oba se sblížili během zkoušek na zpěvaččin divadelně-koncertní projekt "Něhy", který nabídl její spíše klidnější stránku. Začali spolu skládat a z pár songů se postupně stala celá deska. Té, mimochodem, dal název polámaný hmyz, jenž se objevil při prvním soustředění.

Nahrávka poslouží jako naprosto ideální kulisa pro chladná (pod)zimní rána, při nichž může posluchač beze spěchu jen tak koukat z okna s teplým nápojem v ruce. Jen se zachumlat do jednotlivých písní a vychutnávat si jejich hřejivé tóny a výpovědi. Nebo odhalovat nejrůznější detaily, jimiž dvojice jednotlivé stopy obohatila.

Tisková zpráva slibuje zvuky vrzajícího nábytku, smetáku či sypání rýže. To jsou však jen detaily navíc. V jádru jde zkrátka o pěkné písničky, často ve folkovém duchu. I díky tomuto soundu z celku sálá tak vřelá a pohodová atmosféra. Hlasy dvou protagonistů navíc skvěle pasují dohromady a oba si dopřávají podobně velký prostor.

Hudebně má "Sršeň" velmi blízko ke Štěpánově loňskému debutu "Potopa", který, stejně jako novinku, produkoval Matěj Soukup alias Under My Pillow. Z Bářiny tvorby připomene sbírka třeba "Krosnu" či "Kdyby". A to vypadá v její kariéře na správný krok. Protože i když rozvernost a poťouchlost má interpretka určitě v krvi, na posledním sólovém projektu "ON/OFF" už se začala trochu zajídat. Alespoň trochu jinačí světlo její tvorba potřebovala.

Její příznivci se však nemusí děsit, onu zmíněnou rozvernost tu stále najdeme, spíše však v textech. Ty nejčastěji pojednávají o lásce, ale i o osobních hodnotách či potřebě na chvíli zvolnit.

"Jsem na texty přísná, tím myslím na ty svoje. Nepustím nic, co neprojde přes moje vnitřní síto banalit. Tohle síto má samozřejmě každý člověk jinde a pro každého je jinak důležité. Sama se k písničkám, které mají 'jenom' hezkou produkci, vracím málokdy. Potřebuju, aby mě bavily i obsahem," přiblížila Poláková.

A nelhala, kolekce obsahuje spoustu zajímavých a originálních obratů. "Ale co si budu přát si přát vím, protože si přeju pořád jít jen někam k tobě, kde jsi blízko. Někam, kde je lehce, i když těžko je mi," zazní třeba v kousku "svetr", který přibližuje partnerské soužití této dvojice.

Z podobného soudku pochází i "všechno mě to zajímá". Ta báječně (a přitom bez patosu) líčí počátky zamilovanosti, kdy se na druhou osobu nemůžeme vynadívat. Píseň je o to kouzelnější, že trochu působí jako zhudebněný dialog.

Sympatickou zranitelnost zase přináší "moře". "A já, možná že jsem se jen bál cítit to, o čem všichni zpívaj. Vidět dřív věci jasný," přiznává Urban. Jednoduchá kytarovka dokazuje, že méně je někdy opravdu více. Do opačného spektra patří "hodiny", kde výrazné bubny ještě podtrhují elektronické zvuky. Under My Pillow údernou produkci prokládá zajímavými (ne však otravnými) popěvky a zvuky.

Společná nahrávka se zkrátka povedla. Akustičtější poloha oběma hudebníkům svědčí. Ačkoliv by název "Sršeň" mohl evokovat zběsilou a ostrou jízdu, trpělivého posluchače naopak čeká mnohem niternější zážitek.

A komu chybí odvázanější podoba Polákové, nemusí zoufat. Právě té si nejspíš dosyta užije díky projektu Ťupíci s Markem Adamczykem a Janem Cinou. Taneční rytmy už totiž nabídl první singl "Blízko".