Klub Dock svou komornější atmosférou pražskému duu nepochybně sedl. Jeho členové to na malém pódiu dokázali rozjet, jako by to byl již jejich desátý koncert v řadě a oni byli už ostřílenými mazáky. Přitom šlo teprve o první vystoupení turné, na kterém post-hudba uvedla svou aktuální studiovku "My všichni tady a teď".

Dock je poměrně malým prostorem, přesto se zde setkalo několik desítek fanoušků. Shromáždili se pod jevištěm a od srdce své oblíbence podporovali, tančili a zpívali refrény.

Dominik Zezula, zpěvák a textař kapely, sice zpočátku přiznal, že je trochu nervózní, na jeho performanci to však nemělo žádný vliv. Jakmile totiž potemněla světla a oči návštěvníků se upnuly na scénu, vběhl na ni Dominik osvětlen září teplých žlutých světel a svými magickými pohyby a procítěným zpěvem si ukradl pozornost všech přítomných.

Příjemným překvapením byl producent a kytarista Tomáš Havlen, který sice na první pohled oproti vysokému Dominikovi působil trochu nenápadně, jeho výkon byl však bezchybný a i na malé stagei dokázal pobíhat, skákat a naplno si užívat koncert.

Ačkoliv má deska poměrně tíživé téma, povedlo se této dvojici vnést do klubu neskutečné množství pocitů, které s ní prožívali i všichni návštěvníci. Od minulého alba se to letošní v mnohém liší, není to však vůbec na škodu. Muzikanti na něm nabízejí tradičnější hudbu, která neobsahuje tolik řevu, surovosti a experimentování. Vypadá to, že se kapela našla v hlubokých a melancholicky laděných textech, které mají melodické a snadno zapamatovatelné refrény, díky kterým se snadno vryjí do paměti.

" 'My všichni tady a teď' pojednává o konci světa - může to být svět, jak si ho právě teď představujeme, nebo svět jako takový," vyjádřila se post-hudba na svém instagramovém účtu.

Kromě nového počinu se pánové během vystoupení několikrát vrátili i ke své starší tvorbě. A udělali rozhodně dobře. Když začal Dominik do mikrofonu křičet refrén písně "Slepé mouchy", vysloužil si hlasitý potlesk. Vedle této skladby došlo i na "Zlomový ráno nula" a "Hráli jsme v Berlíně", všechny pocházejí z předchozí řadovky "Svět na konci roku Nula" z roku 2021. A pak posluchače očarovali ještě i ochutnávkou z debutu "Není se na co těšit", které vyšlo už v roce 2019. Návykový song "Synkáč hoří" dostal ze židlí téměř celý Dock.

Jediným drobným zklamáním tak bylo snad jen to, že v merchi, který s sebou kapela přivezla, nebyly nové vinyly, protože dosud nepřišly z lisovny. I tak se ale první zastávka turné rozhodně povedla a již tak dobré album povýšila na úplně jinou úroveň. Sobotnímu večeru zkrátka nebylo co vytknout.

post-hudba dala fanouškům ještě dva přídavky a pak se na pódium podívala ústecká Nausea Orchestra. Na tu jsem už bohužel zůstat nemohl, ale věřím, že si své publikum rozhodně našla.