Tak Lili Marlene už je velká holka, dotáhla to na krásnou mladistvou dvacítku. Projekt, který původně vznikl jako bokovka Martina Němce vedle jeho domácích Precedens, byl a vlastně i nadále je příjemným kontrastem v jeho tvorbě. Posluchač může namítnout, že základ kapely tvoří ti stejní lidé, kteří působí či působili (snad s výjimkou Miroslava Barábáše) v jeho hlavní kapele, ale hudební podání je přece jen jiné. Hlavní rozdíl je v pojetí synthrockových skladeb, které mají nádech kabaretního šansonu. Tento punc skladbám dává vynikající sytý alt a tahací harmonika zpěvačky Dáši Součkové.

Dvacet let je věk, který se má pořádně oslavit. Oslavenci, ve složení zpěvačka Dáša Součková, kytarista Jan Šobr, klávesisté Martin Němec a Pavel Nedoma, baskytarista Petr Kohut, bubeník Radek Doležal a trumpetista Miroslav Barabáš, pojali narozeninovou party trochu jinak. V Malostranské besedě se slavilo bez hostů, kteří by si s nimi nějakou píseň zazpívali, bez ohňostrojů a bez konfet. Prim hrála především hudba, humor a skvělá, až domácí atmosféra. Veselé průpovídky mezi skladbami a špičkování mezi hudebníky nabíralo téměř familiárních rozměrů, neb publikum vytvořilo jednu společnou velkou rodinu.

Kapele to šlapalo na výbornou. Vytvořila tak pevnou půdu pro zpěvaččin hlas jako zvon, který vévodil celé akci. "Žena ze Stínadel", "Nahá jsem", "Vrány a havrani" či "120 dnů" nebo zmíněné převzaté songy, které si kapela vypůjčila od Precedens ("Berlínská zeď", "Hoří Notr-Dame") nebo Skoumalova "Zvolna", to jsou koncertní jistoty této party. Co na tom, že o sobě říkají, že jsou veselá kapela hrající smutné písně. Ten, kdo na koncert přišel, rozhodně neplakal, a pokud ano, jedině radostí. Byl to příjemný večírek.