Lenny vletěla na českou scénu před pár lety jako velká voda a jeden čas to vypadalo, že se díky zahraničnímu úspěchu hitu "Hell.o" může dočkat i kariéry mimo naši zemi. I kvůli covidu to sice v dohledné době na velkou mezinárodní slávu nevypadá, třetí deska "Heartbreak Culture" ovšem alespoň upevňuje její pozici doma.
7/10
Lenny - Heartbreak Culture
Vydáno: 2.9.2022
Celkový čas: 34 minut
Skladby: Superpower, Heartbreak Culture, Plastic Flowers, No. 1, live. laugh. cry, OVERDOSED, Animal, No Borders, Friendzoning, Are You Happy Now?, Lithium, Friends For Life
Vydavatel: Universal
Pokud by někdo mohl být z poslechu letošní studiovky
Lenny zklamaný, pak hlavně pravověrní rockoví fanoušci. O "Heartbreak Culture" totiž zpěvačka dlouho dopředu tvrdila, že to bude rocková nahrávka. A
posluchači v džískách se po poslechu mohou oprávněně ptát, kde že tedy ten rock je. Žádná z nových písniček totiž tvrdostí a energií nesahá třeba takové vypalovačce "FUN." z debutu
"Hearts" ani po kotníky.
Novinku "Heartbreak Culture" i starší desky od Lenny si na CD i LP můžete koupit v našem shopu.
Je jasné, proč se o příklonu ke kytarám předem tak mluvilo. Lenka Filipová mladší na koncertech už dávno poznala, že rychlé rockové kusy na publikum fungují mnohem lépe než série pomalých klavírních balad. Jenže kytarová dravost byla v její hudbě už od začátku - vždyť vůbec první klip vznikl k rozjeté pecce "All My Love".
Možná se tak její třetí řadovka dá brát jako částečný návrat k debutu přes okliku s dvojkou
"Weird & Wonderful", která byla zvukově přece jen měkčí a elektroničtější. Ale i tak je až na úvodní "Superpower" a skvělou "Are You Happy Now?", kterou zpěvačka na album natočila jako první, zvuk nahrávky poměrně uhlazený a klasicky popový. Jen v něm téměř absentuje klavír, pro její kariérní počátky tak typický...
Jinak je ale albová trojka opět kolekcí výborných songů, na to je Lenny přece jen už zkušenou skladatelkou. Nechybí hitovka "live. laugh. cry" nebo miloučká, krátká etuda "Plastic Flowers". Po několikerém poslechu je ale jasné, že tady znatelně chybí opravdový hit typu "Hell.o", stejně jako atmosférické a gradující písně v duchu "Bones" nebo "Maneater", které by dokázaly proniknout hlouběji do posluchačovy duše. Úderná "No Borders" a produkcí
Mikea Shinody ozvláštněná balada "Lithium" celku svou jinou náladou sice prospěly, ale přece jen má člověk pocit, že pořád něco chybí.
"Heartbreak Culture" je opět povedená deska, na níž si
Lenny vyzkoušela práci i se zahraničními producenty. Ve výsledku je to v kontextu minulých dvou počinů jen sbírka hezkých písniček, které budou fungovat o něco lépe naživo. Jako by se zpěvačka ve své umělecké kariéře na chvíli zastavila a nadechla. Tak snad příště i vydechne.