V roce 1969 poprvé vyšla kniha Paula Olivera s názvem "The Story Of The Blues", obrazová publikace popisující zejména afroamerické kořeny soudobé moderní hudby a portrétující bluesové zpěváky, průkopníky a tvůrce pozdějších standardů. Knihu doplňovala i stejnojmenná vynilová kolekce, která nyní vychází doplněna o několik bonusových nahrávek na dvou stříbrných plackách. "The Story Of The Blues" je nádhernou sbírkou starobylých skvostů k příjemnému poslechu i bohatou databází dat k zevrubnému studiu blues. Můžeme na ní obdivovat i její ryze sběratelskou hodnotu danou vzácnými nahrávkami z úsvitu moderní populární hudby. Tohle není obyčejný spotřební produkt na jedno použití.

Nejdůležitějším a nejsilnějším pocitem vyplývajícím z poslechu této košaté antologie je poznání, že blues je prazákladem téměř všeho, co i dnes v populární hudbě za něco stojí. Je to proto, že určujícím elementem poctivé hudby je upřímné vyjádření pocitu? Nelze podezírat autory prvních bluesových nahrávek (na desce je nejstarší z roku 1926!) z komerčního kalkulu - lze jen ohromeně poslouchat procítěné dřevní písně za nejjednoduššího doprovodu, vyjádření trudného životního údělu nebo popis konkrétních životních situací. Pozoruhodný a rozsáhlý průvodní text v bookletu nezapomíná na sociální pozadí blues a popisuje jeho vývoj v souladu s konkrétními událostmi ve Spojených státech.

V několika kapitolách můžeme seznat, jak nová černá hudba pomalu pronikala, obrazně řečeno z plantáží do měst, z ulic do sálů a z jihu na sever až do Chicaga. Tato cesta blues neskončila ani po druhé světové válce, jen se začala více klikatit a mířit do míst, kde by to jeden ani nečekal. Původní seznam skladeb končí v době, kdy se rodí rock and roll a bonusové skladby pak ilustrují rozmanitost různých forem blues až do dnešních dnů (jen malinká poznámka - snad by nebylo od věci zařadit více ukázek bílého britského blues). Dnes již můžeme říci, že blues má za sebou století a pořád je to životaschopná muzika oslovující miliony lidí na celém světě.

Blues je nejlepším příkladem demokracie v hudbě, neohlíží se na žádné zábrany, překonává národnostní a rasové rozdíly (ale opět zdůrazněme, že je to původem afroamerická muzika). Nesmíme zapomenout i na odkaz dnešní moderně, protože bez blues by současná populární hudba vypadala úplně jinak. Blues bylo kmotrem rokenrolu, r’n’b i hiphopu. Blues má už v názvu smutek, ale je tu od toho, aby se lidé se smutkem vypořádali. "The Story Of The Blues" je léčivým extraktem.