Pokud nebylo vyprodáno, pak propadlo jen několik jednotek lístků. Klub Futurum byl totiž doslova přeplněný (z většiny mladšími) lidmi čekajícími na solidní porci kytar ze slunného amerického jihu. A tak se už během opožděného začátku startujících Glad For Today parket zcela naplnil, a domácí kapele se tak naskytla příležitost zaujmout početné publikum.

Hradecká parta odvedla dobrou práci a není pochyb, že její mix rocku, coru i melodických refrénů našel úrodnou půdu. Ještě by to chtělo pořádný hit, který na závěr všechny rozseká.

Norská rock'n'rollová skupina Bokassa to má tak trochu podobně. Její jméno vystřelilo zejména díky předskakování na turné Metallicy v roce 2019. Mezitím pánové vydali novou desku "Molotov Rocktail", ale přestože z nich energie srší v hutných porcích, pořád se jim nedaří protrhnout bariéry větší popularity.

Jejich slabiny se odhalily i v Praze. Řízný rock 'n' roll s punkovým nádechem baví, umí rozproudit krev a jako předkapela funguje dobře. Ale chybějí výraznější skladby i nápaditější prezentace. Takto zůstávají pouze solidními řemeslníky žánru.

Zebrahead se k nám vrátili po čtyřech letech od posledního koncertu v MeetFactory, kde představili svou tehdejší novinku "Brain Invanders", která je stále jejich poslední velkou deskou. Nyní mají venku EP "II", ze kterého trochu překvapivě odehráli pouze jedinou píseň "No Tomorrow". A je to škoda, protože ípíčko nabízí i další hitovky - hlavně pecka "Evil Invanders" citelně chyběla.

Zpočátku tyhle punk-rockové veterány trápil ne úplně ideální zvuk, a první songy včetně zmiňované novinky tím dost utrpěly. Zvukař ale vše postupně vypiloval, a zejména druhé půlce koncertu už nic nechybělo. Zebrahead se snažili předat všechnu svou energii, což je vzhledem ke každodennímu hraní a přesouvání se tour busem obdivuhodné.

Novic s kytarou a mikrofonem Adrian Estrella se do sestavy zapasoval zdárně a vedle lídra Aliho Tabatabaeeho se jeho nadšení neztratilo. Největší pozornost ovšem strhával kytarista Dan Palmer se svým nekonečně dlouhým knírem i efektními kytarovými riffy.

Samozřejmě nechyběly největší hity "Falling Apart", "Rescue Me" či "Hello Tomorrow" (všechny z přelomové desky z roku 2003 "MFZB"). Tempo výrazně rodmýchala i dynamická "Who Brings a Knife to a Gunfight?" či pubově rozverná "Drink Drink".

Teplota postupně stoupala a ke konci už prostory Futura připomínaly saunu. Ale ani kapela, ani fanoušci nic nevypustili. Pařilo se, tančilo, válčilo se v circle pitech, plulo po rukou a hlasitě zpívalo jednoduché a líbivé refrény, kterých mají Zebrahead v zásobě po téměř čtvrtstoletí dlouhém fungování dostatek.