Určitě ano. Předchůdkyni totiž snad kromě singlů "Láska a data" a "Kapradí" chyběly opravdu silné a nosné melodie, kolekce ani nedržela nějak zvlášť pohromadě a jako by se na ní zrcadlila nervozita, jestli to novojičínské skupině bude fungovat i v drasticky obměněné sestavě.

Zcela určitě taky pomohl návrat producenta Grega Havera do zbraně. S kapelou spolupracoval už na úspěšných titulech "Rockfield" a "Není nám do pláče" a pánové se znovu spolehli na model, kdy si v odlehlé části zeměkoule (tentokrát v Norsku) našli nahrávací studio. Tam se všichni zavřeli, soustředěně natáčeli a stvořili titul, který se může v diskografii dnes už legendární formace znovu hrdě vyjímat.

Zvuk je konečně plnohodnotně pop-rockový, s výraznými kytarami Františka Táborského i klávesami Jana Steinsdörfera, ale každý člen skupiny má na desce svůj nezastupitelný (i autorský) podíl. V našich médiích už se stalo folklórem, že se recenzenti často ušklíbají nad otravnými popovými slaďáky Malátného bandu, to je však často problém těch, kteří poslouchají komerční rádiové stanice. Ty totiž dokážou i skutečně dobré songy neustálým opakováním hezky zprotivit.

"Dvě srdce vejpůl" má však opravdu povedenou melodii, stejně jako "Láska je na nic" či rytmičtější "Pusa". Chinaski se však tentokrát nebáli ani ostřeji hrábnout do svých šesti strun a trošku se vrátit ke svým punk-rockovým začátkům. Nejvíc snad ve skladbě "Samota je svoboda", v níž slovo kurva v refrénu zpočátku připadá jako zbytečná póza, po několikátém poslechu však přispěje k pestrosti nahrávky, která je dovádivá ("Mám chuť zlobit"), ale i hravá (netradiční "Konec jistého Rambouska", k níž text napsal legendární Jiří Suchý a muzikanti se při ní můžou doopravdy vyřádit).

Pokud se ještě vrátíme k tématu vulgarismů, i ony zde trochu působí jako návrat do minulosti. Fanoušci si určitě vzpomenou na vypalovačku "Kérka" nebo na song "Vinárna u Valdštejna". Nechybí ani trocha temnoty v písni "Metylalkohol", takže hudebně na novince není hluché místo. Trošku by se dalo zapracovat právě na textech - jsou místy více klišoidní, než by i v pop-rockovém stylu bylo zapotřebí, přestože tolik za uši netahají.

Gró totiž stále tkví ve schopnosti napsat dobré písničky. A to se pánům z Chinaski poprvé po zemětřesení v sestavě povedlo. Norský koktejl je pestrý a chutný, takže si rádi dáte nášup. A třeba i na CD nebo LP, které si můžete koupit v našem shopu.