Na úplný závěr dobročinného televizního koncertu "A Tribute To America" po teroristických útocích z 11. září 2001 se přidali všichni účinkující k Williemu Nelsonovi, jenž zpíval píseň "America The Beautiful". A když ve filmu "Vrtěti psem" ("Wag The Dog") vznikl požadavek na vlasteneckou píseň, co by správně po americku naladila obyvatelstvo, obrátili se také na Willieho Nelsona. Je to zkrátka legendární postava, váží si jej už dlouhá léta generace posluchačů i kolegů z branže, jak to ostatně dokládají oslavné a děkovné výroky v bookletu recenzované desky "The Essential".

Dvojkompakt "The Essential" je pojat velkoryse, zobrazuje Nelsonovu kariéru v průběhu čtyřiceti let reprezentativním výběrem (41 skladeb!) z jeho početných nahrávek. Některé z písniček jistě znají i lidé, co jinak o country nezavadí ani náhodou, jmenujme alespoň dvě - "Good Hearted Woman" (u nás "Báječná ženská" Michala Tučného) a jedna z nejslavnějších countryových hymen "On The Road Again", kterou opětovně proslavil kinohit "Forrest Gump". K filmům má Nelson vůbec blízko, mnoho jeho písní je ve filmech použito (třeba "My Heroes Have Always Been Cowboys" je z filmu "Elektrický jezdec"). Nelson též s chutí (a dobře) předělává slavné skladby, zmiňme alespoň Presleyho "Always On My Mind" a "Heartbreak Hotel" či Charlesovu "Georgia On My Mind".

Zajímavé jsou zde uvedené spolupráce s jinými interprety. Hvězdná kooperace s Cashem, Kristoffersonem a Jenningsem v "Highwayman" se dá očekávat (stejně jako z toho vzešlý skvělý výsledek). Countryových duet natočil Nelson spousty, ale pikantnější jsou písně nahrané s U2 ("Slow Dancing") nebo Aerosmith (fantastická odpichovka "One Time Too Many"). Osobně považuji za velký omyl jen duet s Juliem Iglesiasem "To All The Girls I've Loved Before" (pozdravujeme pana Zmožka).

Bez přehánění lze konstatovat, že Willie Nelson je jedním z kulturních symbolů Ameriky. Tak jako jsem Cashe přiřadil k Elvisovi a Franku Sinatrovi, směle můžeme do party přibrat i Nelsona. Je to vřelý, charakteristický umělec, countryová legenda a oblíbenec napříč hudebními žánry. Snad mu i skrze internet z malého Česka uprostřed Evropy můžeme popřát, aby mu i po sedmdesátce dobře sloužil bájný hlas a zněly struny, šla dobrá karta a ať jej herka veze prašnou cestou zalitou sluncem do nových otevřených náručí...